Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na český 'jižní pól' s mačetou

  9:42aktualizováno  9:42
K nejjižnějšímu místu České republiky turistická stezka nevede. Chcete-li k němu proniknout, nasedněte na kolo a pro jistotu přibalte i mačetu. Náš nejjižnější hraniční patník totiž obklopují bujné porosty kopřiv. Výlet na tohle místo ale stojí za to!




Nejjižnější místo ČR

Nejjižnější místo České republiky se nachází v jižních Čechách vzdušnou čarou zhruba 7 km od města Vyšší Brod, které v létě znají především vodáci.

Na mapě tohle místo najdete až úplně dole, ve skutečnosti ale leží nahoře – celkem dost vysoko v kopcích (cca 700 m nad mořem). Zamíříte-li k němu na kole či pěšky, bude vás hřát nejenom jižní sluníčko, ale i přibývající výškové metry!

Z české strany je přístup neznačený, vede terénem a vyžaduje zvýšené orientační schopnosti. Naopak, naprosto bezproblémová je cesta oklikou přes území Rakouska. Než si však vyberete některou z nich, nezapomeňte si prohlédnout také město Vyšší Brod a zajímavosti v jeho okolí.

Vyšebrodský klášter

Město Vyšší Brod, které je východiskem k pokoření nejjižnějšího bodu České republiky, vzniklo při brodu přes řeku Vltavu a jeho osudy jsou neodlučně spjaty s dějinami zdejšího cisterciáckého kláštera. Byl založen roku 1259, patří k nejcennějším gotickým architekturám u nás a je národní kulturní památkou.

V klášteře se nachází cenná obrazárna, která obsahuje unikátní díla od "známého neznámého" malíře – Mistra vyšebrodského oltáře, jenž byl prvním významným představitelem deskového výtvarného umění v Čechách.

Za zmínku stojí také klášterní hrobka, kde leží například Záviš z Falkenštejna a příslušníci mocného šlechtického rodu Rožmberků. Ti byli údajně pohřbíváni nikoli do rakví ale vsedě, aby i po smrti jakoby vládli.

Může se hodit

ITINERÁŘ CESTY PRO CYKLISTY

Vyšší Brod – vodopády sv. Wolfganga (1,5 km) - Mnichovice (3 km) – Studánky (4 km) – státní hranice (7 km) – osada Rossberg (8,5 km) – Švédské šance (9,5 km) – nejjižnější místo ČR (10 km).

ITINERÁŘ CESTY PRO PĚŠÍ

Vyšší Brod – vodopády sv. Wolfganga (1,5 km) - Mnichovice (3 km) – Studánky (4 km) – neznačeno: návrší Petřejov (5,5 km) – Boršíkovský potok (7 km) – pastviny Radvanov (8,5 km) – nejjižnější místo ČR (10 km).

KLÁŠTER VE VYŠŠÍM BRODĚ

otevírací doba – denně kromě pondělí a neděle dopoledne: 900 - 11.30, 13.15 - 16.15
vstupné – plné: 60 Kč, snížené 40 Kč, školy 20 Kč, cizinci: 120 Kč
délka prohlídky – 50 min (nejvíce 50 osob)
prohlídkový okruh – klášterní chrám, secesně-gotická kaple, galerie s barokními a gotickými sochami, obrazová galerie, barokní třídílná knihovna.

KDE SE VYKOUPAT

V blízkém okolí není žádné koupaliště, Lipenská přehrada je však vzdálena pouhých 10 km! Další možnosti nabízí řeka Vltava a rybníky – např. u obce Rybník.

JAK SE TAM DOSTAT

Autem přes České Budějovice k pohraniční obci Dolní Dvořiště, zde odbočit vlevo do Vyššího Brodu (cca 12 km).
Vlakem přes České Budějovice do stanice Rybník, zde přesednout na lokálku do Vyššího Brodu (směr Lipno). Jako nástupní místo pro cyklisty může posloužit rovněž hraniční železniční stanice Horní Dvořiště.

MAPY

1 : 50 000 SHOCart č. 36, Šumava-Lipensko, Český Krumlov
1 : 50 000 KČT č. 67, Šumava, Lipno

Čertova stěna

Vedle historických památek zaujmou v okolí Vyššího Brodu i zajímavosti přírodní. Tou nejznámější je určitě Čertova stěna – zubatá skalní hradba s mohutným kamenným mořem spadajícím až do koryta rozdivočelé Vltavy.



Čertova stěna

Podle pověsti jde o pozůstatek jakési čertovy "přehrady", která měla po svém náhlém vypuštění zničit vyšebrodský klášter a zlikvidovat ušlechtilé boží dílo. Hráz se však ještě před dokončením za ranního kuropění rozpadla...

K Čertově stěně, jejíž osudy zhudebnil ve své opeře Bedřich Smetana, se dostanete po silnici směrem na Lipno (cca 2,5 km mírného stoupání, na jeho konci parkoviště). Paralelně lesem vede i červená turistická značka. Z vrcholu skaliska – Čertovy kazatelny – se otevírá impozantní pohled do zalesněného vltavského údolí.

Vodopády svatého Wolfganga

Méně známou přírodní zajímavostí jsou vodopády sv. Wolfganga, které se nacházejí asi 1,5 km od vyšebrodského kláštera na potoce Menší Vltavice. Žlutá značka, která kolem nich vede, může zároveň posloužit jako nástupní trasa k dosažení nejjižnějšího místa České republiky.

Vodopády jsou v podstatě sice jenom větší kaskády na obrovských balvanech v řečišti potoka, vypadají však hezky a potěší. Vyniknou hlavně za vyššího vodního stavu zjara nebo po vydatnějších deštích.

Na kole se kolem vodopádů jet nedá a je třeba využít paralelně vedoucí tzv. Opatskou silnici nad hranou říčního údolí. Z ní lze po žluté značce shora k vodopádům seběhnout.



Vodopády sv. Wolfganga

Český "jižní pól" z rakouské strany

Výše zmíněná Opatská cesta, na níž vyúsťuje žlutá značka kolem vodopádů sv. Wolfganga, vás dovede do osady Mnichovice, odkud je to 4 km po pohodlné asfaltce do Studánek – nejjižnější české obce. Zde se musíte rozhodnout, zda-li chcete k nejjižnějšímu bodu České republiky přes české nebo rakouské území.

Rakouská varianta je určitě vhodnější pro cyklisty. Pojedete po hlavní silnici k hraničnímu přechodu, přičemž si cestou můžete nakoupit v supermarketu, popř. jste-li skromnější, osvěžit se obyčejnou vodou z pramene za bývalou rakouskou celnicí.

Pak následuje výšlap k osadě Rossberg (cca 1,5 km), odkud se spustíte po kamenité polňačce vlevo do údolí k domům osady Ruding. Odtud je to již kousek k památníku Švédské šance, který připomíná místní válečné události z období třicetileté války. Od památníku uvidíte na louce vpravo dole náš nejjižnější hraniční patník.



Nejjižnější česká pastvina

Český "jižní pól" z české strany

Z české strany je přístup mnohem dobrodružnější a orientačně méně zdatným nelze zaručit úspěch. Ve Studánkách je třeba vzít do hrsti mapu a pozorně podle ní postupovat.

Pro cyklisty (nejlépe na horských kolech) je směrodatné dostat se k někdejší osadě, ležící zhruba 3 km vjv. od Studánek na soutoku Mlýnského (Hraničního) potoka a potoka Strážnice (Bystrá). Z této osady (dnes rekreační chalupy a chaty) směřuje na jih až jjz. vzhůru pastvinami polní cesta. Částečně po ní vede i nově vyznačená modrá turistická značka ze Studánek (lze rovněž použít), kterou však zatím na mapách nenajdete.

Asi po 4,5 km vytrvalého mírného stoupání, kdy se polní cesta již prakticky zcela vytrácí, dorazíte kolem stád dobytka k hraniční závoře v bujném porostu kopřiv. Odtud se dáte neméně bujným porostem asi 100 m vlevo k potoku (v kraťasech nic moc!), kde narazíte na nejjižnější český hraničním patník. Pro úplnost nutno zmínit, že na rakouské straně se rozprostírá krásná posečená louka...

 

Nejjižnější bod ČR z rakouské strany

Nejjižnější česká pastvina

Památní Švédské šance v Rakousku

Rybník u obce Rybník

Čertova stěna nad údolím Vltavy

Vodopády sv. Wolfganga nad Vyšším Brodem

Vodopády sv. Wolfganga nad Vyšším Brodem

Vyšebrodský klášter

Autoři:




Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.