Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Masky, stan i bota po bratrovi. Prošli jsme s Messnerem jeho pět muzeí

  1:00aktualizováno  1:00
Dívám se do tváře muže, který zdolal všechny nejvyšší hory světa, přešel polární pustiny i pouště. Messnerův horami ošlehaný obličej je už protkaný vráskami, nespoutaná hříva vlasů šedne, ale mladistvé oči jsou pořád divoké, ačkoliv nejslavnější horolezec světa za dva roky oslaví sedmdesátku.

Reinhold Messner a jeho vize patnácté osmitisícovky - muzea v Jižním Tyrolsku | foto: Dana Emingerová, pro iDNES.cz

Poté, co Reinhold Messner jako první člověk pokořil v říjnu 1986 všechny osmitisícovky na Zemi, stal se pro slavného horolezce "patnáctou" osmitisícovkou projekt muzeí v severní Itálii. Všechna jsou krásná a hojně navštěvovaná. Měla jsem to štěstí projít je všechna se slavným horolezcem osobně.

Pět dní od rána do večera jsme si povídali a vydávali se společně s ním na výlety do hor a v duchu i do míst, kde mnozí zahynuli, zatímco on uspěl. Proč? Ani on sám přesně neví.

"Říkám si člověk na hranici. To je někdo, kdo se v divoké přírodě pohybuje na pokraji lidských možností a spoléhá se jen na vlastní síly. Hledám extrémy, ale snažím se, abych při tom nepřišel o život. Nebyl bych ovšem člověkem na hranici, kdyby se riziko smrti dalo předem vyloučit."

Hrad Firmian u Bolzána je největším muzeem.

Hrad Firmian u Bolzána je největším muzeem.

Firmian - ti, kdo už se nevrátili.

Firmian - ti, co už se nevrátili

Messnerovo horské muzeum

Během svého života vytvořil Reinhold Messner vzácnou sbírku soch, obrazů a dalších uměleckých předmětů hlavně z Tibetu, Afriky, Indie a Nepálu. Všechny exponáty jsou originály a shromáždil jich tak neuvěřitelně velké množství, že na ně potřebuje de facto pět muzeí – hrad Juval v údolí Vinschgau, hrad Firmian u Bolzana, zámek Bruneck, podzemní galerii v Suldenu na úpatí hory Ortler a vysokohorskou vojenskou pevnost na Monte Rite nedaleko Cortiny d'Ampezzo.

Ačkoliv jsou sbírky na pěti místech a každé má své vlastní hlavní téma, expozice tvoří dohromady jeden celek. Pod názvem MMM, což je zkratka pro Mountain Messner Museum, se skrývá ucelená a velmi osobní zpověď slavného horolezce, který s pokorou oslavuje hory a ukazuje, jak je jejich příroda propojená s historií lidstva a náboženstvím.

"Chci předat lidem poselství hor, tak jak ho sám cítím: jako krásnou a zároveň křehkou rovinu mezi životním prostředím, lidskou dobyvačností a každodenním životem."

Messnerovo horské muzeum v Jižním Tyrolsku má neopakovatelnou atmosféru a neuvěřitelně krásnou a zajímavou architekturu, která citlivě spojuje přírodu s horami, staré s novým, místní s exotickým… Do posledního detailu vše vymýšlí sám Reinhold Messner s italským architektem Wernerem Tschollem.

Rodinné sídlo – hrad Juval

Vše vzniklo na hradě Juval, který si Messner před třiceti lety vybral jako své letní rodinné sídlo. Polozříceninu, která vyrůstá ze skály nad úzkou propastí, deset let vlastnoručně rekonstruoval, stavěl zdi a opravoval střechy i sklepy. Před devíti lety se rozhodl otevřít hrad Juval veřejnosti a představit v něm lidem vývoj horolezectví, polární expedice, mystiku hor i mýty národů, které žijí pod nimi.

Fotogalerie

Hlavní část expozice je v hradní věži, kterou zastřešuje skleněná plocha. Je tu sbírka masek z pěti kontinentů i jedinečná výstava k tibetskému eposu Král Gesar, podle kterého se jmenuje prostřední Messnerův syn Gesar Simon. Nádherná je galerie s obrazy posvátných hor celého světa, mezi které patří vedle Mt. Everestu tibetský Kailas, japonská Fudži, řecký Olymp, turecký Ararat, Golgota nad Jeruzalémem či Wu-tchaj-šan v Číně. Ve sklepení je unikátní tantrický sál s nepálskými gobelíny a sochami Budhy, kde hraje uklidňující meditační hudba.

Jakýmsi protipólem tohoto mystického světa jsou vystavené plátěné stany, cepíny a mačky, vařiče a termosky. Uvidíte desítky let staré horolezecké vybavení, které s sebou nosily výpravné expedice prvních dobyvatelů Himálaje, stejně jako předměty, které používal Reinhold Messner při svých sólových výstupech.

Ledovcová trhlina a vojenská pevnost

Ledovcovou trhlinu připomíná Muzeum Ortles v Suldenu na úpatí mohutné hory Ortler, jejímž tématem je tento nejvyšší vrchol Jižního Tyrolska a věčný led. V podzemních prostorách jsou vystaveny kuriozity z hor a vylíčeny životy mnoha slavných horolezců i dobyvatelů polárních pustin.

Tady se dozvíte také to, že Messner už tři roky pravidelně šplhal po horách, když v květnu 1953 Edmund Hillary s nepálským Šerpou Tenzingem vystoupal na Mt. Everest. Pro osmiletého kluka to byla úžasná věc, ačkoliv tehdy ještě nevěděl, že to bude právě on, kdo změní způsob horolezectví a jednou zdolá nejvyšší vrchol světa bez kyslíkových přístrojů i úplně sám.

Messner způsobil převrat v horolezectví tím, že výpravné expedice vyměnil za alpský způsob rychlého lezení s minimálním vybavením, přestože lékaři a odborníci tvrdili, že bez kyslíku nahoře v řídkém vzduchu absolutně nemůže přežít.

Bota Messnerova bratra

Jen a jen skalám se věnuje Messnerovo horské muzeum Dolomites nedaleko Cortiny d'Ampezzo. Vysokohorská vojenská pevnost na Monte Rite ve výšce 2 081 m dokumentuje historii objevování a dobývání Dolomit. Na střeše dlouhého betonového bunkru stojí jako ledové seraky skleněné konstrukce, připomínající pařížskou pyramidu v Louvru.

Výstavní síň tvoří železná konstrukce zasazená do ruin hradu Firmian

Výstavní síň tvoří železná konstrukce zasazená do ruin hradu Firmian

Nejkrásnější je hrad Firmian u Bolzana. Prostorná síň s moderními obrazy na téma hor je zasazená do železoskleněné konstrukce v ruinách budov na vstupním nádvoří. Aniž by návštěvník potřeboval průvodce, prochází se po hradbách a věžích středověké pevnosti, v níž jsou vystaveny obrazy, prastaré i novodobé sochy, náboženské předměty i kuriózní či zcela obyčejné věci denní potřeby horských národů. To vše je citlivě doprovázené myšlenkami Reinholda Messnera či citáty z knih slavných filozofů a spisovatelů.

Projdete galeriemi, kde si budete číst příběhy vítězství i porážek a dotknete se osudů lidí, kteří se už z hor nikdy nevrátili. Mezi nimiž zaujímá výlučné místo Messnerův mladší bratr Günther, který tragicky zahynul v lavině, když spolu s Reinholdem vystoupali v červnu 1970 na svou první osmitisícovku Nanga Parat (8 125 m) Rupálskou stěnou, což do té doby nikdo nedokázal. Mráz vám sáhne na záda, když spatříte v malé kobce s fotografiemi nezvěstných a tragicky zemřelých horolezců Güntherovu botu, kterou věčně putující ledovec spolu s ostatky Messnerova bratra o třicet kilometrů dál vyvrhl před šesti lety v údolí.

"Himálaj mě naučil, jak jsou lidé proti přírodě nicotní a bezbranní. Rozumím, proč mají přírodní národy rituály, ve kterých prosí živly o požehnání před výstupem. Ale také vím, že žádná prosba k bohům nepomůže, když horolezci dojde dech, síla a vůle žít. Člověk se vždycky musí spolehnout pouze sám na sebe!"

Reinhold Messner

Narodil se 17. září 1944 v italském Brixenu a vyrůstal ve Villnöss v jihotyrolských Dolomitech, které získali po první světové válce Italové na úkor Rakouska, takže tu většina obyvatelstva mluví německy. Jako pětiletý kluk vylezl s rodiči na svou první horu v Dolomitech a během svého života se stal jedním z nejlepších horolezců světa s více než stovkou prvovýstupů. Jako první zdolal v roce 1986 všechny osmitisícovky na zeměkouli. Proslavil se mimo jiné prvovýstupem na Mount Everest bez použití kyslíku a tím, že do Himálají přenesl alpský způsob lezení, tedy "nalehko a rychle". Pěšky přešel Antarktidu, Grónsko, Tibet a pouště Gobi a Taklamakan. O svých cestách napsal přes šedesát knih, kterými spolu s přednáškami financuje své projety. Po většinu roku žije v Meranu, v létě na hradě Juval. Se svou ženou Sabinou má tři děti: Magdalénu (1988), Gesara Simona (1990) a Annu Judithu (2001).

zdroj: Wikipedie

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.