Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejvíc Čechů loni jelo do Timoru... Mýty a fakta o cestách do ciziny

aktualizováno 
Nedávno proběhla médii zpráva o tom, kam čeští turisté nejvíc jezdí do zahraničí. Některé informace ovšem byly mylné. Na to, kam Češi skutečně jezdí do ciziny nejvíc, jsme se podívali optikou nejspolehlivějších dostupných údajů. A výsledek bude pro leckoho překvapivý.

Rakousko patří k turisticky nejlépe vybaveným zemím světa. A Češi to vědí. Na snímku pohled na jezero Mondsee v Solné komoře. | foto: MondSeeLandCreative Commons

První část titulku je samozřejmě nadsázka, protože, jak jsme zjistili, s údaji se dá manipulovat.

Žádná zpráva týkající se cestování z Česka do ciziny nevzbudila v poslední době takový ohlas jako ta, kterou vydala koncem března ČTK na podkladě dat Českého statistického úřadu a kterou převzala většina seriózních médií. Její základ bychom mohli shrnout do zkratky „nejnavštěvovanější zemí z Česka je nyní Slovensko, naopak Rakousko, Itálie, Chorvatsko a ještě více Egypt či Tunisko ztrácejí“.

Čte se to zajímavě – problém je však v tom, že údaje v uvedené zprávě jsou téměř jistě nesprávné. Proč, to se pokusíme vysvětlit následujícím rozborem statistických údajů o cestovním ruchu.

Hodnověrné údaje hledejte v zahraničí

Údaje za turistické cesty z principu nikdy nemohou být zcela přesné: ve svobodné společnosti je prostě nemožné dokonale monitorovat víceméně nahodilý pohyb lidí v prostoru. Pokud jde o mezinárodní turistické cesty, jejich skutečnou intenzitu lze nejlépe odhadovat podle počtu ubytovaných návštěvníků, případně podle počtu tzv. lůžkodní (počet osob krát počet nocí). Tyto údaje jsou dostupné z většiny turisticky frekventovaných zemí v Evropě i jinde.

Fotogalerie

Statistika podle ubytovaných samozřejmě nepodchytí jednodenní návštěvníky (např. výlet z Brna do Vídně a zpět bez noclehu) ani ty turisty, kteří v dané zemi přespí u známých, ve stanu na louce či v ubytovacím zařízení, jež kvůli poplatkům zatajuje hosty (černá ekonomika). Ale lepší údaje prostě nemáme. Relativně spolehlivé přehledy, tedy např. kolik Čechů se za rok ubytovalo v Rakousku, Itálii, Chorvatsku apod., jsou k dispozici pouze ve statistických ročenkách cílových zemí.

Problém je v tom, že shora citovaná zpráva „Slovensko předběhlo Rakousko“ pracovala s úplně jinými daty. ČSÚ totiž opakovaně koná na vzorku respondentů výběrová dotazníková šetření, kdy se tazatelé ptají na uskutečněné cesty do ciziny a na jejich základě se odhadují celkové počty. Tato metoda je však na první pohled zatížena obrovskou chybou a mnoho údajů prezentovaných ČSÚ neobstojí ani z hlediska obyčejného selského rozumu. Např. avizovaný nárůst cest Čechů na Slovensko o 75 % z roku na rok je zjevně nesmyslný – to by musela všude okolo najednou propuknout válka.

První Rakousko, pak Chorvatsko a Itálie

Přidržíme-li se relativně spolehlivých údajů ze zahraničních statistických zdrojů, tak ze všech zemí světa zaznamenalo v roce 2015 nejvyšší počet ubytovaných Čechů Rakousko, a to 711 000 osob české národnosti. Oproti předchozímu roku jde o nemalý nárůst téměř 8 % s tím, že Češi u jižních sousedů zůstávají v průměru tři noci a kousek.

Druhé až třetí místo podle stejné metodiky obsazují Chorvatsko a Itálie s téměř shodným počtem ubytovaných Čechů, a to 660 000 osob (ověřená data jsou k dispozici zatím za rok 2014).

Opuštěné pláže a památky?

Jen utopie z katalogů, tohle je realita

Thajský ostrov Ko Phi Phi Leh

Thajský ostrov Ko Phi Phi Leh

Chorvatsko se na českém turistickém trhu sice od 90. let minulého století drželo na absolutním čele, ale zájem Čechů o cesty do této země poslední léta stagnuje – během posledních pěti let zůstávají počty zhruba konstantní. Ve srovnání s Rakouskem zůstávají však čeští turisté v obou středomořských státech o poznání déle, průměrná doba pobytu dělá pět (Itálie), respektive šest (Chorvatsko) nocí. Na rozdíl od Rakouska i Itálie se však návštěvnost Chorvatska koncentruje téměř výhradně do letních měsíců, což je značná konkurenční nevýhoda.

Teprve čtvrté místo co do turistické popularity zaujímá Slovensko, kde se podle údajů Slovenské agentúry pre cestovný ruch v roce 2015 ubytovalo 510 000 Čechů. I to je sice dost, ale při podrobnějším pohledu se ukazuje, že v posledních letech zájem Čechů o cesty na Slovensko spíše kolísal – analogické číslo za rok 2014 dělalo 437 000 osob, ale např. v roce 2008 se na Slovensku ubytovalo 537 tisíc Čechů, tj. víc než loni.

Další evropské státy už z hlediska české návštěvnosti zaostávají, např. srovnatelné číslo pro Německo dělá asi 330 000, pro Španělsko 200 000. Hodnověrné údaje za Řecko, která stále patří mezi poměrně důležité trhy, nejsou k dispozici.

Je přitom jasné, že u sousedních zemí bude poměrně velký podíl jednodenních cest z Česka bez noclehu („Zajedeme se o víkendu podívat do Bavorského lesa“) a na Slovensku k tomu ještě přidejme předpokládaný značný podíl pobytů u příbuzných a známých. Takové cesty se samozřejmě v žádné statistice nezobrazí, na hranicích se žádná kontrola neprovádí. Skutečná váha výjezdů na Slovensku proto může být vyšší než naznačují výše uvedená data, nelze to však přesně ověřit. Naopak jednodenní návštěvy např. do Chorvatska či Španělska jsou co do počtů jistě jen minimální.

Na rozdíl od jižních států je v mnoha rakouských oblastech zásadní zimní turistická sezona. Snímek je z Ischglu.

Na rozdíl od jižních států je v mnoha rakouských oblastech zásadní zimní turistická sezona. Snímek je z Ischglu.

V Chorvatsku se na pobřeží najdou mimořádné scenérie (oblast Makarska).

V Chorvatsku se na pobřeží najdou mimořádné scenérie (oblast Makarska).

Itálie má mnoho krásných pláží v atraktivním prostředí (Santa Margherita Ligure).

Itálie má mnoho krásných pláží v atraktivním prostředí (Santa Margherita Ligure).

Bezpečnost na čele priorit, Česko z toho těží

Shrneme-li tedy statistická data, je pravděpodobné, že nejnavštěvovanější cílovou destinací z Česka se loni – možná už předloni – poprvé stalo Rakousko a Chorvatsko kleslo na druhé až třetí místo. Podle počtu lůžkodní ale Chorvatsko, vzhledem k převážně týdenním pobytům, stále těsně vede před Itálií. Slovensko zůstává čtvrté a současně jde o jedinou zemi na světě, kde jsou Češi početně nejvýznamnějšími zahraničními hosty.

Na skutečnost, že poprvé po čtvrtstoletí se do popředí motivů cestování v Evropě dostává bezpečnost, jsme upozornili zde. To teď potvrzují i novější údaje.

Nestabilitou ohrožené Turecko skutečně v loňském roce zaznamenalo celkový pokles počtu přijíždějících turistů, a to po dvacetiletém období neustálého, často prudkého nárůstu. Lze důvodně předpokládat, že letos se to projeví i na českém trhu – dosavadní vrchol návštěvnosti Turecka (asi čtvrt milionu českých návštěvníků v roce 2014) určitě dosažen nebude.

Kam k moři před sezonou

Pět tipů, které nezklamou

Lago Maggiore

Lago Maggiore

V Egyptě trvá pokles přijíždějících turistů již od roku 2010, celkově dělá propad více než třetinu. Podobně je tomu v Tunisku a není důvod se domnívat, že se český trh ve vztahu k těmto zemím chová zásadně jinak.

Neochotu části Evropanů cestovat do potenciálně rizikových destinací typu Egypta či Turecka sdílejí i někteří Češi a je zřetelné, že z nestability těží – a zřejmě budou těžit i letos – jiné cíle, které jsou naopak vnímané jako bezpečné. Tedy například zmíněné Rakousko či Slovensko, z přímořských destinací (ve srovnatelné cenové hladině) pak hlavně Itálie a Španělsko, možná i Francie. Tomuto předpokladu svědčí fakt, že ubytovací kapacity jsou v řadě míst „bezpečných zemí“ nyní na hlavní sezonu již téměř vyprodané, a zvýšená poptávka je znát je i na pohybu cen. Samozřejmě směrem nahoru.

Nejistá situace v řadě oblíbených turistických destinací má ještě jeden efekt, a to je nárůst turistického ruchu v Česku. V roce 2015 totiž po mnoha letech došlo hodnověrně k růstu vnitrostátního turistického ruchu. Pokud vezmeme za základ opět počty ubytovaných, tak Čechů, kteří se vydali v roce 2015 na cestu po vlastní zemi, přibylo oproti předloňsku o vysokých 13 %.

Narostl také počet zahraničních návštěvníků v Česku, a to o 7 %. Zde jsou ovšem značné rozdíly podle národností. Největší absolutní nárůst zaznamenali turisté z Německa, naopak počty přeceňovaných Asiatů (Korejců, Číňanů, Japonců) zůstávají i přes růst stále poměrně nízké. Tito hosté navíc v Česku tráví jen málo času – v průměru kolem dvou dnů. Stejně jako v roce 2014 i loni pokračoval úbytek ruské klientely, což pocítila hlavně Praha a západočeské lázně.

Itálie se pyšní světově proslulými památkami (klasický snímek Canalu Grande v Benátkách s chrámem Santa Maria della Salute).

Itálie se pyšní světově proslulými památkami (klasický snímek Canalu Grande v Benátkách s chrámem Santa Maria della Salute).

Turecko patřilo po léta ke stálicím českého turistického trhu. Jenže doba je nejistá a tak na další várku tureckých úsměvů si někteří možná raději počkají (ve starém městě v Antalyi).

Turecko patřilo po léta ke stálicím českého turistického trhu. Jenže doba je nejistá a tak na další várku tureckých úsměvů si někteří možná raději počkají (ve starém městě v Antalyi).

Slovensko je v pořadí čtvrtou zemí, kam nejčastěji jezdí čeští turisté. Ti jsou v této zemi také početně nejvýznamnějšími zahraničními hosty. Na snímku Červené pleso (vlevo dvojvrchol Pyšného štítu, vpravo Jastriabia veža).

Slovensko je v pořadí čtvrtou zemí, kam nejčastěji jezdí čeští turisté. Ti jsou v této zemi také početně nejvýznamnějšími zahraničními hosty. Na snímku Červené pleso (vlevo dvojvrchol Pyšného štítu, vpravo Jastriabia veža).

Pozor na byznys

Zatímco údaje o turistech podle přenocování, lůžkodní či podle utracených peněz bývají mezistátně alespoň hrubě srovnatelné, velmi nespolehlivý obraz o intenzitě cestovního ruchu naopak často poskytují údaje a tiskové zprávy vydávané cestovními kancelářemi či jejich asociacemi. To se týká výjezdového, příjezdového i domácího cestovního ruchu (Češi po Česku).

Cestovní kanceláře a agentury přitom nemohou disponovat žádnými kouzelně přesnými údaji. Maximálně mohou vycházet z empirie, tedy z vlastních prodejů, což sice může být místně užitečné (znalost situace v konkrétních střediscích), nikdy to však nepostihne celek. Chování individuálně cestujících turistů, kteří v řadě destinací zřejmě tvoří více než 50 % klientů, pak cestovky nepostihují vůbec. Snaha „nadlepšit byznys“ či si účelově vybírat ze statistik příznivé údaje a ty méně příznivé prostě zamlčet bývá často evidentní. Tvrzení typu „cestovním kancelářím vzrostly prodeje do Řecka o 20 %“ tak obvykle nemají vůbec žádnou vypovídací hodnotu. To však zajisté není pouze česká specialita.

Marketing je důležitý

Ač si to mnoho konzumentů odmítá připustit, při volbě dovolené hraje nemalou roli také reklama a tedy aktuální image té které destinace. Mediální obraz cílů vhodných pro zahraniční dovolené spoluvytvářejí PR aktivity turistických centrál, které jsou v Česku přítomné, a zprostředkovaně činnost novinářů a publicistů. Jinak řečeno, frekvence (pozitivních či negativních) mediálních výstupů.

Tradičně kvalitní marketingovou činnost na českém trhu, podpořenou poměrně velkorysým finančním rozpočtem, provádí Rakouská národní turistická centrála (Österreich Werbung), podobně jsou na tom Němci (Deutsche Zentrale für Tourismus), Švýcaři (Switzerland Tourism) a některé další země. Tyto organizace pečlivě vyhodnocují účinnost vynaložených reklamních kampaní (a tedy peněz jejich daňových poplatníků), a to na základě nárůstu či poklesu příjezdů turistů z té které země, v našem případě z Česka. Podle toho upravují budoucí strategie. A zdá se, že to funguje.

Jiné země jsou naopak co do turistické propagace v Česku viditelné mnohem méně. Možná, že tady bychom mohli také hledat důvod stagnace zájmu Čechů o Chorvatsko. Analogicky jsou z Česka trvale nízké výjezdy do Francie, která jinak patří mezi globálně nejnavštěvovanější země vůbec, či do sousedního Polska. A očekávatelný chaos, respektive malá viditelnost na trhu, panuje v případě PR aktivit Řecka či Itálie.

Čísla uvedená v článku jsou založená na údajích ČSÚ, dále WTO (World Tourism Organization) a národních statistických úřadů uvedených zemí.

Kam se letos chystáte na letní dovolenou?

celkem hlasů: 3899

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 30. dubna 2016. Anketa je uzavřena.

Jiná zahraniční země 829
Dovolenou strávím v Česku 708
Pojedu do více zemí 444
Chorvatsko 324
Itálie 297
Rakousko 248
Slovensko 247
Řecko 234
Španělsko 187
Francie 119
Polsko 78
Egypt 61
Švýcarsko 46
Německo 44
Tunisko 33
Autor: pro iDNES.cz




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.