Muzeum vystavuje 'historické' maso a kosti

  • 2
Bývalý americký prezident Eisenhower jistě netušil, jak velký bude po jeho smrti zájem o jeho žlučníkové kameny. Abraham Lincoln zase nevěděl, že část jeho lebky se stane relikvií a že mícha jeho vraha Johna Wilkese Boothe, v níž ještě vězí smrtící kulka, se ocitne ve stejné vitríně. "Historické" kosti a tkáně jsou největším pokladem amerického Národního muzea zdraví a lékařství ve Washingtonu.

Popud k založení původně Armádního lékařského muzea dal v roce 1862 vojenský chirurg občanské války generál William Hammond. Ten totiž nakázal polním lékařům, aby shromažďovali vzorky mezi tisícovkami raněných a mrtvých vojáků, jimiž byl středoatlantický venkov poset.

Vše od kostry opice po chumel vlasů
Během 140 let existence muzeum nashromáždillo řadu nejroztodivnějších exponátů. V jednom koutě místnosti se například krčí kostra Able, první opice, která se dostala do vesmíru. Vedle Able jsou v zásuvce napěchované ostatky amerických osadníků z 19. století, kteří vážili dlouhou cestu na Západ v touze po lepším životě, a zemřeli tam.

Muzeum milují pro jeho ovzduší nahánějící husí kůži zejména školní skupiny.

Leží zde noha, o niž přišel generál Daniel Sickles za americké občanské války v bitvě u Gettysburgu, ale i jiné, méně proslulé části těla. Zčernalá plíce horníka uhelných dolů, masivní šourek znetvořený elefantiázou a chumel vlasů ve tvaru baklažánu vyňatý ze žaludku jisté dívky pomáhají vyprávět příběh o zdraví národa v dobrém i zlém.

Vznik muzea je spjat s výzkumy
Vojenský lékař Hammond a první kurátor muzea John Brinton začali v 90. letech 19. století s výzkumem chorob, které tehdy vojáky zabíjely rychleji než kulky. Zkoumali střelné rány a amputace, aby lékaři mohli zdokonalit léčebné postupy.

Jejich výzkum se stal základem pro šestisvazkovou Lékařskou a chirurgickou historii americké občanské války. Zároveň se stal zdrojem pro muzeum, které má až tři miliony exponátů, a pro Vojenský patologický ústav, k němuž muzeum patří. 

V letech 1881 a 1882 provedli pracovníci ústavu pitvu prezidenta Jamese Garfielda a jeho vraha Charlese Guiteaua. Pátý kurátor muzea major Walter Reed objevil příčinu žluté horečky a jeho vědci přispěli k výzkumu nejrůznějších chorob, břišním tyfem počínaje a syfilidou konče.

Muzeum střeží i největší světovou sbírku mikroskopů. Je mezi nimi přístroj ze 17. století, který používal Robert Hooke při psaní první knihy o pozorování mikroskopem, a i mikroskop používaný FBI při šetření atentátu na prezidenta Kennedyho. 

Velký zájem je o neexistující penis
Další kapitolou jsou 'neexistující exponáty', o nichž se lidé domnívají, že jsou v muzeu určitě někde ukryté, ale muzeum je nemá. Jednou z takových kontroverzních relikvií je podle kurátora anatomických sbírek muzea Paula Sledzika penis gangstera 20. století Johna Dillingera.

"Existoval snímek pořízený krátce poté, co byl Dillinger zabit, který ho zachycuje na pitevním stole. Je nahý až na roušku kolem beder a z něj se zdá, že měl nezvykle velký penis," říká Sledzik.

"Jsme jediným místem, kde jsou k vidění části těl, takže lidé si z toho vydedukovali, že mu ho určitě uřízli a poslali nám. Nemáme ho, ale měli jsme spoustu telefonátů, kdy se nás ptali, zda je mezi exponáty."

Až do konce 60. let, kdy Národní muzeum zdraví a lékařství sídlilo na třídě Mall, bylo nejnavštěvovanějším muzeem ve Washingtonu. Teď je ale sbírka umístěna stranou v Armádním lékařském centru Waltera Reeda v severozápadní části Washingtonu a davy se sem nehrnou.

Stěžuje-li si muzeum, pokud jde o návštěvníky, na kvantitu, je spokojeno s jejich kvalitou. "Vyhledávají nás lidé s vyšším vzděláním v lékařských vědách. Každý den mi kladou otázky, na něž jsem dosud ani nepomyslel," říká Sledzik.

,