Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Muráňská planina úmyslně skrývá své krásy

  15:04aktualizováno  15:04
Muráňská planina v Banskobystrickém kraji je už pět let národním parkem. Lidé si původně od této změny hodně slibovali, realita však přinesla rozčarování. Místní lesní závod dál nerušeně pokračuje v těžbě stromů a správa parku se zase snaží atraktivní místa před veřejností raději skrýt. Turistické služby tu prakticky nefungují.

Asi hlavním problémem je, že skutečným majitelem a hospodářem na planině zůstal místní lesní závod - komerční podnik s dlouholetým těžebním plánem. A jak známo, ekonomika si s ochranou přírody nikde na světě moc nerozumí.

Zvláště ne v regionu, který trpí více jak 20% nezaměstnaností, kde zkrachovala většina průmyslových závodů a kde lesní závod zůstává jedním z posledních významných zaměstnavatelů.

Správa NP je bezmocná
Správa národního parku, která by měla park odborně a metodicky řídit, je pánem pouze na papíře. Měla by rozhodovat o těžbě dřeva či odstřelech zvěře a o dalších záležitostech ochrany přírody. Ve skutečnosti však na planině není žádným šéfem, dokonce ani rovnocenným partnerem, ale pouhým trpěným příživníkem bez skutečné moci cokoliv zásadního reálně ovlivňovat.

Proto není žádnou výjimkou, když při procházkách planinou narazíte na bezútěšná místa, která připomínají skládku odpadků. Lesní závod pokračuje v kácení stromů, těžká mechanizace tu má zelenou, lesnické maringotky pomalu zamořují okolí odpadky a v dolinách se hromadí traktorové pneumatiky…

Správa NP se čas od času snaží vyvolat nějaké správní řízení, zpravidla však marně, protože, jak jim příslušné úřady říkají, nemohou připravit lidi o práci. Správa ví, že je bezmocná, a proto se strážci střetům s lesním závodem raději vyhýbají. Snadnější  je zaměřit se na neukázněné turisty. Věc jistě chvályhodná, zde však nekoncepční a nic neřešící. Skuteční škůdci jsou totiž jinde.

Krásy raději utajit
Správa Národního parku se pohybuje mezi dvěma krajními názory. Někteří strážci si myslí, že nejlepší by bylo "planinu obehnat plotem a nikoho sem nepouštět", jiní se zase přiklánějí ke značné benevolenci.

Bohužel převažuje názor, že výjimečně krásná místa by se měla by před lidmi utajit. Takže běžný turista se k opravdu atraktivním a jedinečným záležitostem dostane jen čirou náhodou.

Utajovací hysterie jde dokonce tak daleko, že jednotliví strážci mají tajemství i mezi sebou navzájem. Na druhou stranu však všechny spojuje láska k Muráňské planině. Bez ní by tu práci dělat nemohli. Do služeb totiž chodí ve svém volném čase a bez nároku na odměnu. Placeným profesionálem je z nich jen jeden jediný…

Začarovaný kruh Muráňské planiny
Planina zoufale trpí nedostatkem placených kvalifikovaných pracovníků. Pokud by správa uznala, že turisté do národního parku patří, neboť jsou zdrojem peněz, park by zcela jistě uživil desítky zaměstnanců – strážců, průvodců, ochranářů, chatařů, dopravců, poskytovatelů nejrůznějších služeb, a ano, i těch dřevorubců.

Jenomže to nejde a všechno se dělá tak jaksi polovičatě, a to ještě jen díky výraznému přispění dobrovolníků a nadšenců. Těžko říci proč. Chybí legislativní zázemí? Koncepce? Peníze? Odvaha? Touha po změnách? Asi od každého trošku.

Výsledkem je, že v národním parku hospodaří téměř bez kontroly dřevorubci, správa národního parku bezmocně skřípe zuby, rozhašteření strážci mají svá tajemství a turisté ze Slovenska i ze zahraničí objevují Muráňskou planinu tak jaksi mimochodem.  A navíc tu pro ně nejsou téměř žádné služby.

Chat a srubů je v místě spousta, míst k ubytování málo
Největším problémem, s nimž se návštěvník potká, je ubytování. Ti náročnější a pohodlnější mají prakticky jedinou možnost. Zkontaktovat pana Berecze z Revúce, majitele turistické chaty pod muráňským hradem, a sjednat si nocleh tam. 

V každé turistické části chaty je pokoj se čtyřmi lůžky a čtyřmi rozkládacími křesly a plně vybavená kuchyň. Topí se  v kachlových kamnech dřevem, vaří se na ohni nebo na plynovém vařiči, svítí se plynovými lampami. (Pronájem jedné části chaty pro čtyři osoby přijde na 500 SK).

Každý, kdo někdy na Muráňské planině byl, si přitom všiml poměrně velkého množství srubů a chat. Ubytování tu sice za určitých podmínek seženete, ale je to velmi složité. Všechny tyto stavby patří lesům a záleží hlavně na osobních kontaktech.

Tři noci na planině - a dost!
Oficiální návštěvní řád NP se s přespáváním turistů vypořádává jednoduše. Jednu noc lze tábořit na vyhrazeném místě na Velké louce (půl hodiny k vodě) a dvě noci je možno strávit v dřevěné noclehárně na Nižné Kľakové (dvacet minut k vodě). To je vše.

Víc jak tři noci turista na planině strávit nesmí. Přestože příhodných lokalit s pitnou vodou v dosahu je pro vybudování tábořišť a turistických chat poměrně dost. O turisty tu však jde až v poslední řadě.

O dalších službách se už vůbec nedá hovořit.  Vědomí, že turistický ruch je zřejmě to jediné, z čeho může těžce zkoušený region významně profitovat, sem ještě neproniklo.

PŘÍRODA V MURÁŇSKÉ PLANINĚ

20 318 hektarů rozlehlá náhorní planina, s nadmořskou výškou od 400 m (údolí Muránky) do 1439 m (Fabova hoľa), s hlubokými úzkými dolinami po obvodu a hustými starými lesy uprostřed, se stovkami jeskyní, propastí, ponorů a velkým množstvím nejrůznějších povrchových krasových útvarů – to vše stojí za vidění, poznání a prozkoumání. Rozhodně si na své přijdou botanikové, neboť zde roste řada rostlinných endemitů, subendemitů (mimo jiné 3 západokarpatské paleoendemity) a několik reliktů.
FLÓRA:
Vidět kvést se tak zde dá např. koniklec slovenský (Pulsatilla slavica), prvosenka aurikule (Primula auricula), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), hořcokvět Clusiův (Ciminalis clusii), hořec jarní (Gentiana verna), zvonek karpatský (Campanula carpatica), soldanelka karpatská (Soldanella carpatica), stračka tatranská (Delphinium oxysepalum), dryádka osmiplátečná (Dryas octopetala) a mnohé další. A mezi nimi samozřejmě perla největší, mimořádně vzácný a stále poněkud záhadný paleoendemit, lýkovec muráňský (Daphne arbuscula).
FAUNA: 
Žijí tu všechny velké evropské šelmy (medvědi, vlci, lišky, divoké kočky, rysové, vysoká zvěř, vzácní draví ptáci, netopýři a nespočet dalších běžných i méně běžných živočichů.

Koniklec slovenský

Koně na velké louce

Kovboj na louce

Muráňský hrad

Zmije obecná

Autoři:




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.