Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Cestovatel přebruslil zamrzlý Bajkal. Na sobě měl „šustky“ ze sekáče

  14:46aktualizováno  14:46
Udivil i otrlé Sibiřany. Marek Šimíček z Mniší už třikrát přešel jezero Bajkal, kus cesty přitom jel. Na bruslích. A nebyl by to on, kdyby nedbal na své, tak trochu svérázné, zvyklosti. Místo drahého oblečení si často vystačil s tím ze "sekáče" či bazaru, místo termosky s "petkou". A bruslil i s holými lýtky.

Cestovatel Marek Šimíček se svou knihou o Bajkalu. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Hned první větou mnohé překvapí. "Spousta lidí si myslí, že je to u Bajkalu drsné. Ale není to zas tak hrozné. Já mám třeba rekord ve spaní pod širákem při teplotě minus dvacet osm stupňů, a to bylo doma za chalupou. V Rusku jsem tohle maximum jednou vyrovnal a zatím ještě nepřekonal. Jinak tam jsou teploty, jaké známe i u nás – okolo minus dvaceti až třiceti. A to je, pokud tedy nefučí ostrý vítr, docela příjemné," ujišťuje Marek Šimíček o opaku všechny, kdo by si snad mysleli, že u jezera na východní Sibiři bývá v zimě nezvyklý mráz.

Jedním dechem přitom dodává: "Kdybych na Sibiři zažíval teploty třeba okolo minus pětačtyřiceti, to by byla jiná, už bych možná nemohl chodit v těch 'jetých' věcech jako třeba ve svých šustkách ze sekáče. Ale takhle vám stačí hlavně solidní spacák, péřovka, osvědčené boty a rukavice. Na ostatním už tolik nesejde."

Nasedl na vlak a sám vyrazil k Bajkalu

S informací o "šustkách" přitom nijak nebalamutí. Ty, které koupil někdy v roce 1997 za sedmdesát korun v "sekáči", měl na sobě na Sibiři zatím pokaždé.

Osmatřicetiletý cestovatel, dobrodruh a dobrovolný hasič z Mniší na Novojičínsku letos už potřetí na bruslích přejel obří ruské jezero Bajkal. Jen pro představu – na délku měří Bajkal 636 kilometrů, tedy víc, než kolik má Česká republika od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod.

Kdo je Marek Šimíček

  • Narodil se v únoru 1975. Říká o sobě, že je ze všeho nejvíc hlavně dobrovolný hasič. Díky "hasičině" se totiž dostal na hory a i k lezení po skalách. "Kdo mě chce opravdu poznat, měl by za mnou zajít do hasičárny," říká.
  • Dosud absolvoval přechody hor na Slovensku, v Rumunsku, Skandinávii nebo na Korsice. 
  • Mezi lezecky nejtěžší výstupy, které má za sebou, řadí Mount Blanc, Monte Rosu nebo třeba severní stěnu Ortlesu. Jezdí i na kánoi a raftu, na kole a na motorce.

O cestě přes Bajkal Marek Šimíček uvažoval dlouho. A když v únoru až březnu 2010 jezero pěšky přešli první Češi Václav Sůra a Pavel Blažek, řekl si, že už není, na co dál čekat.

Rok po první české expedici nasedl na vlak a sám vyrazil k Bajkalu. S sebou měl batoh vážící zhruba pětatřicet kilo a taky brusle – kanady od bráchy.

"Na první cestě jsem měl s sebou hromadu věcí, protože jsem počítal s daleko horšími podmínkami. Myslel jsem, že bude vítr a minus pětatřicet stupňů. Ale bylo jen minus dvacet a úplné bezvětří," vzpomíná Marek Šimíček. Když k Bajkalu vyrážel o rok později, věcí už měl méně a vyrobil si i sáňky. Pochopitelně že originální.

"Uřezal jsem staré běžky a spojil je deskami. Celé jsem to sešrouboval a složil až na cestě ve vlaku. A moje sáňky vážily i s tažným systémem kilo a čtvrt," líčí cestovatel, jemuž se tehdy s batohem na sáních jelo o mnoho pohodlněji než při první cestě.

Lýtka mívá holá, aby větral nohy a neměl zvlhlé boty

A letos, když Marek vyrážel k Bajkalu potřetí, tentokrát v partě s dalším zájemcem o netradiční zážitek, znovu inovoval výbavu. Místo kanad měl s sebou zapůjčeny nordické brusle, které se nasazují na pohorky.

V některých věcech ale zůstává svůj a udivuje tím i Rusy, kteří jsou zvyklí na ledasco. "Spolehlivě jsem Rusy vždycky dostal na dvě věci. Zaprvé na holá lýtka, která mívám při chůzi a bruslení, abych větral nohy, nepotil se a neměl zvlhlé boty. A zadruhé na to, že nemám termosku. Je velká, těžká, na h…o," líčí cestovatel.

Co tedy vozí místo termosky? Půllitrovou "petku" od Coca-Coly. "Mívám ji hozenou za tričkem, na břuchu, ať mi voda nezamrzne," říká Marek Šimíček s tím, že pokud se dostatečně napije ráno a večer, tak mu půl litru tekutin při každodenní zhruba sedmihodinové etapě přes Bajkal stačí.

Podívejte se k Bajkalu

S sebou si na Sibiř pokaždé vezl několik kilogramů jídla, třeba i vlastnoručně vyrobené müsli. Zásoby jsou nutné, zejména v jedné z pasáží cesty totiž břeh Bajkalu není v délce asi dvou set kilometrů osídlen.

Jinak ale prý cestovatel potkal lidí docela dost. Jak říká: "Snad nejvíc za celý život. Nevyhýbal jsem se jim totiž jako jindy, ale poprvé jsem jim šel naproti. Proč taky, setkávání s nimi bylo zajímavé." A Sibiřané byli vůči cestovateli vesměs velmi vstřícní. Nabízeli mu jídlo i nocleh a nepřipouštěli, aby jim za to něco sám dal. "Zachraňovaly to banánky v čokoládě, a byl-li čas, tak i pomoc při nějaké práci – nejčastěji štípání dřeva."

Když tak později Marek Šimíček k Bajkalu přijížděl už poněkolikáté, s některými místními už se znal. Třeba s mužem, který žije v domě u pobřeží a který – Markovými slovy řečeno – v roce 1968 "osvobozoval" Prahu.

Už nyní plánuje, že se na jezero opět vrátí

Jak dlouho cestovateli výpravy přes Bajkal trvaly? Poprvé jezero od severu na jih překonal za zhruba jednadvacet dnů. A podruhé – i díky hezkému počasí – zvládl z pěti set naplánovaných kilometrů čtyři sta ujet na bruslích, první třístovku přitom za pouhých sedm dní. Letos pak na Bajkalu s parťákem "udělali" asi šest set kilometrů, z nichž asi polovinu šli pěšky a polovinu jeli na bruslích.

"Časově to byly dva měsíce, neboť stavit se na návštěvu u kamaráda znamená zdržet se třeba týden," vysvětluje Marek Šimíček.

Už nyní si plánuje, že by příští rok rád jezero, které je vůbec nejhlubší na světě, přejel tentokrát od jihu na sever a třeba i s dalšími zájemci, kteří by výpravu chtěli absolvovat. Kdo se na expedici necítí, může ji prožít aspoň čtenářsky. Před pár dny totiž cestovatel v ostravském Domě knihy Librex pokřtil svou knihu Bajkal – procházky po rovině.





Nejčtenější

Bratislavský hrad je po právu hlavní dominantou.
Cyklovýlet okolím Bratislavy: 40 kilometrů naplněných pohodou a vínem

Poloha na Dunaji, poblíž Podunajské nížiny z jihovýchodní strany a Malých Karpat ze severní strany, právem dělá z Bratislavy skvělou turistickou destinaci. A...  celý článek

MOJE ROZMARNÉ LÉTO - relax před chaloupkou, Velké Losiny
Moje rozmarné léto: Hlasujte, posílejte a soutěžte o ceny za tisíce

Moje rozmarné léto je téma fotosoutěže, kam můžete celé prázdniny posílat své aktuální fotografie. Soutěžit můžete v některém z osmi kol, z nichž vítězové...  celý článek

Dlouhé stráně
Jak si prožít Tour de France v Česku. Vyzkoušejte si parádní české kopce

Přirovnání ke Staré dámě cyklistiky je samozřejmě nutné brát s nadsázkou, nicméně i v Česku se najdou pořádně dlouhé a prudké kopce, na kterých můžete alespoň...  celý článek

Mezi pláží Copacabanou a arénou Sambodrome se během karnevalu spotřebuje...
Jiný kraj, jiný mrav. Jak funguje erotika a seznamování na cestách

Seznamování, dohodnuté vztahy, randění ve skupinách, první sex, manželství i náruživé orgie. Pojďme se podívat, jak to se vztahy, erotikou a sexem funguje na...  celý článek

Ryanair létá výhradně s Boeingy 737-800
Na trhu levných letenek vypukne válka. Ryanair chce snížit ceny o desetinu

Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair uvedla, že v reakci na silnou konkurenci na krátkých trasách v Evropě by ve zbytku léta mohla snížit ceny...  celý článek

Další z rubriky

Rakousko je skvělou destinací pro milovníky horské turistiky.
Nová trasa v Rakousku. 350 kilometrů, které můžou zachránit váš vztah

Jestli se nedokážete dohodnout, kam na dovolenou, protože jedna část rodiny jsou „plážoví povaleči“ a druhá „aktivní polykači kilometrů“, Horní Rakousko je pro...  celý článek

Zubačka na Pilatus má sklon trati až 48 %.
Vlak do říše draků. Neskutečný výlet po nejstrmější železnici světa

Od rajského jezera Vierwaldstättersee v srdci Švýcarska stoupá nejstrmější železnice světa na dračí skálu Pilatus. Díky unikátní konstrukci vyšplháte po...  celý článek

Bibione
U moře si v Bibione letos zapálíte naposled. Radnice chce zdravé pláže

Jedno z nejnavštěvovanějších italských letovisek v benátské oblasti se chce stát také nejzdravější přímořskou destinací Apeninského poloostrova. Už od roku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.