Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Muránska planina: neznámý kraj Slovenska

aktualizováno 
Vstupními branami do národního parku jsou obce po jeho obvodě, hlavně Tisovec a Muráň, jež dala parku jméno. Vystupuji v této vesničce v sobotu v půl osmé ráno. Na první nádech mě uhodí do nosu vůně čerstvého dříví. Ve vesnici je totiž pila.

Muránska planina - Vrch Cigánka | foto: Kateřina VeseláiDNES.cz


Klikněte na mapu

Na náměstíčku zvaném Pľac postávají tři chlapíci a hned mě zvou: "Slečinka, choďte si s námi vypiť!“ Odmítám, po noční jízdě autobusem jsem utahaná a domácí pálenka by mě asi zabila. Raději mířím k Penzionu Muráň, vlastně jedinému ubytovacímu zařízení v obci. Hned na náměstí sice stojí "ubytovací hostinec Koruna“, ale bůhvíproč na mě nepůsobí valným dojmem. A kromě toho je teď ráno zavřený.

Před penzionem vytáčím číslo uvedené na dveřích. "Jaj, o chviľu som tam,“ potěší mě provozovatelka Mária Hlodáková. Vidina postele dostává reálný obrys. Na pokoji zjišťuji, že z okna vidím na zmíněnou pilu. A také ji slyším – motor traktoru se do zdejšího klidu neuvěřitelně nehodí. Přesto na příjemně tvrdé posteli rychle usínám.

Vzbouzím se v půl jedenácté, s provinilým pocitem, že jsem prospala kus nádherného dne. Ale později zjistím, že rozhodnutí načerpat síly před vstupem do Muránské planiny bylo celkem správné.

Národním parkem je Muránska planina docela krátce, od roku 1997. Planina proto, že převážnou část jejího území tvoří vápencová krasová deska. Ale jinak si o toulání širou plání nechte zdát. Park leží v Západních Karpatech, takže se připravte na opravdovou horskou turistiku, místy se značným převýšením.

Jedno z nejvyšších čeká turistu při výstupu z Muráně na Muránsky hrad. Středně náročná trasa vás v šesti kilometrech provede převýšením o téměř šest set metrů. Podle slovenských turistických ukazatelů udávajících nikoli kilometry, ale dobu cesty výstup trvá něco přes půldruhé hodiny.

Muránska planina
Vrch Cigánka z muránskeho hřbitova



Muránska planina
Cesta k hradní vyhlídce

Umanula jsem si, že budu nahoře rychleji. Podařilo se téměř bezbolestně. Pot se ze mě sice lil, ale jen jednou jsem se musela zastavit a nabrat dech. Zastávku jsem si obhajovala touhou pozorovat píli mravenců.

Cestou je však toho k vidění tolik, že nemá cenu hnát se. Klidně si po červenomodré značce stoupejte svým tempem, pročítejte informační cedule (cesta je vedena jako naučný chodník na Muránsky hrad), kochejte se výhledy po okolních kopcích. Ale nezapomeňte se taky dívat pod nohy; stezka je protkaná vystouplými kořeny, místy poměrně úzká a hodně kamenitá.

Muránska planina

Od Chaty pod Muránským hradom se vydejte po červené až na vrchol Cigánky, kde se hrad rozpíná. Tedy, hrad... Kdysi to býval třetí největší hrad Slovenska a také tyčící se v největší výšce (podle jiných pramenů třetí nejvýše položený), necelých 1000 metrů nad mořem. Ale roku 1702 vyhořel a od té doby nebyl opraven. Dnes je jediným zachovaným objektem vstupní brána. I ruiny však dávají tušit, jak rozsáhlý celý komplex byl.

U rozvalených zídek stojí informační cedule typu – "zde byla stáj“ či "zde byla obytná věž“. Ta se tyčila přímo na ostrohu Cigánky, dnes je zde vybudovaná dřevěná vyhlídka. Nic než švitoření ptáků, bzukot hmyzu, širý prostor kolem... Stoupání sem za to stálo.

Brána k Muránskemu hradu
Brána k Muránskému hradu

Muránsky hrad je poměrně vyhledávaným cílem, potkala jsem zde za dobu celého svého putování nejvíc lidí; asi dvacet. Mezi nimi taky "elitu národa“, jak se žertem nazvala pětice vysokoškolaček z Bratislavy a Košic. Když zjistily, že nocuji v Muráni, pozvaly mě s typickou slovenskou pohostinností na večerní návštěvu.

V domku, jejž jedna z nich zdědila po rodičích, mě pak hostí gulášem a myjavskou slivovicí. U ohníčku pod hvězdným nebem se například dozvídám, že dokonce existuje muráňsko-slovenský slovník. A jedna ze zvláštností zdejšího dialektu – "č“ je nahrazeno "š“. Tak proto stojí na náměstí "kršma“!

Kršma v Muráni
Kršma v Muráni

Ale zpět na hrad: sestup je možná náročnější než cesta sem. Poslední krátký úsek k bráně je opravdu strmý a já mám v nevhodné sportovní obuvi co dělat, aby se mi nesmekly nohy po velikých hladkých kamenech. Do Muránské planiny jedině v pohorkách!

Unikátní hřebčín na Veľké lúce

Dalším oblíbeným cílem je Veľká lúka, kterou by neměl minout žádný milovník koní. Leží tady hřebčín s unikátním chovem tzv. noriků muránského typu. Podle informačních brožur jsou to koně polodivocí, často se pasoucí volně na louce. No, já viděla několik desítek koní v rozlehlé ohradě. Byli zvědaví a nechali se ochotně hladit po mohutných hlavách.

Muránští norikové

Může se hodit

  • Pohyb po NP je povolen po vyznačených stezkách pouze pěším turistům, někde i cyklistům.
  • V nouzi volejte tísňovou linku 112.
  • Mapu si raději pořiďte předem, není všude k dostání, zejména pokud dorazíte o víkendu. Pokud neseženete přímo Muránskou planinu, je pro výlety v okolí Muráně vhodná i mapa 135 Stolické vrchy.
  • Pití a jídlo noste s sebou nebo počítejte s nutností sestupu pro proviant do některé z vesnic při hranicích NP. V Muráni na náměstí je hospoda Koruna, jídlo stojí okolo 70 Sk. Ale kuchyně vaří jen několik hodin denně. Ve vsi je i několik obchodů s potravinami.

Kde se ubytovat
Přímo v Muráni je nenáročný penzion. Osoba/den 200 Sk za pokoj bez příslušenství, 240 Sk za pokoj s příslušenstvím. V 1. patře společná kuchyňka a jídelna s TV. Pro skupiny šest a více osob možnost polopenze za příplatek cca 150 Sk os./den.
Tel.: 00421/0915801437

Dále například Tisovec, Muránska Huta, Michalová, Pohronská Polhora.
Pro dobrodružnější povahy bude lepší nevracet se z planiny na noc dolů. V národním parku jsou místa vyhrazená stanování, povolená ohniště a v lokalitě Nižná Kľaková byla zřízena jednoduchá noclehárna.

Co ochutnat
Muránské buchty: Buchty z kynutého těsta plněné marmeládou, mákem či tvarohem. Jejich věhlas se šíří, ale ochutnáte je pouze ve všední dny, o víkendu se nepeče. Zato přes týden jejich víceméně domácí výroba začíná už ve 04.00, v jedné místnosti je pekárna a ve druhé prodejna. Podle místních jsou buchty "mäkkučké, nadýchané, voňavé, sú také väčšie, s priemerom cca do 10 cm. Vyznačujú sa ešte aj tým, že jedna buchta ti nikdy nestačí!!!“

Lidé žádní, zvěře spousta

Z hradu na louku vede modrá značka, z níž jsem na pár minut odbočila po žluté k Wesselényiiho jeskyni. Celkem zbytečně. Jeskyně jsou sice chloubou parku, leží jich zde asi sto padesát, nejznámější je Bobačka. Ale jsou buď nepřístupné, nebo zavalené – což pro speleologaamatéra vyjde nastejno.

Cestou z hradu přes Veľkou lúku do Muránské Huty nepotkávám jediného člověka. A spokojeně od lidí odpočívám. Zato toužím aspoň letmo spatřit rysa, ale mám štěstí "jen“ na stovky ptáčků a motýlů.

Fauna i flóra parku je bohatá. Kromě rysů žijí na Muránské planině i vlci nebo medvědi, botanickým unikátem je pak lýkovec muránský, vyskytující se pouze zde.

Ekosystém je zde zachovaný i proto, že je planina relativně nepřístupná a stále ještě neobjevená masami turistů. Taky jsem nikde po cestě neviděla jediný odpadek, papírek od sušenky nebo plastovou láhev.

Muránska planina
Stezka v Martinove dolině

Druhý den se vydávám pěšky do Tisovce, odkud mi jede autobus. Modrá značka vede po silnici lemující hranice národního parku a oproti včerejšímu toulání přírodou je to děsivá nuda. Jediným zpestřením je odbočka po žluté do Martinové doliny. Strmé vápencové stěny, mokřada, stezička téměř zarostlá, husté koruny stromů skoro nepropouštějí sluneční paprsky. Chvíli dokonce bojuji s úzkostí člověka uvyklého víc městu než panenské přírodě. A když cosi mohutně zašramotí na úbočí, strašně se leknu. Pak se uklidním a jsem dokonce ochotná věřit, že jsem zahlédla vysněné rysí mládě. V pohádkovém kraji lze přece věřit lecčemu.

Bohužel mě čas tlačí, a tak se z tmavozeleného příšeří vracím zpět na silnici. Příště si vyhradím pro Muránskou planinu dva týdny namísto dvou dní, zapomenu na civilizaci, nebudu se držet pouze u hranic národního parku a projdu jej křížem krážem. Snad ve zdejší divočině přežiju.

Text a foto: KATEŘINA VESELÁ

Autoři: ,




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.