Mumie dokazují touhu lidí po nesmrtelnosti

Většina lidí na světě touží po věčném životě a toto přání prodloužit lidský život se stalo základem mumifikace.
Většina lidí na světě touží po věčném životě a toto přání prodloužit lidský život se stalo základem mumifikace. Odborníci definují mumii jako starověkou mrtvolu, jejíž měkké tkáně částečně nebo zcela odolaly rozkladu. "Mumifikace má nejblíže k nesmrtelnosti. Je to způsob uchování něčeho z nás pro příští generace," říká Heather Pringleová, kanadská novinářka a autorka knihy věnované této problematice. Píše se o tom na zpravodajském serveru známého amerického časopisu National Geographic. "Každá kultura má svá specifická náboženská přesvědčení, ale za přáním mumifikovat mrtvé stojí touha lidí po prodloužení života," tvrdí Pringleová. Nejstarší známé mumie pocházejí z doby před 7000 lety a byly nalezeny v severním Chile poblíž přístavního města Arica na okraji pouště Atacama. "Ovšem není to jen mrtvola zabalená do lněného plátna," vysvětluje Pringleová. V roce 1998 se v Chile konal třetí světový kongres věnovaný studiu mumií. Podobná mezinárodní setkání se pořádají každé tři roky, další proběhne letos v září v Grónsku. Většina mumií v Chile, které bývají místně označovány jako Chinchorrové, jsou pozůstatky dětí. Bernardo Arriaza, profesor fyzikální antropologie z univerzity v Las Vegas, soudí, že Chinchorrové pravděpodobně vynalezli mumifikaci s cílem prodloužit životy svých dětí. Několik mumifikovaných těl bylo objeveno například na andských vrcholcích. Tito jedinci byli zřejmě obětováni horským bohům a zachováni dodnes díky poměrně chladnému podnebí. V Anglii a v severní Evropě byly v bažinách a rašeliništích objeveny tisíce dochovaných pozůstatků nejrůznějších lidí i zvířat. Podle některých teorií jde o těla vyvrhelů společnosti, kteří byli tímto způsobem potrestáni za své hříchy. Pringleová soudí, že spíše byli obětováni bohům. Mumiemi jsou dnes lidé fascinováni tak, že je nenechají odpočívat v pokoji. "Od starodávných mrtvých se můžeme dozvědět tak mnoho. Jsou branami do toku času, které nám ukazují, kým jsme byli a odkud pocházíme," vysvětluje Pringleová zájem o tento obor. Jedna studie DNA například změnila do té doby převládající názory na to, kdy se Číňané poprvé začali mísit s Evropany. V sedmdesátých letech byly na severozápadě Číny objeveny stovky 4000 let starých mumií. Byly to pozůstatky lidí pocházejících z Kavkazu. "Velmi rozšířená čínská teorie odjakživa tvrdila, že mezi Čínou a západní Evropou neexistovaly téměř žádné vztahy před rozkvěte m obchodu na takzvané hedvábné stezce. Tedy asi dvě stě let před naším letopočtem. Tyto mumie však dokazují, že ke kontaktům docházelo mnohem dříve, než by si kdokoliv předtím pomyslel," říká kanadská novinářka Pringleová. Touha žít déle ovšem není jen minulá záležitost. V jistém smyslu hledají lidé nesmrtelnost ještě zaživa. Například společnost Summum Mummification v americkém Salt Lake City nabízí zájemcům o zachování tělesné schránky tuto službu za 60 000 a víc dolarů. Používá přitom podobně jako další firmy metodu hlubokého zmrazování a kupodivu nemá o zákazníky nouzi. "Také plastická chirurgie a fitness centra jsou jakési předmumifikační způsoby uchování lidského těla v co nejlepším stavu a co nejdéle ještě za života," dodává Heather Pringleová s tím, že lidské touhy se během věků podle všeho zřejmě příliš nezměnily.