Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na Bořeni se lezou především spáry a komíny

  11:33aktualizováno  11:33
Severovýchodní Čechy jsou pro horolezce synonymem nejlepšího tuzemského lezení. Daleko široko proslulé pískovcové věže Českého ráje, Adršpachu a Českosaského Švýcarska jsou však ještě vlhké a zkřehlé po zimě, a proto začíná mnoho horolezců sezonu na Bořeni. Tento obrovský sopečný kužel připomínající slavnou americkou Devils Tower nedaleko mezi Bílinou a Mostem je podobný svým charakterem právě pískovce, ale je tvrdší a nevadí mu déšť ani mráz.

Proslulé je zde především lezení ve spárách a komínech, kam se vejde celý člověk, ale také jen rameno a někdy je potíž dostat do nich byť jen prsty a špičky bot. Mezi spárami se vzpínají kolmé a hladké pilíře jako Herkulovy sloupy podpírající těžké nebe nad severočeskou uhelnou pánví.

Celý kopec převyšuje okolí o několik desítek až stovek metrů a ze všech stran je opancéřovaný černými skalními srázy. Horolezci si je dělí na čtyři části s různými druhy výstupů. Na jaře jsou oblíbené hladké plotny v jižním prostoru. Obvykle do nich svítí slunce od rána do večera, a tak k lezení stačí jen tričko, leginy, horolezecké boty, lano, úvazek a pár karabin. Výstupy tu jsou bezpečné, protože ve skalách jsou zacementované jistící skoby, nýty a kroužky. Opatrnosti však není nikdy dost, protože i na dobře zajištěné cestě se lze zranit. „Neudržel jsem se a spadnul k nejbližší karabině. Za letu jsem ovšem trefil skalní poličku a prasklo mi v kotníku,“ líčil o víkendu své první dojmy student Martin Komárek. Lezl výstup nazvaný Placheckého pilíř obtížnosti 7-, což je lepší standard rekreačních horolezců, ale dolů ho už snašel jeho spolulezec na zádech.

Lehčí výstupy jsou v západním prostoru, kde lze najít několik skalních věží určených pro začátečníky. Pozor ovšem na počasí, protože Skautská věž má také přezdívku Větrná a díky poloze na hraně masivu na ní může vítr dosahovat takové síly, že horolezce shodí z vrcholu. Proslulé je i skalní okno v cestě Hřebenovka na Biskupskou stolici. Vede z jižní strany masivu na severní, a tak v něm téměř každý lezec zažije při výstupu pocit jako ve větrném tunelu.

O Východním prostoru platí to, co o Západním, jen cest je zde méně, ale o to vyšší.
Severní prostor poskytuje zážitky jen pro zkušené a psychicky odolné horolezce vybavené spoustou materiálu. Ve sto metrů vysokých stěnách navždy ukrytých před sluncem vedou klasické cesty po sudetských prvovýstupcích. Museli to být tvrdí chlapíci, protože ještě dnes se lezci s moderním vybavením a natrénovanou silou chvějí při vzpomínkách, jak viseli ve starých rezavých skobách, modlili se, aby staré  dřevěné klíny nevypadly ze spár, a byli rádi, jak mají ty divoké výstupy za sebou. „Je to tady nejméně o stupeň těžší, než v jiných skalních oblastech,“ připomíná horolezecký instruktor z Prahy Lukáš Bludský. „Výška stěn, zima a málo jištění zde připomíná velehorský terén.“

Některé části Severního prostoru jsou v létě kvůli ochraně přírody uzavřené. Orientační tabule s dočasnými uzávěry některých skal je umístěná u hotelu Pod Bořeněm. Bořeň ovšem není jen cílem horolezeckých hrátek s gravitací, ale také výletním místem pro turisty. Je z něj totiž prvotřídní letecký výhled na jednu stranu ke Krušným horám a na druhou do kopců Českého středohoří. Zvláště večer jsou z něho vidět všechny paradoxy české krajiny. V dálce padají do tmy hrdé hory, pod nimi svítí idylické vesničky, v údolí teče řeka Bílina, ale vedle nich jako zlí draci svítí a vypouští barevné kouře chemičky a elektrárny. Do toho je slyšet hukot vlaků a svistot aut na dálnici přímo pod námi a všude okolo jsme obklopeni obřími hnědouhelnými doly.

Jak se tam dostat: Pěšky z Bíliny (vlak, autobus) po turistické značce asi tři kilometry. Na vrchol vede pohodlná, ale strmá pěšina.
Kde spát: Horolezecké tábořiště serozkládá na loukách pod jižními svahy Bořeně. Nedaleko je podzemní pramen vody, který ovšem nelze najít bez rady místního znalce. Autem je možné dojet až na tábořiště dobrodružnou polní cestou, která vede z obce Chouč od zrcadla v zatáčce.
Kde jíst a pít: Nejbližší hospoda je Pivní sanatorium v Liběšicích pod kopcem. Nečekejte žádný luxus, protože je to vesnická krčma, kde podávají pivo za devět korun, teplé párky, matjesy, pepřenky a sušenky. 

Na vrcholu Skautské věže téměř vždy fouká

Lehký výstup stěnkou Maturita

Stará cesta na Biskupskou stolici

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Švejnohovi vyrážejí na dovolenou do kempu každý rok už deset let. Postupně se...
Dovolená s dětmi v kempu je zase hit. Luxusní chatky už ale neseženete

Po loňské úspěšné sezoně se české kempy připravují na podobný nebo větší zájem ze strany domácích turistů, hlavně rodin a sportovců. Kdo však nechce spát ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.