Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Muzeum vystavuje 'historické' maso a kosti

  12:32aktualizováno  12:32
Bývalý americký prezident Eisenhower jistě netušil, jak velký bude po jeho smrti zájem o jeho žlučníkové kameny. Abraham Lincoln zase nevěděl, že část jeho lebky se stane relikvií a že mícha jeho vraha Johna Wilkese Boothe, v níž ještě vězí smrtící kulka, se ocitne ve stejné vitríně. "Historické" kosti a tkáně jsou největším pokladem amerického Národního muzea zdraví a lékařství ve Washingtonu.

Popud k založení původně Armádního lékařského muzea dal v roce 1862 vojenský chirurg občanské války generál William Hammond. Ten totiž nakázal polním lékařům, aby shromažďovali vzorky mezi tisícovkami raněných a mrtvých vojáků, jimiž byl středoatlantický venkov poset.

Vše od kostry opice po chumel vlasů
Během 140 let existence muzeum nashromáždillo řadu nejroztodivnějších exponátů. V jednom koutě místnosti se například krčí kostra Able, první opice, která se dostala do vesmíru. Vedle Able jsou v zásuvce napěchované ostatky amerických osadníků z 19. století, kteří vážili dlouhou cestu na Západ v touze po lepším životě, a zemřeli tam.

Muzeum milují pro jeho ovzduší nahánějící husí kůži zejména školní skupiny.

Leží zde noha, o niž přišel generál Daniel Sickles za americké občanské války v bitvě u Gettysburgu, ale i jiné, méně proslulé části těla. Zčernalá plíce horníka uhelných dolů, masivní šourek znetvořený elefantiázou a chumel vlasů ve tvaru baklažánu vyňatý ze žaludku jisté dívky pomáhají vyprávět příběh o zdraví národa v dobrém i zlém.

Vznik muzea je spjat s výzkumy
Vojenský lékař Hammond a první kurátor muzea John Brinton začali v 90. letech 19. století s výzkumem chorob, které tehdy vojáky zabíjely rychleji než kulky. Zkoumali střelné rány a amputace, aby lékaři mohli zdokonalit léčebné postupy.

Jejich výzkum se stal základem pro šestisvazkovou Lékařskou a chirurgickou historii americké občanské války. Zároveň se stal zdrojem pro muzeum, které má až tři miliony exponátů, a pro Vojenský patologický ústav, k němuž muzeum patří. 

V letech 1881 a 1882 provedli pracovníci ústavu pitvu prezidenta Jamese Garfielda a jeho vraha Charlese Guiteaua. Pátý kurátor muzea major Walter Reed objevil příčinu žluté horečky a jeho vědci přispěli k výzkumu nejrůznějších chorob, břišním tyfem počínaje a syfilidou konče.

Muzeum střeží i největší světovou sbírku mikroskopů. Je mezi nimi přístroj ze 17. století, který používal Robert Hooke při psaní první knihy o pozorování mikroskopem, a i mikroskop používaný FBI při šetření atentátu na prezidenta Kennedyho. 

Velký zájem je o neexistující penis
Další kapitolou jsou 'neexistující exponáty', o nichž se lidé domnívají, že jsou v muzeu určitě někde ukryté, ale muzeum je nemá. Jednou z takových kontroverzních relikvií je podle kurátora anatomických sbírek muzea Paula Sledzika penis gangstera 20. století Johna Dillingera.

"Existoval snímek pořízený krátce poté, co byl Dillinger zabit, který ho zachycuje na pitevním stole. Je nahý až na roušku kolem beder a z něj se zdá, že měl nezvykle velký penis," říká Sledzik.

"Jsme jediným místem, kde jsou k vidění části těl, takže lidé si z toho vydedukovali, že mu ho určitě uřízli a poslali nám. Nemáme ho, ale měli jsme spoustu telefonátů, kdy se nás ptali, zda je mezi exponáty."

Až do konce 60. let, kdy Národní muzeum zdraví a lékařství sídlilo na třídě Mall, bylo nejnavštěvovanějším muzeem ve Washingtonu. Teď je ale sbírka umístěna stranou v Armádním lékařském centru Waltera Reeda v severozápadní části Washingtonu a davy se sem nehrnou.

Stěžuje-li si muzeum, pokud jde o návštěvníky, na kvantitu, je spokojeno s jejich kvalitou. "Vyhledávají nás lidé s vyšším vzděláním v lékařských vědách. Každý den mi kladou otázky, na něž jsem dosud ani nepomyslel," říká Sledzik.

Autoři: ,




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Další z rubriky

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.