Ramadán - MĚSÍC ZOSTŘENÉ VÍRY. Ramadán by měl být asketickým měsícem, kdy lidé především rozjímají a mají blíž k Alláhovi. | foto: Reuters

Muslimové a ramadán: zajatci půstu, obžerství a komerce

  • 31
Ramadán, který právě skončil, by měl být pro islámský svět měsícem očisty těla i ducha. Poslední dobou jsou ale tyto svátky stále více zasaženy komercí, nákupy, jídlem i televizi. Kam mizí podstata?

Duchovno nahrazuje obžerství

Je to postní měsíc, takže by se mohlo zdát, že nabízí příležitost ke zhubnutí, ale na jeho konci si lidé musí kupodivu spíše povolovat opasky. Postěte se a nacpěte se, zní tuplované, byť nevyřčené heslo ramadánu.

Je to sice druhý nejvýznamnější muslimský svátek, ale je to také měsíc nezřízeného hodování. Například Egypťané za tu dobu snědí pětadvacet tisíc tun masa, což je o polovinu víc než jindy.

Ramadán je sice svatý měsíc islámu, ale pokud vám v přejídání připomíná naše Vánoce, nejste daleko od pravdy. Rozjímání, tichou pohodu, duchovno a sdílení svátečních chvil s nejbližšími nahradilo obžerství a komerce.

Muslimové si totiž nechávají ukrást ramadán úplně stejně jako křesťané Vánoce.

Hlavní rozdíl mezi oběma svátky spočívá v tom, že my se cpeme přes den a oni přes noc. Jinak jsou kulisy dost podobné. Loni už dokonce člověk na letišti v Dubaji mohl zahlédnout ramadánovou scénku na způsob vánočního betléma: jakýsi muž cosi předčítá, kolem pár velbloudů, to vše v pouštní scenerii Arabského poloostrova.

Ramadán

Když se setmí, muslimové mohou začít jíst. Po celodenním půstu často spořádají celé hory jídla.

No nekup to!

Ale to není všechno. Obchodníci už nabízejí kýčovité pohlednice s ramadánovým přáním, v oknech muslimských domácností se rozsvěcují barevné elektrické svíčičky a lidé si dávají dárky, které nakupují v ramadánově vyzdobených nákupních centrech, jež nabízejí ramadánové výprodeje a sváteční „akce“.

Místo aby muslimové mysleli na slovo Alláhovo nebo bez hlesu naslouchali tichému svištění zrnek písku nad sváteční krajinou, slyší teď ze všech stran jediné: Nakupuj, utrácej, konzumuj.

Nedávno ještě asketický měsíc modliteb a zvýšeného zájmu o Korán upadl do spárů komercializace. Svatý měsíc se změnil ve svatý měsíc nakupování. Marketingoví stratégové se rozhodli, že nemohou nechat ladem nákupní potenciál 1,3 miliardy muslimů a s ramadánem to dopadlo jako s Vánocemi.

Ramadán

Ramadán má podobně náboženský původ jako Vánoce, rovněž je připomínkou zrození něčeho nového. Muslimové si v něm připomínají okamžik někdy před 1400 lety, kdy anděl Gabriel sletěl z nebe a zjevil proroku Muhammadovi Korán.

Aby sobě i jemu věřící dokázali, že na tuto událost nezapomínají, celý měsíc se postí a rozjímají (a jedí a přemýšlejí o slevách), odříkají si pití, jídlo, kouření i sex. Vše rozjedou až za tmy. Ramadán byl vždycky měsícem, kdy si muslimové užívali, byť přes den to tak nevypadá.

Vstávají brzy ráno, aby se ještě za tmy mohli najíst a napít do zásoby jako velbloudi. Moc toho nenapracují, o ramadánu klesá výkonnost ekonomiky o dvacet, dokonce prý až o čtyřicet procent.

Nejhorší datle "Bushovky"

Sotva přijdou domů, měli by si dát pár datlí, protože tak to prý dělal i Muhammad. Například v Egyptě mají datle jména. Nejlepší a nejdražší sorta má letos jméno Nasralláh po populárním vůdci Hizballáhu, nejpodřadnější se jmenuje Bush, nebo Olmert po premiérovi Izraele. Zvyk dávat datlím „politická“ jména přišel po roce 2001, předtím nesly jména filmových hvězd.

Hory jídla přijdou na řadu až po datlích. Když dojde řada na trávení, měl by dobrý muslim sáhnout po Koránu: během ramadánu by ho měl celý přečíst. Jenže častěji teď sahá po dálkovém ovladači. Stejně jako u nás o Vánocích nakupují na ramadán arabské televize ty nejlepší pořady, byť jsou poněkud jiné než Mrazík. Bývají to telenovely, jejichž děj - podobně jako u nás - nepochopíte, ani kdybyste uměli arabsky.

Ramadán

Během ramadánu, jenž připomíná zjevení Koránu, by měl každý muslim přečíst celou svatou knihu. Mnozí teď ale místo po Koránu sahají po dálkovém ovladači.

Další fotky z ramadánu

 

RamadánRamadánRamadán



 


RamadánRamadánRamadán



 


Na ramadán se připravují i Palestinci.Dubaj, ramadánRamadán



 




Doba dělá muslimy

Faktem však je, že lidé se během ramadánu přece jen víc obracejí k víře. Vidíte je s Korány v rukou třeba v autobusech. Teď za to možná může i doba. Islám ožívá kvůli pocitu kulturního ohrožení a napětí mezi muslimy a Západem. Nedávno ještě poloprázdné mešity jsou najednou plné. „Po 11. září mnoho lidí chtělo obnovit své pouto k víře,“ řekl agentuře AP jeden duchovní v palestinském Ramalláhu. „Stala se totiž jasnou dělicí čárou mezi nimi a nemuslimy.“

Nebylo by od věci vědět, jestli aspoň někteří z těch, kteří náhle našli ztracenou cestu k Alláhovi, poslechnou uprostřed toho nemírného obžerství jeho Proroka, který jim radil, že po půstu mají žaludek naplnit ze třetiny vodou, ze třetiny jídlem a poslední třetinu nechat prázdnou.

Ramadán


MILAN VODIČKA, milan.vodicka@mfdnes.cz