Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Mykény domov hrdiny od Troje

aktualizováno 
-
Krajina úrodné Argonské nížiny v Řecku je zjara ještě zelená a svěží. A rozhlédne-li se zde člověk, vůbec mu nepřipadá cizí. Jak by také ne. Vždyť cesta vede do Mykén, tedy do míst známých už od dětství z četby a vyprávění řeckých bájí.

Nejprve se objeví slavný mykénský hrad, místo, kam se po dobytí Troje vracel vojevůdce Agamemnón. Jistě se po deseti letech nepřítomnosti těšil domů a netušil, jaké přivítání ho čeká. Byl zrádně zabit a jeho vrazi se zmocnili vlády v Mykénách. Stará řecká báje vypráví i o tom, jak byli za svůj čin později potrestáni. O to, že se místo změnilo ve světoznámé archeologické naleziště, se zasloužil úspěšný amatérský archeolog Heinrich Schliemann. Po svém úspěchu při objevení T roje, a jak se dlouho věřilo, i bájného pokladu jejího krále Priama se rozhodl hledat v Mykénách. Při hledání T roje se Schliemann řídil verši básníka Homéra. V Mykénách mu bylo vodítkem svědectví zapsané Pausániem, který tato místa navštívil asi v roce 170 našeho letopočtu. V době, kdy začal Schliemann s vykopávkami, nebylo pochyb o tom, kde stál královský palác. Vedl se spor o umístění hrobů, které mohly skrývat velké poklady. Všeobecně se předpokládalo, že se nacházejí vně hradebního náspu. Schliemann naproti tomu tvrdil, že hroby musí být uvnitř hradeb. Dal se do kopání a vykopávky mu daly za pravdu. Skutečně se mu podařilo objevit kruhovou stavbu královských hrobů s nepředstavitelnými poklady. Tehdy se psal rok 1876. Co však nalezne turista v Mykénách dnes? Z parkoviště upraveného poblíž archeologického okrsku vede cesta nejprve zvolna, pak strmě stoupá ke vchodu do hradu. Již zpovzdáli upoutají mohutné hradby v průměru široké šest metrů. Jsou vybudovány z velkých kvádrů - tomuto druhu zdiva se říká kyklopské a podle dávné báje byly vybudovány s pomocí obrů - Kyklopů. Do vlastního hradu se vchází Lví branou, která byla postavena asi o sto let později než hradby - přibližně roku 1250 před naším letopočtem. Pískovcový reliéf nad bránou je nejstarší velkou plastikou na území Řecka. Znázorňuje dva lvy opírající se o sloup. Hlavy jim chybějí - byly patrně opatřeny bronzovou nebo kamennou maskou. Důkazem toho, že branou mohly přijíždět i vozy, jsou stopy kol na jejím prahu. Cesta Lví branou vede na vyhlídkovou terasu nad královskými hroby. Při vykopávkách trvajících řadu měsíců se postupně objevilo velké množství váz, zlomky vlysů, kamenné formy k lití předmětů. A pak konečně vlastní hroby. Schliemann se domníval, že jde o hroby Agamemnónovy rodiny. Později se zjistilo, že objevené hroby jsou starší. To však nic nemění na tom, jaké překvapení v nich bylo ukryto. Zlaté masky, náprsní destičky, koruny, prsteny, náramky i další šperky, bohaté a drahocenné zbraně. Dnes je pochopitelně při pohledu do šachtových hrobů neuvidíte. Setkání s nimi zprostředkuje athénské Národní muzeum. Od míst, která skrývala úžasné bohatství, se postupuje směrem ke královskému paláci. Jeho centrum tvořilo nádvoří, na západní straně byl trůnní sál. Ve východní části hradu je ruina tříposchoďového domu, cisterna na vodu a takzvaná severní brána. Z vrcholu kopce je krásný rozhled po celé Argolidě. Jen nerada opouští většina návštěvníků místa, na kterých se doslova na každém kroku setkávají s dávnou, bájnou minulostí Řecka. Buď před návštěvou mykénského hradu, nebo po ní se většina příchozích zastaví i v místě nazývaném »Atreova klenotnice« nebo »Agamemnónova hrobka«. Leží asi uprostřed mezi obcí Mykény a vykopávkami. Když Schliemann místo objevil, bylo už vykradené. Asi pětatřicet metrů dlouhou chodbou zaříznutou do pahorku se návštěvníci dostanou do místnosti podobné pletenému úlu. Její kupoli tvoří soustředné kružnice kamenů. Vnitřek byl původně pokryt ozdobným bronzovým plechem, což dokazují otvory v kupoli. S velkou místností souvisí další, podstatně menší, vyhloubená ve skále. Tato stavba není v těsném sousedství Mykén jediná, další však nejsou tak známé a snadno dostupné.

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.