Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Moskva chce mít mrakodrapy

  15:00aktualizováno  15:00
Moskva, jejíž obyvatelé jsou pověstní svou zálibou ve věžích a věžičkách, bude mít své skutečné mrakodrapy. Nehledě na dramatický vývoj v USA, kde se výškové budovy staly terčem útoků teroristů, se starosta Jurij Lužkov rozhodl pokračovat v realizaci projektu výstavby mezinárodního obchodního centra Moskva-City. Stavba začala před několika lety, avšak na čas byla zmrazena kvůli nedostatku financí. Nyní se moskevská radnice rozhodla projekt znovu oživit.

"Postavte mi Versailles," nařídil prý Lužkov autorům projektů. "Budeme tedy stavět Versailles v centru Moskvy. Současný, modernizovaný," sdělili architekti novinářům. Podle velkorysých plánů by nedaleko sídla ruské vlády na břehu řeky Moskvy mělo vzniknout moderní město mrakodrapů.

Předpokládá se postavení asi dvaceti výškových domů, z nichž nejnižší bude mít 70 pater. Do roku 2003 by měl být postaven hotel vysoký 200 metrů. Hlavní chloubou Moskvy se pak má stát mrakodrap Rossija, který bude vysoký 600 metrů. Se svými 115 patry se patrně stane nejvyšší na světě. Podle nákresů bude vypadat jako obrovská tužka s prosklenou špičkou nahoře.
   

Lužkov pověřil své podřízené, aby hledali cizí investory pro moskevské obchodní centrum. Stavebníci obdrželi příkaz postavit dvě velké transformační stanice, které mají zabezpečit obrovskou stavbu elektřinou. Podle ředitele ústavu Mosprojekt-2, náměstka předsedy Moskevského výboru architektury Michaila Posochina,
nikde ve světě se tak rozsáhlá stavba neuskutečňuje.
   

Nové město mrakodrapů bude obsahovat obytné domy i kanceláře, obchody, hotely a restaurace. Do centra "City" povede nová trasa městského metra a v jeho okruhu bude také vlastní podzemka. Jak tvrdí projektanti, půjde o "město ve městě", kde budou nejen mrakodrapy, ale i podzemní patra s veškerou infrastrukturou.
   

Moskevští architekti neradi slyší námitky a obavy o bezpečnosti projektu. "Dnes všichni mluví jen o terorismu. Tato epidemie pomine," říká Posochin. Vedoucí projekční kanceláře Gennadij Sirota tvrdí, že ruská stavba bude daleko spolehlivější
než americká. "Američané šetřili na materiálech. Naše konstrukce nebudou ze železa, které se může roztavit, ale z železobetonu. My máme velmi přísné stavební normy," vysvětluje.
   

Mimo obchodních center a kanceláří v moskevském City prý bude mnoho zábavy, koncertních a filmových síní s otočnými scénami. Má tam být také vodní park, moderní nádraží a dokonce místo pro přistávání vrtulníků.
   

Architekti upozorňují, že ve světě už výstavba věžových domů není motivována ekonomickou nouzí, ale prestiží. Je to jakýsi veletrh marnotratnosti: čím má firma vyšší budovu, tím se cítí být důležitější, vysvětlují. "Teď už Ameriku určitě trumfneme," žertují s ohledem na podobné snahy bývalých sovětských státníků.
Připomínají, že nejvyšší mrakodrap v Chicagu měří pouze 422 metrů.
   

Projekt moskevského obchodního komplexu City vznikl již v 70. letech. Stavět se ale začalo teprve v roce 1995 a dosud je v provozu pouze moderní zastřešený most pro pěší, který spojuje výstavní komplex Krasnaja Presňa s Kutuzovským prospektem. V jeho prostorách jsou galerie, restaurace a luxusní obchody. Celkově by zvelebování Moskvy mrakodrapy mělo prý přijít asi na 12 miliard dolarů.

Autor:




Nejčtenější

Na parkovištích v Dolním Adršpachu stálo asi tisíc aut (14.8.2017).
Turisté v autech zahltili Adršpach, policie odkláněla Poláky z přechodu

Stovky turistů v autech zablokovaly kolem poledne příjezdové cesty do Adršpachu a Teplic nad Metují na Náchodsku. Policie odkláněla dopravu na některá...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Ledový kůň v plné kráse
Jak oslavit 15. narozeniny. Výlet na třetí nejvyšší štít Vysokých Tater

Zatímco na nejvyšší Gerlach chce vyjít každý a na elegantní Lomničák se kdekdo vyveze lanovkou, třetí nejvyšší vrchol Tater se skrývá kdesi vzadu a ke zdolání...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.