Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na čátování v Somálsku aneb sežvýkej se do němoty

aktualizováno 
Hargeisa - Přestože jim islám zakazuje alkohol, kocovinu si Somálci mohou přivodit snadno. Žvýkání stonků a listů čátu funguje podobně a je tu fenoménem.

Žvýkači čátu, Somálsko - Somálští muži vybízejí reportéra MF DNES, aby si posloužil pár větvičkami. Bělošského parťáka k čátu tady jen tak nepotkají. | foto: Tomáš NídrMF DNES

Sedíme na koberečcích a polštářcích, které jsou položeny na betonové podlaze malé špeluňky. Někteří Somálci pokuřují, jiní popíjejí čaj, jeden ze zákazníků se skelně nepřítomným pohledem drží mobil u ucha, zatímco ostatní klábosí. Všichni přitom usilovně žvýkají, až se jim dělá na tváři velká boule. A to doslova.

Do prostoru mezi zuby a tváří si jako křečkové ukládají rozžvýkané stonky a lístky čátu. Čím větší hrouda, tím lepší.

Můj průvodce Abdisalam Mohamed mě učí, jak mám správně pohybovat čelistmi, abych se prožvýkal do vyšších pater vědomí. "Nejdřív otrhej ty velké listy a do úst dej jen vrchní část větvičky s malými lístky," radí a názorně si ji vkládá do pusy, která se mu zelená čátovými drobky.

Droga o síle kávy

Postupuji podle tohoto návodu. Žádná slast. Chutná to, jako když si na jarní louce utrhnete pár stébel trávy. Poctivě převaluji čát po jazyku. Za chvíli nemůžu mluvit. Ovšem ne proto, že by mě účinek rostliny tak ohromil, ale mám ústa plná slin a rozkousaných lístků. Vybudovat si v tváři čátovou kouli podobnou těm, které si v ústní dutině hýčkají takřka všichni somálští muži od vládních úředníků přes řidiče taxíků až po žebráky, se mi vůbec nedaří. Raději nechutnou substanci vyplivnu.

Ještě několikrát se pokusím naučit se žvýkat po somálsku. Ale naskládat si čát do tváře se mi nepodaří. Pokus o "sežvýkání" selhal. Přispělo k tomu i vědomí, že pro vyvolání podobně euforických pocitů, které můžete mít, když do sebe rychle nalijete tři šálky kávy, je nutné mlít sanicí dvě tři hodiny a za tu dobu nacpat do pusy minimálně jeden čátový trs. To se mi zdá poněkud zdlouhavé a pracné.

"Čát je výborný, když se potřebuješ koncentrovat například na papírování. Já ho používal před zkouškami na univerzitě. Nabudí tě i před sportem," chválí jeho účinky Abdisalam Mohamed, který vystudoval angličtinu a španělštinu. "Jen ráno máš trochu kocovinu, takže je lepší po žvýkání druhý den dlouho spát," dodává.

Prodej čátu, Somálsko

Prodej čátu tu pomáhá propagovat rok Prorokova narození

Somálci tráví dny "čátováním"

Je teprve deset ráno, ale mafrish (neboli "žvýkárna") v somalilandském hlavním městě Hargeisa, v severní části Somálska, je už plná. Pro místní muže, kterým muslimská víra zakazuje pít alkohol, představují mafrishe sociální obdobu našich hospod a jsou poznávacím znamením somálské (ale třeba i jemenské) kultury. Zdá se, že tu nikdo nepracuje, ale všichni "melou pantem" čát.

Z čeho svou vášeň financují? "Práce tu není, většina lidí v Somalilandu je závislá na penězích, které dostává od svých příbuzných žijících v zahraničí," vysvětluje Abdisalam. Na pořádné živobytí to nevystačí, ale na čát ano. Jedna várka větviček vyjde zhruba na jeden americký dolar. Samozřejmě cena se může pohybovat oběma směry. Záleží jen na kvalitě.

Výběr tu máte nepřeberný. Každých padesát metrů na prašných ulicích Hargeisy stojí krámek, kde prodavači obou pohlaví nabízejí svazky čátu. Svoje budky mají opatřeny i amatérskou kresbičkou zboží a šťastným číslem 571, které symbolizuje narození proroka Mohameda. Mladík v šedivé mikině podává zájemci jeden trs a ostatní otýpky schovává do sena, aby mu větvičky neovadly.

"Čát je dost náročný na vodu, takže ho u nás v Somálsku nelze moc pěstovat. Dovážíme ho z Etiopie nebo Keni," říká Abdisalam Mohamed s tím, že po uříznutí vydrží tři dny v dobré kvalitě.

Prodavač katu, Somálsko

Obchodník vytahuje z kupky sena svazek čátových větviček a podává je zákazníkovi. Cena? Jeden americký dolar

Kvůli listí na modlitbu nezapomenete

Čát je v Somalilandu, který se od počátku devadesátých let snaží získat samostatnost, napros to legální. Nežvýkají jen děti, kterým to tradice nedovolují. Zato na jihu Somálska se na konci roku 2006 o zákaz čátu neúspěšně pokusil fundamentalistický Svaz islámských soudů, který na sebe v Mogadišu na krátkou dobu strhl moc. Protičátová vyhláška vyvolala velkou nespokojenost. Představte si, že by Čechům režim zničehonic udělal z piva tabu.

Jak to, že je muslimům jejich svatou knihou zapovězen alkohol, ale konzumaci jiných látek, které rovněž zastírají mysl, nijak nebrání? "Alkohol Prorokovi vadil, protože se opilci zapomínali modlit. To se ti s čátem nestane. Vždyť ho žvýkají i učenci, když studují Korán," dává své laické vysvětlení Abdisalam.

"Přitom čát je nebezpečnější v tom, že na něj potřebuješ spoustu času. Vy si dáte jedno pivo a můžete jít. Pro stejný efekt my musíme žvýkat hodiny. Někteří lidé tím stráví celé dny," říká trochu rozhořčeně, ač má už sám od čátu skelné oči a na tváři objemnou vypouleninu.

V pití se na muslima vůbec vyzná až moc. "I v Somalilandu se můžeš opít. Jen musíš vědět, kde pití shánět. Prodává se to tady jako u vás narkotika," říká.

Žvýkači čátu, Somálsko

"Zvlčilí" Somálci si mohou pod rukou koupit dvěstě mililitrový sáček ginu, který dealeři do plastových dávek přelívají z propašovaných etiopských lahví. Stojí zhruba čtyřikrát více než jedna otýpka čátu. A také "výkon" je minimálně čtyřnásobný.

Čtvrť, kde se tekutá návyková látka pokoutně prodává, se svými přízemními domky nijak neliší od jiných částí Hargeisy. Jen v čátových doupatech je mnohem veseleji. Tak nějak alkoholově. Zarazí, že o ulici dál stojí centrála policie.

"Policisté jsou podplaceni, aby nic neviděli. Samozřejmě ginem," říká s klidem sedmadvacetiletý Abdisalam, který je v neřestech svého města velmi dobře zběhlý. A dodává: "Když se opiješ a potřebuješ vypadat doma střízlivě, je dobré chvíli žvýkat. Čát je výborný lék na opilost."

Čátová pauza, Somálsko

Opraváři pneumatik nemají zrovna žádný kšeft, tak žvýkají

V Česku se jde na pivo, v Africe na čát

Východoafrickou žvýkačku čát (známý také pod jménem khat) žvýkali už staří Egypťané. Stonky a podlouhlé listy tohoto keře obsahují kathin, který se uvolňuje při převalování v puse a vyvolává mírné euforické stavy.
Dlouhodobé požívání může končit psychickou závislostí. Častí konzumenti také trpí rakovinou úst.
Rostlina je oblíbená v zemích Afrického rohu a v některých státech Arabského poloostrova, kde se na ni hledí stejně shovívavě jako v Česku na pivo a kde její prodej táhne místní chabou ekonomiku. Největší velmoci „přežvýkavců“ jsou Jemen a Somálsko, v nichž čát konzumují na dvě třetiny populace. Drogu užívají i ženy, ale ty tak nečiní na rozdíl od mužů veřejně. Díky migraci se čát stává populární všude tam, kde žije jemenská nebo somálská diaspora.
Zatímco do Velké Británie, Nizozemska i Česka lze otýpky čátu legálně dovážet, do jiných zemí se musí pašovat. Například do Francie, USA, Německa nebo Saúdské Arábie.

Autor:




Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.