Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Muzeum lodi Fram

  15:18aktualizováno  15:18
Hlavní město Norska Oslo vám nabídne mnoho zajímavostí. Mezi ty, které byste rozhodně neměli vynechat, patří poloostrov Bygdoy. Pokud vás zajímají prohlídky muzeí, přijdete si rozhodně na své. Navštívit můžete Muzeum vikinských lodí, Kon-Tiki muzeum, nebo Muzeum lodi Fram, a to určitě stojí za návštěvu. Polarskipet Fram stojí přímo na kraji poloostrova Bygdoy a zastavují u něj parníky plující přes záliv k radnici. Informační prospekt uvádí, že Fram je nejbytelnější loď na světě.

Něco na tom asi bude, když přežila tři velké polární výpravy. Byla zkonstruována v roce 1892 a podnět ke stavbě dal mladý norský polárník Fridtjof Nansen. Nansen věřil v existenci silného mořského proudu, který by jeho výpravě mohl pomoci při dobytí Severního pólu. Chtěl nechat loď zamrznout v ledu a unášet proudem. Na svou stranu získal norskou vládu i vlivné podnikatele.

Na stavbě lodi si dal velmi záležet. Při konstrukci zvolili s architektem krátký trup, aby mohla loď snáze manévrovat a byla odolnější vůči tlaku ledových ker. Zajímavostí je, že Fram byla vybavena generátorem na výrobu elektrického proudu. Na začátku června 1893 loď vyplula z přístavu Kristianie. Tak se dříve jmenovalo dnešní Oslo. V září výprava dorazila k Novosibiřským ostrovům. Loď byla připoutána k ledovému kotli a unášena na severozápad.

V roce 1895 na 84. stupni severní šířky Nansen Fram opustil a pokusil se dosáhnout pólu pěšky. Loď pod vedením kapitána Sverdrupa pokračovala v driftování. Nansenovi ale v dobytí severního pólu zabránilo počasí. Dorazil k Zemi Františka Josefa a loď Windward ho dovezla zpět do Norska. Loď Fram dorazila několik týdnů po Nansenovi. Jejich cesta trvala 1041 dní a během této doby se posádce podařilo nashromáždit plno cenných poznatků.
   

Druhou výpravu lodi Fram, která se uskutečnila v letech 1898-1902, vedl kapitán Otto Sverdrup. Loď vyplula z Norska, obeplula Grónsko a dorazila k Ostrovům královny Alžběty. Vracela se zpět Baffinovým mořem a Atlantským oceánem na Skandinávský poloostrov. Poslední výpravu na lodi Fram vedl Roald Amundsen. Cesta se uskutečnila v letech 1910-1912. Tentokrát loď mířila na Jižní pól. Proplula Atlantským a Tichým oceánem do Rossova moře. Pak se Amundsen se čtyřmi průvodci a psím spřežením vydal k Jižnímu pólu. Dobyl ho v roce 1911 a o čtyři týdny tak předstihl R.F. Scotta. Loď se poté vydala na cestu zpět, kolem Falklandských ostrovů, se zastávkou v Buenos Aires.
   

Expozice v muzeu mapuje celou historii lodi Fram. Můžete si prohlédnout dobové fotografie a listiny, nejrůznější dokumenty včetně autentických deníků. Každá z výprav je tu velmi podrobně popsána, Nansenovi a Amundsenovi je věnováno také hodně místa. Expozici doplňují zvířata typická pro polární oblasti.

Nejzajímavější částí je ale samozřejmě Fram. Loď je zde vystavena v původní podobě, nebyla nijak upravována. Muzeum bylo slavnostně otevřeno v roce 1936 a zasloužil se o to především Otto Sverdrup. Ještě před druhou světovou válkou byly na jeho popud zahájeny práce, které dokázaly uchovat Fram jako muzeum.
   

Návštěvník si může loď projít celou, od kapitánského můstku až do podpalubí. Uvnitř je autentické vybavení – jídelna, pokojíky, kuchyň. K vidění je také oblečení, které polárníci používali, jejich osobní věci atd. Asi vám to nedá a loď si projdete několikrát. Alespoň na chvíli se tak ocitnete v úplně jiném, dobrodružném, světě. Možná budete mít problémy s fotografováním – loď je totiž dlouhá 39 m a široká 11 metrů. Do vzpomínek se vám ale určitě vejde…

Na poloostrově Bygdoy se nachází řada muzeí, mezi nimi i Muzeum lodi Fram

Autor:




Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.