Chléb se prodává z korby nákladního auta, v dřevěných boudách na tržištích či pod plachtou přímo na ulici. Inspektoři ministerstva potravinářství denně odhalují padělanou produkci, avšak zakázat její prodej prý nemohou.
Výroba chleba se podle nich stala výhodným kriminálním byznysem, který však lze potrestat nanejvýš pokutou. Pekaři, kteří produkují chléb škodlivý pro lidský organismus, prakticky ničím neriskují. Za loňský rok inspekce zabavila více než dvě tuny chleba nevhodného k užívání, který byl vyroben z plesnivé či jinak závadné mouky. Pokuta činila pouhých 26.000 rublů, což není ani půl kopějky za jeden bochník.
Podobná situace na moskevském trhu je také s vodou. Experti tvrdí, že 80 procent veškeré minerálky je falešná produkce, jež se vyrábí pomocí jódu, soli, sody a vody z vodovodu. Na rozdíl od vodky, kdy se doporučuje láhví zatřepat a kupovat jen v případě, že se uvnitř objeví "bublinková zmije", podobné vizuální testování u vody neobstojí.
Obsah láhví s vinětami Boržomi, Narzan, Merkurij, Jessentuki a dalších známých léčebných pramenů nejenže organismu neprospívá, ale otevřeně mu škodí. Za tuto situaci prý ovšem mohou kontrolní orgány, které požadují příliš mnoho úředních potvrzení k tomu, aby se do obchodů dostala skutečná minerálka.
Čaj, máslo, kaviár a také nejrůznější drogistické zboží se balí do úhledných obalů, známých z televizních reklam, které se téměř neliší od originálu. Nehledě na četné prověrky na tržištích i v obchodech jsou pokoutní výrobci odhaleni jen málokdy. Obchodníci krčí rameny a tvrdí, že zboží dostali k prodeji přes zprostředkovatele.
Skupina pro ochranu firemních značek (BPG), jejímiž členy jsou firmy jako Nestlé, Procter & Gamble, Philip Morris či Energizer, spočítala své ztráty za loňský rok na moskevském trhu na 473 milióny dolarů. Nejvíce padělané produkce je na tržištích, kde mnozí Rusové stále nakupují nejraději. Jak tvrdí představitelé Útvaru pro boj s ekonomickou kriminalitou, ani supermarkety neposkytují záruku, že prodávané zboží není falešné.
Ačkoli v Rusku od loňského roku platí zákon o ochraně obchodní značky, jenž předpokládá za prodej padělků až pět let odnětí svobody, tržiště jsou stále plná falešného oblečení i obuvi světových značek. Experti odhadují, že padělky tvoří zhruba 60 procent produkce realizované na ruském trhu.
Pověstná moskevská Gorbuška, kde se prodávají pirátské videokazety, CD a počítačová produkce, se už léta vyhýbá jakýmkoli postihům. Loni se dokonce chaotické tržiště v parku přestěhovalo do moderně zrekonstruované haly bývalé továrny a prodejci na své ilegální zboží poskytují záruku.
Moskvané si mohou od loňského roku na nákup falešného zboží stěžovat na "horké lince", kterou zřídila skupina BPG. Na 60 procent stížností se podle vyhodnocených telefonátů týkalo vadných potravin, mezi nimiž bylo máslo, čaj, káva, konzervy a minerálka. Dalších 12 procent volajících narazilo na falešné šampóny a prací prášky a 10 procent si na trhu koupilo falešné léky. Experti míní, že těmto důvěřivým lidem není pomoci.
 Tvář Moskvy spoluvytváří i architektura padesátých let. |
