Vodu v pěti šumavských jezerech začali odborníci sledovat v roce 1984, tedy v době, kdy se v Evropě začalo masivněji omezovat vypouštění síry do ovzduší. Na dokončení výzkumu, na který upozornily Hospodářské noviny, se podíleli odborníci z České geologické služby a Jihočeské univerzity.
Vědci připomínají, že koncentrace síranů a dusičnanů dosahovala vrcholu v osmdesátých letech. Od té doby naměřené hodnoty škodlivin sice výrazně klesají, ale voda stále zůstává kyselá. A "mrtvá".
"Díky dlouhodobému výzkumu můžeme pomocí matematických modelů zjistit, jak se bude dlouhodobě úroveň znečištění vody měnit. Budeme si muset nejméně třicet let počkat, než se příroda sama zregeneruje," řekl iDNES.cz Jakub Hruška z České geologické služby, který se na výzkumu podílel.
Jezera na ŠumavěČerné jezero |
Podle modelových výpočtů bude například voda v Černém jezeře ještě v roce 2050 mírně kyselejší, než byla před začátkem znečištění. V roce 1970 tam vyhynuli pstruzi obecní, podobně jako v jezeře Laka. Za dalších deset let nepřežili už ani tamní korýši. Nevyšel ani pokus vysadit v Černém jezeře uměle siveny americké. Přitom ještě o sto let dříve žilo v jezeře například pět druhů perlooček i pstruzi potoční.
Příroda si poradí sama
Podobně jako na Šumavě byly znečištěné i vodní nádrže například v Krušných nebo Jizerských horách. Zčásti díky vápnění i většímu průtoku vody a lesnímu hospodářství jsou tyto vodní plochy dlouhodobě v lepším stavu.
"Na Šumavě se vzhledem k ochraně přírody vápnit nesmí, ale ani to není nutné. Jezera nemají hospodářský význam a příroda si tam poradí sama," uvedl Hruška.
Až se rozšíří ve vodě jezer mikroorganizmy a další formy života, bude potřeba ryby uměle vysadit. "Kvůli hrázím a různým umělým bariérám by se do nich samy nedostaly. Ale na to je ještě čas," podotkl vědec.
