Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Mstěnice – unikátní archeologické naleziště

  10:20aktualizováno  10:20
TIP NA VÍKENDOVÝ VÝLET - Jihovýchodně od Třebíče, nedaleko rozhraní pahorků Českomoravské vrchoviny a rovin Znojemska, se skrývá místo jednoho z nejrozsáhlejších a nejdéle trvajících výzkumů středověké archeologie u nás – zaniklá osada Mstěnice. Ještě poměrně nedávno ležela stranou značených turistických cest.

Celkový pohled na bývalou tvrz | foto: Jan Doubravnický a Jakub Hloušek


Klikněte na mapu

Upravený zámek i místo tragédie

Vhodné východisko k Mstěnicím představují Hrotovice. Při příjezdu na zdejší náměstí okamžitě upoutá pozornost zrekonstruovaný zámek. Ačkoli prošel barokní přestavbou, na jeho nádvoří zůstaly zachovány pozůstatky renesančních arkád.


Průčelí hrotovického zámku

Co však asi zaujme nejvíce, je zvláštní památník zakomponovaný do zámeckého průčelí. Připomíná tragickou událost, která postihla Hrotovice na samém konci 2. světové války. Ve chvíli, kdy shromáždění místní občané vítali osvoboditele, došlo k mohutné explozi, jež si vyžádala půl druhé stovky obětí. Kolem příčin výbuchu se v následujících desetiletích roztočil kolotoč dohadů a spekulací. Teprve počátkem devadesátých let minulého století byla s konečnou platností potvrzena varianta, že na hrotovické náměstí byla omylem svržena bomba ze sovětského letadla. Místo neštěstí označuje pomník stylizovaný do podoby kráteru s kamenným křížem.


Místo hrotovické tragédie

Od zámeckého nároží je třeba se vydat po zelené značce. Za branou lesa se asfaltka rázem změní na pohodlnou rovnou cestu, vedenou širokým průsekem, kde čtyři kilometry chůze uběhnou takřka jako mávnutí proutku.

Osada zničená ohněm

U rozcestníku nás směrovka vyvede z lesního šera na sluncem zalitý okraj pole a přilehlé louky. Zde se též objeví informační tabule, že vstupujeme do míst, která jsou archeologickým pracovištěm. Nejprve mineme nové odkryvy – za nimi následují obnažené a zakonzervované základy hospodářského dvora.


Pohled na plochu současného výzkumu

Opačný konec lokality naopak tvoří velmi dobře patrné půdorysy seskupení obytných stavení. Během výzkumů bylo dokázáno, že Mstěnice lehly popelem během uherského tažení r. 1468.


Základy obytných stavení

Skála plná českých granátů

Celému areálu osady vévodí někdejší vodní tvrz s výjimečně zachovanými zbytky zdiva a obranného příkopu. Její dominantní podobu ještě umocňuje temná hadcová skalka: zadíváme-li se pozorně do vyhřáté horniny, určitě si všimneme drobných, sytě červených popraskaných zrn, která patří pyropu, tedy českému granátu. Tady se samozřejmě nevyskytuje ani v čisté formě, ani ve kvalitě, která by umožňovala jakékoli dekorativní využití či přitahovala zájem amatérských mineralogů.

V současné době areál otvírá náruč turistům – u jednotlivých objektů byly instalovány informační panely s rekonstrukcemi původní tváře osady. Ovšem její prohlídkou návštěva Mstěnic zdaleka nekončí.

Opuštěný Hrádek

Překročíme-li v místech bývalého mostku říčku Rouchovanku a vydáme-li se směrem k severu, na okraji lesa pod ostrohem narazíme na poslední informační panel lokality. Je věnován Hrádku, který zřejmě plnil úlohu předchůdce mstěnické tvrze. Zůstaly z něj zachovány jen příkop a nepatrné fragmenty základů zdí.


Nepatrné zbytky zdiva na Hrádku

Přístup k němu je následující: od panelu stále vzhůru, křovinami i trním. Ale pohled na okolní krajinu a působivá opuštěnost místa stojí za krapet nepohodlí. Z výšin Hrádku doporučuji se vrátit zpět do údolí a neznačenou polní cestou pokračovat ke statku Nové Dvory a následně po silničce do Rouchovan: délka procházky tak bude okolo osmi kilometrů.

 
Vrcholová plošina Hrádku

Historie Mstěnic a průběh výzkumů


První písemná zmínka o Mstěnicích pochází z r. 1393, osídlení zde však bylo již mnohem staršího data (8. století). Prameny také zmiňují jména zdejších vladyků. Archeologický výzkum byl zahájen r. 1960 a dosud nebyl ukončen. Prvotním účelem se stala otázka příčiny zániku obce, postupně bylo odkryto 17 usedlostí. Počátkem 21. století hrozil lokalitě zánik, jelikož nebyla vyjmuta z půdního fondu a archeologům končila výjimka na zábor zemědělské půdy. Toto nebezpečí se naštěstí podařilo zažehnat. Výzkumům ve Mstěnicích je věnováno několik publikací.

Tip na víkendové putování

Ze Mstěnic je možné putovat dál po zelené do Biskupic-Pulkova a odtud dále žlutě značenou cestou údolím  říčky Rokytné, které tvoří území Přírodního parku Rokytná. Rozhodnete-li se pokračovat proti proudu, ideální tečkou víkendu se stanou Jaroměřice nad Rokytnou s půvabným zámeckým areálem, po proudu se naopak dostanete do dalšího zajímavého městečka – Moravského Krumlova, s expozicí Slovanské epopeje Alfonse Muchy.

Pro cyklisty
Úsekem Hrotovice – Mstěnice – Rouchovany prochází  cyklotrasa č. 401 z Třebíče do Moravského Krumlova. V Rouchovanech je možnost koupání u místního rybníka, kde se též nachází autokemping.

Jak se tam dostat
Z veřejné dopravy do Hrotovic přichází v úvahu pouze autobusová: o víkendech zde zastavuje několik spojů dálkových linek Brno – Moravské Budějovice a Brno – Dačice, Rouchovany jsou poměrně dobře pokryty spoji z Brna.

Pro motoristy se jako nejbližší přístupové místo k Mstěnicím naskýtá statek Nové Dvory západně od Rouchovan. Je však nutné mít s sebou turistickou mapu pro identifikaci správné trasy do údolí se zbytky středověké osady.


Internet
www.mesta.obce.cz/hrotovice/
www.hrotovice.unas.cz/mstenice/mstenice.htm
www.hrotovicko.cz

V textu užito podkladů z www.hrotovice.unas.cz/mstenice/mstenice.htm

Autoři:




Nejčtenější

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.