Babinský byl ve své době celkem bezvýznamný zločinec, ač byl souzen za zločiny, za které by ho odsoudili i dnes. Narodil se 20. srpna 1796 v Pokraticích u Litoměřic a rozhodně nepocházel z chudých poměrů. Rodiče jej dokonce poslali na studia na litoměřické gymnázium, ale Babinského víc než školní lavice lákala dobrodružství.
Vojákova služba
V té době na neposlušné studenty vyhozené ze školy obvykle čekala císařská vojenská uniforma, kterou oblékali často více než čtrnáct let. Babinského vojenská kariéra začala u pěšího regimentu, odkud přestoupil k dělostřelcům a nakonec k pěšímu pluku. To už měl pověst neukázněného flinka, který místo plnění rozkazů raději simuloval šílenství.
Nevěděli si s ním rady, a tak přes psychiatrii putoval coby vojenský vysloužilec do karlínské Invalidovny. Odtud záhy utekl, údajně i s plukovní pokladnou. Nevěřte ale historkám, jak chtěl pomoci hezké dívce v nouzi. Příběh si nejspíš vymyslel dodatečně, navíc pluk žádnou ztrátu pokladny nebo peněz nehlásil. Jen z Babinského se stal dezertér na útěku, který aby přežil, začal krást.
Prohlídka Špilberku vás zavede i do známých podzemních kasemat.
Babinský alias Pokratický Venca
Co se odehrálo mezi dezercí a rokem 1841, kdy byl Babinský dopraven do brněnské státní věznice na Špilberku? Kolem roku 1830 prý dal dohromady menší bandu, která působila převážně v Českém středohoří, v okolí Litoměřic a České Lípy.
Pro přepadení mlýnu v Mikulášovicích u Šluknova a domu v Lysé nad Labem existovaly důkazy, ale zapálenou sýpku u Mělníka, přepadený poštovní vůz v lese nedaleko Teplic, oloupeného bohatého kupce i vykradenou zámeckou pokladnu mu „přišít“ nedokázali, pro ně důkazy chyběly. Největší zločin Babinský spáchal zřejmě v srpnu 1832, kdy v lese nedaleko Horní Kamenice přepadl a zabil pláteníka, jemuž ukradl 200 tolarů, několik loktů kartounu a praženou kávu.
Zatčen byl dvakrát; v roce 1832 při zatýkání kousl rychtáře do prstu a zranil dva biřice a podařilo se mu utéct. Znovu zatčen byl na podzim roku 1835, a to ve chvíli, kdy šel jenom navštívit své rodiště v Pokraticích. Ze dvanácti zločinů mu u soudu dokázali jen šest a v prosinci 1840 jej Kriminální soud v Praze odsoudil k dvaceti letům těžkého žaláře.
Zločinecký důchod
Babinský se trestu bál, a není divu. Špilberk měl pověst nejtvrdšího žaláře habsburské monarchie a řada vězňů se konce trestu nedožila. Několikrát se neúspěšně odvolal, ale marně. Ve své cele číslo čtrnáct v horním poschodí Josefínského traktu setrval až do roku 1855, kdy brněnskou věznici zrušili a Babinského společně s ostatními vězni převezli do Valdic u Jičína.
Tam si odpykal posledních pár let trestu a zároveň začal pomáhat v zahradě kartouzských řádových sester. Když jej roku 1861 propustili a rodná obec ho odmítla přijmout, ujaly se ho členky řádu Milosrdných sester sv. Karla Boromejského a ubytovaly jej v blízkosti kláštera v Řepích u Prahy; ten v té době sloužil jako nalezinec, později přeměněný na ženskou trestnici.
Věznice na brněnském hradě Špilberk měla pověst nejtvrdšího žaláře habsburské monarchie.
Polepšený zločinec tu až do smrti ošetřoval růže a obdělával záhony, pletl košíky a slaměné rohože. Občas si zašel do hospody na Bílou Horu a ochotně vyprávěl o svých dobrodružstvích. Zemřel 1. srpna 1879 a podle poslední vůle byl pochován na klášterním hřbitově, kde mu městská část Řepy před několika lety dala vyrobit důstojný náhrobní kámen. Spravedlnost je slepá; jména sester boromejek, jejichž hroby najdete v těsném sousedství, nikdo nezná, zato hrob loupežníka Václava Babinského patří k oblíbeným zastávkám milovníků kuriozit.
Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!Vybírejte z tisíců turistických tipu a objevujte Česko Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delsí dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ. Šťastnou cestu! |
