Moskevská židovská obec dala najevo, že je potěšena péčí moskevského vedení o obnovu památek. Synagoga ve Velké spaso-goleniščevské uličce je jedním z hlavních judaistických symbolů v Moskvě. Podle viceprezidenta Ruské židovské obce Dmitrije Zagraničného synagoga byla obnovena podle původních nákresů. Její
nedávný vzhled se totiž zásadně lišil od historické stavby.
Podle jedné z legend car Alexandr III. dal v roce 1888 odstranit ze synagogy kopuli a Davidovu hvězdu na základě žalob, že tyto atributy urážejí cítění pravoslavných věřících. Kupole i horní patro pak byly rozebrány necelý rok po postavení synagogy.
Podle jiné legendy někdejší starosta carské Moskvy se mylně pokřižoval na kopuli, a dal ji proto srazit.
Rekonstrukce synagogy byla provedena za půl roku a Zeď nářků byla prý postavena za pouhé dva dny. Podobně jako v Jeruzalémě je žluté barvy, ale je podstatně menší: zhruba 11 metrů široká a asi 3,5 metru vysoká.
Podle představitelů Ruského židovského kongresu židé nesmí brát moskevskou zeď vážně. "Je to jen maketa, která nemá ideologický nános," řekl Zagraničnyj. Dodal ale, že "myšlenka v zásadě není špatná" a znamená především symbol sjednocení židů žijících v Moskvě. V budoucnu by se zeď měla stát součástí nového komplexu kulturního střediska. V nejbližší době má být vedle synagogy otevřeno středisko pro sirotky.
Moskevská židovská obec čítá zhruba milión příslušníků a je druhou nejpočetnější na světě po americké. Hlavní rabín Ruska Berl Lazar zdůraznil, že nejde o alternativu jeruzalémské Zdi nářků. Podle jeho slov je to pouze symbolický pomník, který má připomínat strádání Židů. Připomněl, že také v Jeruzalémě je náměstí Moskva. Podle něj moskevská Zeď nářků rozhodně není svatým místem a je prý zcela zbytečné dávat do ní lístečky s prosbami.
