V muzeu tetování nechybí ani smysl pro humor. Otázka zní: sladké, nebo kyselé?

V muzeu tetování nechybí ani smysl pro humor. Otázka zní: sladké, nebo kyselé? | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Kdysi tetoval Cobaina, dnes má nej tetovací salon i muzeum v Evropě

  • 2
Henk Schiffmacher alias Hanky Panky je ve svém oboru legendou. Jeho "kérky" nosí nebo nosily mnohé světové celebrity, ve své době třeba Kurt Cobain. Před rokem si slavný tatér otevřel v Amsterdamu muzeum tetování, k němuž patří i salon. Od té doby se sem hrnou turisté i milovníci tetování z celého světa.

Unikátní muzeum v Amsterdamu je jedinou expozicí v Evropě, která se dějinám zdobení kůže komplexně věnuje. Každý milovník tetování či majitel nějaké té kérky si tady bude připadat jako v ráji. Je to poučné, zábavné a hlavně značně fantasmagorické.

Přízemí je věnováno tetování přírodních kmenů a představuje překvapivou sbírku působivých fotografií i děsivých artefaktů, kde nechybí kousky kůže či dokonce lebky pokryté ornamenty. Kérky pocházející z Afriky, Tichomoří či Nového Zélandu sice vypadají krásně, ale při pohledu na dřevěné či železné bodáky, kterými je tamní tatéři po staletí vytvářeli, běhá moderním Evropanům mráz po zádech. A co teprve když nahlédnete do repliky tetovací chýše, nad jejímž vchodem visí několik lebek.

Jak se dostat pod kůži

"Tetování má dlouhou historii. Používalo se už ve starém Egyptě před 6 000 lety. Odtud je později převzaly kultury staré Asie a Evropy. Měli je v oblibě nejen staří Číňané, Keltové a Galové, ale i desítky dalších národů po celém světě. Jejich základním atributem byl rituál bolesti. Tetování stále bolí, vždyť jde o opakované propichování kůže. Zvláště v místech, kde je kůže slabší, třeba na podbřišku, či kde je kůže bez podkožního tuku přímo na kosti, tedy na hlavě," vysvětluje místní průvodce Michael a poukazuje na obrovský pokrok, kterým prošlo tetování ve 20. století.

Oproti původním metodám, kdy byla kůže propichována ostrou kostí, lasturou a později jehlou znamenal vynález tetovacího elektrického strojku revoluční převrat. Umí totiž více než tisíc vpichů za minutu a běžné tetování pořídíte za pouhých dvacet minut.

Ukázka, jak vypadá běžný tetovací salon v Tichomoří.
Ukázka, jak vypadá běžný tetovací salon v Evropě.

Ukázka, jak vypadá běžný tetovací salon: vlevo v Tichomoří, vpravo v Evropě.

Zde podříznout

Nejlepší tetovací salon

Pokud byste si chtěli na cestách někde nechat udělat kérku, zamiřte do Amsterdamu k Henkovi Schiffmacherovi. Podle průvodce Lonely Planet je to v letošním roce jedno z deseti nejlepších míst na světě, kde se nechat tetovat.

Expozice v prvním patře popisuje dějiny tetování v Evropě. Velká část sbírky dokumentuje tradici tetování ve vězení, neboť v Evropě měly kromě námořníků kérky většinou jen lidé, kteří prošli kriminálem, "výživné" v tomto směru jsou především exponáty z Ruska z dob bývalého Sovětského svazu.

"Kérky ve vězení nevznikaly náhodně, ale vždy obsahovaly spoustu skrytých symbolů, neboť v nich bylo zachyceno umístění dotyčného v hierarchii podsvětí, příslušnost k danému gangu či příčina, která ho do kriminálu přivedla. Velmi časté jsou ovšem také pornografické náměty a provokativní hesla, jako třeba silná čára na krku s nápisem Zde podříznout," vysvětluje Michael a ukazuje na vitrínu plnou amatérských tetovacích strojků, se kterými se ve vězení pracovalo.

Galerie oblíbených vězeňských motivů. Přejete si Moniku, Lolitu nebo raději mořskou pannu?

Od tvrďáků po slečinky

Muzeum nabízí také celou řadu bizarních výstřelků. V popředí zájmu je například "celoplošně" tetovaný člověk, který si na svou kůži nechal vymalovat puzzle, či poněkud absurdně potetovaný pes. A zájem návštěvníků samozřejmě přitahují i fotografie s tetováním intimních partií.

V prvním patře však najdete také mahagonový barový pult ze slavného bristolského klubu tetování, který vznikl na začátku minulého století a alespoň do jeho poloviny udával trendy v tomto unikátním oboru. "To byla ještě doba, kdy bylo tetování určeno především drsným chlapům. Jenže v 90. letech se stalo módním doplňkem celebrit a dnes jsou typickými návštěvníky tetovacího studia sedmnáctileté slečinky se svými romantickými motýlky či delfínky," vysvětluje proměnu tetování Michael.

Legenda tetování

Jedno z nejnovějších muzeí v Amsterdamu otevřel před rokem Henk Schiffmacher. Slavný šedesátiletý tatér, který se tetování věnuje desítky let, a to jako sběratel nejrůznějších předmětů spojených s tetováním i autor prestižních knih "Tetování" či "1 000 kérek".

Především ovšem stále zůstává slavným tatérem, jehož práci na své kůži nosí (či nosila) celá řada světových celebrit, mimo jiné muzikanti ze skupiny Red Hot Chili Peppers či tragicky zesnulý lídr skupiny Nirvana Kurt Cobain. Dnes se však muž, jehož přátelé přezdívají Hanky Panky, věnuje hlavně malování a designu.

Složte si mě! Kreativní verze "celoplošného" tetování, tentokrát jako puzzle

Přehlídka nástrojů používaných v kriminále ukazuje, že v polních podmínkách se dá tetovat téměř čímkoliv...

Drahá legrace

Může se hodit

  • Součástí muzea je také kavárna ve druhém patře, kde si můžete prolistovat řadu časopisů či knih o tetování.
  • Vstup do muzea tetování stojí 10 eur pro dospělého a 7,5 eura pro studenty. Otevřeno je od 10 do 19 hod. Další informace o muzeu tetování najdete na tattoomuseum.wordpress.com/.

V muzeu tetování se také můžete nechat tetovat a odnést si odtud trvalý suvenýr. Přijíždějí sem jak tatéři z Ameriky či z Anglie, tak exotičtí tatéři z Asie. Zrovna nedávno zde několik týdnů dobu působil talentovaný tatér Durga z Jakarty, který se učil od domorodých tatérů v souostroví Mentawai.

Dalším známým tatérem, který zde v poslední době hostoval, je Robert Atkinson z Los Angeles, který fenomenálně zvládá japonské motivy. Ceny tetování jsou tady ovšem poněkud vyšší než v Česku: cena malé kérky začíná na 100 eurech, za tetování celé paže či zad zaplatíte od dvou do tři tisíc eur.

, pro iDNES.cz