Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Mušov - výspa mocného Říma

aktualizováno 
- Snad tady, na kopci nad rozlehlou hladinou Nových Mlýnů, mělo ležet hlavní město Moravy. Vrch nad jihomoravským Mušovem skrývá zbytky římských staveb, které napovídají, že tu stálo něco více než jen předsunutá pevnost rozlehlé říše v divokém barbariku.

O osudu vrchu jménem Hradisko i o jeho zapomnění bylo rozhodnuto už dávno - v roce 180, kdy zemřel filosof a skvělý voják Marcus Aurelius, pán "věčného města". Jeho smrt znamenala, že české země nikdy nepoznají římskou kulturu a moc jinak než prostřednictvím obchodu a válek. Po proslulé říši tak na našem území zůstala jen jediná velká památka - sídliště na Hradisku.
"Na mušovském kopci se zřejmě plánovala stavba velkého střediska," říká na základě posledních nálezů Josef Unger z archeologického oddělení Moravského zemského muzea. "Kdyby to dopadlo, jak Římané chtěli, kdyby vznikla provincie Markomanie, bylo by tu asi její hlavní město," uvádí jednu z hypotéz o významu vrchu.
Smrtí císaře skončily nejen dlouhé války s Markomany, tehdejšími obyvateli Moravy, kteří kolem roku 170 poprvé po staletích ohrozili samotný Řím. Padly i naděje na zřízení Markomanie. A přitom se už už zdálo, že Římané se zabydlí nejen na Dunaji, ale i u jihomoravské Pálavy, pod jejímiž svahy mušovský vrch leží. "Po žádné stránce se tu neměli zle - měli dokonce koupelny a nadbytek veškerých potřeb," popisuje dějepisec Cassius Dio život římských vojáků na dobytém území Markomanů.
Z letadla lze ještě dnes zahlédnout obrysy zaniklých pochodových táborů jejich legií u jihomoravské Ivaně, u Přibic na břehu Jihlavy či u Charvatské Nové Vsi. Ale jinak, kromě mincí, zlomků keramiky a vzácných předmětů zbyly u nás po Římanech jen pomalu zkoumané trosky na tomto vršku, který lidé odedávna nazývají Hradisko.
Leží nad přehradou Nové Mlýny, tam, kde se od "staré dálnice" E 461 odděluje úzká silnice. Vede k řadě vinných sklípků, nad nimiž se do volného kopce táhnou dlouhé vinohrady. Blátivá cesta kolem nich míří na travnatý vrchol. Z rozlehlého prostranství, kde co chvíli vyletí z křoví poplašení bažanti, je skvělý výhled do rovinatého kraje kolem - a to sem asi Římany přilákalo.
V severní části vrchu pomalu zarůstají travou výkopy, v nichž archeolog Gnirs s finanční pomocí prezidenta T. G. Masaryka vykopal už ve třicátých letech zbytky římských lázní a obydlí s vodovodem a barevnými omítkami. Ve výkopu, který potvrdil i existenci mocného opevnění, se dnes válí hnijící cibule, z níž už raší zelené výhonky.
O kus dál, blízko cesty, která se vrací ke sklípkům, jsou vidět odkryté čtverce černé a žluté hlíny, rozdělené do pásů a čtverců. Tady dnes archeologové hledají kasárna, skladiště i dílny 10. legie, která tu zřejmě byla za markomanských válek umístěna.
Síla tradice nebo působivost římských mincí, které se tu kdysi hojně nacházely, způsobila, že ještě v 18. století zapsal moravský místopisec F. J. Schwoy místní názor, že tady leželo římské město.
Jak se dnes ukazuje, důvod pro takovou tradici se tvořil dlouho. Římané sem nepřišli až za Marka Aurelia, ve 2. století. První pozůstatek římské stavby, nalezený na Hradišti, pochází už z přelomu letopočtu, snad z doby válek proti Marobudovi, prvnímu známému vládci českých zemí.
Dnes už tu není kromě obrysu opevnění a odkryté hlíny nic. Ani vědce zatím nenapadlo, že kromě tabule s nápisem "Archeologický výzkum - Vstup zakázán" by se sem hodily i nějaké informace o jediné významné památce po římské říši na našem území. Když se tedy někdo chce o Mušovu dovědět něco více, musí navštívit Moravské zemské muzeum v Brně a jeho archeologické sbírky. Tady se tvoří, znovu a pomalu, představa o mušovském kopci i o tom, co kdysi spojovalo jih Moravy se vzdáleným Římem.

Doporučení pro návštěvu archeologické památky
- najít si předem aspoň několik údajů o poloze památky, protože její stopy bývají v terénu často nezřetelné
- nevstupovat na plochy odkryté archeology ani na profily, které oddělují jednotlivá pole jejich výzkumu
- neprovádět vykopávky o své vůli a bez vědeckého dozoru. I kdybyste sami něco našli, zničíte to nejcennější - informace o místě a souvislostech nálezu, které jediné mohou vysvětlit jeho význam
- náhodně nalezené předměty předat archeologickému pracovišti, pokud možno s uvedením okolností a místa nálezu
- navštěvovat nejen samotnou památku, ale i místo, kde jsou vystaveny a vysvětleny nálezy z ní

V Mušově toho na první pohled moc není, protože archeologické vykopávky neodhalí turistům svá tajemství, přestože jich mnoho skrývají

Autor:




Nejčtenější

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.