Moskva se mění v moderní evropské město

Ruská metropole se mění před očima. "Vůbec to už není Moskva. Je to čisťounké, natřené, uhlazené a udržované evropské město. Úplně jiné město. Jiná Moskva. Zcela nová se skleněnými věžemi a cimbuřím, s obchodními centry a vodními parky. Je docela sympatická, ale není moje. Moje město se už nikdy nevrátí," lituje rodilá Moskvanka Lidija Malininová proměn.

Nebývalý stavební boom zachvátil Moskvu počátkem devadesátých let. Fádní sovětskou architekturu místy nahradily projekty, které způsobily malou architektonickou revoluci ve vzhledu města. Duch "techna" se mísí s pokusy o zachování tradičního stylu. Barevné kostelíky se zlatými báněmi se komicky odrážejí ve skle konstruktivismu. Mnozí Moskvané však sledují tyto proměny s nedůvěrou.

Není to už naše tradiční město, říkají. Tvrdí, že někdejší Moskva, byť šedivá, oprýskaná a zaprášená, jim byla bližší. Do mnoha domů, které důvěrně znali od dětství, dnes už nemohou ani vstoupit. Moskvané jsou přesvědčeni, že "evroremontem", tedy rekonstrukcí v evropském stylu, Moskva ztratila na své osobitosti a dnes se podobá kterémukoli městu ve světě.

Nicméně nové budovy v Moskvě neodpuzují a celkem zapadají i do stávající architektury města. Kritici sice poukazují na šablonovitý a nepříliš originální styl módních architektů, avšak zároveň jim přiznávají preciznost a pečlivost při tvorbě moderních budov. Když v roce 1935 sovětský vůdce Josif Stalin nařídil generální rekonstrukci města, sovětští architekti se prý nechali inspirovat americkými mrakodrapy a postavili sedm "vysotnych zdanij", výškových budov, které jsou dodnes jedním z nejvýraznějších symbolů moskevské architektury.

Je to budova Moskevské univerzity M. V. Lomonosova vysoká 230 metrů, hotel Ukrajina (198 metrů), o něco nižší sídlo ministerstva zahraničí, hotel Leningradskaja a tři obytné domy. Tyto ukázky sovětského stavebnictví dnes chřadnou, neboť na rekonstrukci nejsou peníze. Kdysi luxusní hotel Ukrajina stojí naproti bělostnému sídlu vlády dokonale zrestaurovanému po tankových útocích z roku 1993. Na rozdíl od vládní budovy však symbol stalinské epochy podstoupil jen kosmetické úpravy. Nejdražší apartmá tam přijde na 340 dolarů. Je zařízeno původním nábytkem z šedesátých let, který se skoro neopravuje.

Podobně jako Stalin chce dnes oživit vzhled města novými mrakodrapy i moskevský starosta Jurij Lužkov. Centrální "kolco" (okruh), které pomyslně tvoří sedm stalinských budov, mají zaplnit nové výškové budovy. V každém mrakodrapu budou byty i kanceláře, restaurace, relaxační střediska i parkingy. Do roku 2003 moskevské vedení plánuje postavit sedm nových mrakodrapů a do roku 2015 jich prý bude v Moskvě šedesát.