Přírodní rezervace Malý Bezděz se nachází na vyvřelé kupě a dosahuje
nadmořské výšky 577 metrů nad mořem. Je v těsném sousedství Velkého Bezdězu s hradem. Vrch je porostlý lesem pralesního charakteru, v jehož staletých bučinách
se vzácně objevuje tesařík alpský jako na jediné lokalitě v Čechách. Po jeho
jižním úpatí vede červeně značená turistická značka jdoucí z Doks na rozcestí v Housce, nebo na druhou stranu do Doks.
Ves Bezděz je patrně starší než hrad. Leží na jižním úpatí znělcového Velkého Bezdězu. Ve druhé polovině 13. století byla povýšena na město, které bylo vystavěno západně od staré vsi na pravidelném půdorysu kolem obdélníkového náměstí s ulicemi vycházejícími z nároží. Začátkem 14. století byla městská správa
převedena do Bělé pod Bezdězem a význam Pobezdězí, jak se městečko nakonec
jmenovalo, upadl opět na úroveň vesnice. Plocha bývalého náměstí byla zčásti
zastavěna.
Kostel sv. Jiljí, původně románský z konce 12. století, byl v letech 1746-1769 přestavěn a přistavěna věž. U kostela stojí pozdně barokní fara z téže doby. Obcí vede zelená turistická značka ze Starých Splavů a modrá od Mladé Boleslavi přes Valdštejnsko. Hrad Bezděz je jeden z nejvýznamějších a nejpevnějších v Čechách. Byl založen mezi lety 1264 a 1278 Přemyslem Otakarem II. jako královský. V roce 1279 zde věznil Ota Braniborský mladého krále Václava II. a jeho matku Kunhutu. V první polovině 13. století vlastnil hrad už rod Berků z Dubé.
V době husitské se stal útočištěm odpůrců revoluce. Od dob Jiřího Poděbradského se vystřídalo na hradě opět několik majitelů. Po bitvě na Bílé hoře zakoupil Bezděz
Albrecht z Valdštejna. V roce 1642 se na hradě opevnili Švédové. V roce 1662
se změnil hrad v klášter, který v roce 1785 zrušili a hrad se začal proměňovat v zříceninu. Původní stavba byla prací cistercko-burgundské huti.
Cestu vedoucí k hradu přehradili stavitelé dvěma branami, chráněnými ochozy
s cimbuřím. Třetí bránu kromě ochozu zabezpečili válcovou věží 20 metrů
vysokou. Byla nazývána Čertova věž. Od ní vede hradební zeď s cimbuřím
nahoru až k hlavní bráně. Na nejvyšším místě skály stojí velká Hradební věž
přes 30 metrů vysoká. K ní přiléhá bývalý hradní palác, proti němu na protější straně nádvoří je bývalé purkrabství.
Nejcennější částí hradu je hradní kaple ve východní části hradního paláce. Je stavbou ranně gotickou a má bohaté architektonické vybavení po způsobu francouzských katedrál s ochozem. Na severu při příchodové cestě je zachována hradební zeď s baštami z počátku 17. století. Přístup na hrad z obce Bezděz
je po tvarové odbočce k předhradí a potom původní cestou k hradu. Z hradu je uchvacující rozhled na Dokskou pahorkatinu, Ralsko, Ještěd, Lužické hory a České
středohoří. V těsné blízkosti najdeme Doksy, Staré Splavy, Máchovo jezero a historické městečko Bělou pod Bezdězem. Výchozím bodem k návštěvě Bezdězu
jsou Doksy (ČD) z náměstí po červené značce (6,5 km).
 |
