Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejrychlejší trabant světa i stan na střeše. Super kousky z Berlína

  4:00aktualizováno  4:00
Bakelitový zázrak, nebo motoristický zmetek? Záleží na názoru. Ať tak, či tak, jisté je, že němečtí inženýři vytvořili technický unikát, který má ještě dnes stovky, ale možná i tisíce obdivovatelů. Zatímco Dan Přibáň objíždí se svými trabanty celý svět, v Berlíně vzniklo jejich velkolepé muzeum.

Za nejdražší trabant světa jeho majitel zaplatil neskutečných 45 tisíc eur. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Jen pár metrů od populárního CheckPoint Charlie, kde se od rána do večera fotí stovky turistů s „americkými vojáky“, stojí zajímavé muzeum trabantů věnované východoněmecké motoristické chloubě se vzduchem chlazeným dvoutaktním motorem a řadící pákou pod volantem. A na mnoha naleštěných exemplářích ukazuje, co všechno východoněmecké lidové vozítko za svůj krátký život dokázalo.

Počkejte si deset let

Auto, které nikdy nemohlo zreznout, protože bylo odlité z bakelitu, respektive z duroplastu, se v německém Cvikově začalo vyrábět v roce 1958. A brzy se rozšířilo do všech zemí „východního tábora“. A zatímco pro tradiční Čechy zvyklé na skutečná auta byl trabant většinou z nouze ctnost, východní Němce naplňoval obdivem a pýchou, což dokazuje i berlínské muzeum, otevřené v roce 2013.

Úctu k trabantům posílil i fakt, že auto bylo nedostatkovým zbožím a mnoho zájemců, kteří neměli ty správné známosti, muselo na svůj vytoužený vůz čekat klidně i deset let.

A ještě jeden rekord, tentokrát nejrychlejší trabant světa, který dosáhl rychlosti 196 kilometrů za hodinu.

A ještě jeden rekord, tentokrát nejrychlejší trabant světa, který dosáhl rychlosti 196 kilometrů za hodinu.

Dva v jednom aneb jak by mohlo vypadat Trabi Ferrari.

Dva v jednom aneb jak by mohlo vypadat Trabi Ferrari.

Nejlepší dvoutakt světa

Na první pohled by se mohlo zdát, že Trabi muzeum vzniklo jako humorný dokument naší nedávné minulosti, v duchu hesla „pojďme se podívat, jak jsme tenkrát museli žít, pojďme se zasmát, v čem jsme museli jezdit...“ Jenže tak to v Trabi muzeu opravdu není. Cenná sbírka je naopak vážně míněnou oslavou legendárních vozů, z nichž po srážce se skutečným autem, jak se u nás v osmdesátých letech říkalo, obvykle zůstal jen pytel trsátek.

Fotogalerie

Ale pozor, aby nedošlo k nějaké mýlce, trabant měl i u nás své četné obdivovatele, a kromě již zmíněného Dana Přibáně v něm jezdili také mnohé VIP osobnosti, třeba budoucí český prezident Václav Klaus, který vystřídal trabanty hned dva a vždycky tento vůz chválil pro jeho jednoduché řízení, spolehlivost a úložné prostory.

Se stanem na střeše

Ale pojďme zpátky do muzea. Jedním z vrcholných exponátů je trabant se stanem na střeše, důmyslný vynález východoněmeckých inženýrů. A prosím nezlehčovat, jako se to povedlo americké návštěvnici, která pronesla, že je to pěkná ptákovina.

„No tak pozor. To bylo náhodou velmi praktické,“ obořila se na ni průvodkyně a hned vyjmenovala několik výhod oproti normálnímu stanování. „Do stanu umístěného na střeše trabantu nezatékala při dešti voda, nelezl tam hmyz jako škvoři či mravenci a nepotřebovali jste žádný prostor v kempu navíc. Další výhodou byla čistota, protože se všichni dole zouvali a nakonec tam nebyla ani zima, protože nepůsobil chlad od země.“ Takže je hned jasné, že v tomto případě soudruzi z NDR žádnou chybu neudělali.

Geniální vynález východoněmeckých inženýrů. Stan přidělaný na střeše trabantu.

Geniální vynález východoněmeckých inženýrů. Stan přidělaný na střeše trabantu.

 

Bakelitový blesk

V muzeu jsou vystavené zhruba dva tucty trabantů, od původních P50, které nám už téměř vymizely z kolektivní paměti, až po legendární model 601, s nímž dobývá svět třeba náš dobrodruh Přibáň.

Mezi exempláři je vystaven také nejrychlejší trabant na světě a současně nejrychlejší vůz s dvoutaktním motorem, neboť tento trabant dosáhl neuvěřitelné rychlosti 196 kilometrů v hodině.

Dalším unikátem je trabant přestavěný na módní ferrari s titulem „dva v jednom“ či nejdražší trabant světa, za který majitel zaplatil neuvěřitelných 45 tisíc eur (zhruba 1,2 milionu).

Ani Polo nepomohlo

Příběh značky, které se vyrobilo na tři miliony kusů, skončil rychleji, než si kdo dokázal představit. Přestože ještě v roce 1990 trabant profitoval ze sloučení Německa a ve Cvikově se začal vyrábět nový trabant se čtyřtaktním motorem Volkswagen (který se mimo jiné montoval do VW Polo) a řadicí pákou na podlaze (místo pro trabant tradičního řazení pod volantem), inovovaný trabant se neuchytil a na jaře 1991 byla jeho výroba navždy zastavena. A přestože později koupila práva k výrobě trabantů bavorská automobilka a dokonce byl představen prototyp nového „trabi“, k obnovení výroby již nedošlo a trabant zůstane pravděpodobně již historií.

Trabant není žádná nuda a veselý design mu očividně sluší.

Trabant není žádná nuda a veselý design mu očividně sluší.

Svezení trabantem po Berlíně není levná záležitost, zhruba devadesátiminutová jízda vyjde na 60 eur.

Svezení trabantem po Berlíně není levná záležitost, zhruba devadesátiminutová jízda vyjde na 60 eur.

Úspěch safari

Živý pomník trabantům se už před lety rozhodl postavit André Prager, který nedaleko CheckPoint Charlie otevřel „Trabi World“, jakési trabantové safari, nabízející všem zájemců projížďku v designově upravených vozech, od svítivě růžových trabantů až po trabi duhové. Po úspěchu trabi safari se Prager rozhodl vybudovat také muzeum trabantů, které otevřel před dvěma lety.

Muzeum trabantů v Berlíně má otvírací dobu od pondělí do neděle od 10 hodin do 18 hodin večer. Za vstupné zaplatíte 5 eur (136 korun). Ceny za Trabi World jsou poněkud vyšší, za devadesátiminutovou projížďku zákazník zaplatí 60 eur za osobu (pokud jede více lidí, ceny za osobu se snižují).

Autor: pro iDNES.cz




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.