Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na cestě po Pacific Highway

  9:48aktualizováno  9:48
Pacific Highway se táhne v délce několika tisíc kilometrů podél celého východního pobřeží. V místech, kde se právě pohybujeme, tj. mezi Sydney a Brisbane, je to - aspoň podle autralského měřítka - celkem obydlená oblast. Téměř celé pobřeží tvoří pláže se skvělým pískem. Pozvolný přístup do moře dovoluje i přes veliké vlny nádherné koupání. Je to ráj surfařů.
Cape Byron - nejvýchodnější bod Austrálie

Cape Byron - nejvýchodnější bod Austrálie | foto: Australis

Pozor, doporučuje se však lézt do vody jen na chráněných plážích, cedule s pokyny typu "Strong current", "High surf" nebo "Sharks" vás náležitě vyděsí. Pravdou je, že pokud ztratíte oporu nohou, dělají si s vámi vlny co chtějí.

Potápění se v těchto oblastech nepěstuje, Velký bariérový příkop, ráj potápěčů z celého světa, začíná o tisíc kilometrů severněji. Zato rybolov je bohatě rozšířen, v přístavech si pochutnáte na obřích krevetách, krabech a všech možných druzích ryb.

Směrem na západ do vnitrozemí se v plus mínus třistakilometrové šíři táhnou kopce, některé až 700 metrů vysoké, porostlé eukalyptovými lesy. Místy lesnatý terén přechází v pastviny a sem tam se vyskytnou banánovníkové plantáže.

Na mapě najdete desítky národních parků, některé pěkně velké. Asfaltových silnic je poskrovnu, omezují se na hlavní tahy. S přibývajícímu kilometry směrem do vnitrozemí a na území parků se bez náhonu 4x4 jezdit nedoporučuje vůbec.

Co je stejné a přesto jiné?
Tak třeba lesy, pořád je to les, ale je tvořen stromy blahovičníky (eukalypty). Dorůstají hodně vysoko a jsou tak dost odolné proti častým požárům, bývají ohořelé do výšky pěti metrů a nahoře se vesele zelenají. Kapradiny tady jsou přerostlé, občas tvoří něco jako palmy.

Zvířat potkáváte hodně a lidí se moc nebojí. Jsou asi tím nejodlišnějším ve srovnání s našimi končinami.

Lidi tady nosí klobouky a boty perka, hodně se zdraví, hodně se smějí. Nevadí jim špína a sami mají "oprejskaný káry" tak jako my. Pracují tak akorát, pijí pivo a kouří cigarety, sázejí a hodně si povídají. Vypadají šťastně.

Před odjezdem z domova se mě někdo ptal na australské zahrady, trochu jsem si jich tady všímal a řekl bych, že pojem "zahrada", tak jak ho chápeme my, tady neznají.

Ploty tu nejsou, jen ohrady pro koně a krávy (bez proudu) a to ještě dost sporadicky nebo spíš díky rozsahu (obrovskému) jsou neviditelné. Kolem domů mají vysekané trávníčky a zasázené rostliny, které u nás pěstujeme jako pokojové, zde veliké jako keře nebo stromy.

Pod pojmem vesnice se rozumí pár domů někdy pouze jeden, některá má telefon, jiná zase benzín.

Aussies – Australané jsou prostě v pohodě
Údajně se v práci moc nepředřou, Čechy prý berou do práce hned, protože vědí, že dělají proto, aby si vydělali. A po práci hurá ven, do přírody, za sportem, dělat barbeque a podobně. Prý vyznávají filozofii rovnostářství a tak zde nejsou bohatí ani chudí. Vidět to je hodně třeba na autech, jezdí tu úplně všechno, co má kola.

Golf tady není sportem pro bohaté, hřiště jsou všude a poplatky malé. Jezdí se na koních, na plachetnících nebo surfuje na vlnách, hrají kriket, fotbal, rugby či plážový volejbal.

Divoký Západ
Ti lidé snad nemají problémy, je o nich známé, že v padesáti začínají cestovat a v šedesáti – sedmdesáti letech vypadají čiperně a zdravě. Když se s někým potkáš pohledem, pozdraví tě, jakmile na něj koukáš déle než dozní pozdrav, osloví tě.

Living for a good time, to je jejich heslo. Myslím, že hlavně nikam nespěchají a nic nehromadí. Připadají mi prostě jako ostrované, říká se o nich, že jsou "burani". To je patrně dáno hodně malým počtem opravdových měst. Jak sjedeš z hlavní silnice, potkáš auto jen výjimečně, řidič tě vždy pozdraví. Vesnice s tisícovkou obyvatel jsou na mapě značené jako města, hodně to tady připomíná divoký západ.

Na prkně - pastva pro oči i duši
Jsme na pobřeží, moře co by kamenem dohodil a to znamená spoustu surfařů. Vlny mají úžasnou sílu, poznáš to ve chvíli, kdy se její vrchol překlopí a vezme tě sebou, často tě mele tak dokonale, že jsi chvílema vzhůru nohama a taky z tebe vymačká zbytky vzduchu. Ještě než se stačíš vzpamatovat, přijde druhá velká vlna a ty máš dost.

Surfaři mají svoje prkna, na kterých si plavou a proplovají bořícíma se vlnama až do míst, kde se ještě nelámou, někteří mají prkna překvapivě veliká. Leží na nich a vyčkávají na tu správnou vlnu, jak ji vidí natočí se směrem ke břehu a snaží se prkno rozjet. Nastává nejtěžší okamžik, vyskočit na prkno právě ve chvíli, kdy tě vlna zvedá, pak jedeš pěkně z kopce jako na snowboardu. Rozdíl je ovšem v tom, že povrch, po kterém pádíš dolů, se stále mění.

Je to úžasně dynamické, když je surfař dobrý, může po vlně vyjet i nahoru, udělat otočku a zas to rozjet dolů. Ještě že je surfařů tolik, každý totiž jede jen chvíli a pak dlouho plave a čeká na další příležitost, A tak je prima sedět na pláži a sledovat, jak pořád někdo jede.


A co se týká zvířeny…
V oblasti mezi Sydney a Brisbane jsme potkávali hlavně krávy a koně. Krávy všech barev, klasické hnědé a strakaté, hodně černé, ale i úplně bílé. Mají nezvykle krásnou srst a zdá se, že je neobtěžuje hmyz. Pasou se na velmi rozlehlých pastvinách společně s koňmi. Koně jsou prakticky všude a jsou nádherní.

Pavouci všech velikostí jsou úplně všude. Docela mě vylekaly neškodné místní housenky, lezlo jich asi dvacet za sebou a vypadaly jako chlupatej had (ve filmu Mikrokosmos bylo něco podobného).

Každé ráno tě budí zpěv a křik ptáků, papoušci řvou a pokřikují, ledňák obrovský se směje, pták co vypadá jako straka vyluzuje podivné kakofonie jakoby s ozvěnou. Skryt našim zrakům zůstal pták vyluzující zvuk podobný otevírání auto dálkovým ovládáním.

Possum, zvíře podobné veverce, ale mnohem větší, trochu jako kočka, má velice pěkný kožíšek, žije na stromech a úplně všude. V noci se pustí do odpadků, někdy nevydrží a přijde již na večeři, někteří si vezmou sousto i z ruky. 

V přírodě taky nejspíš narazíš na hady, vyplatí se být ostražitý a nešlápnout na ně. Obecně jsou hadi plachá stvoření, takže pokud budete trochu dupat v místech, kde je tušíte, jistě před vámi utečou.

A samozřejmě klokani, na ty je třeba dávat pozor hlavně na silnici, naštěstí před autem rychle odskáčou, ale jezdit v noci se raději nedoporučuje.

Autor:




Nejčtenější

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Další z rubriky

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.