Pokud jste zvědaví, pojďte si zalyžovat na sjezdovčičku, kde mimo jiné duní Green Day, ale která vás zároveň překvapí v mnoha směrech včetně slušné technické vybavenosti. My jsme Čihadlo otestovali o novoročních svátcích a můžeme říci, že tady si prostě člověk zasjezduje.
Zde jsou hlavní parametry. Délka sjezdovky - 350 metrů, obtížnost - modrá s prvky červené. Prostě žádná nudná placka. Vlek jednomístný teleskopický s plynulou regulací a s kapacitou 500 lidí za hodinu. Nejvyšší bod - 645 m.n.m., převýšení - 53 metry.
K dispozici jedna zánovní rolba. Zasněžování jedním dělem.
Možnost večerního lyžování díky sedmi sloupům s osvětlením.
Turniket na magnetické karty. Malý fun park ve výstavbě. Bezplatné parkoviště v těsné blízkosti areálu, občerstvení, vyhřívaná převlékárna, ekologická WC.
Už z těchto suchých údajů vyplývá, že nenápadné místo uprostřed země nikoho nabízí takřka vše, co lyžař potřebuje k životu. Jak už to tak bývá, za vším stojí parta místních nadšenců, lyžařů ze Ski klubu Čihadlo, kteří nejprve koupili starší vlek z Lipna, pak rolbu, pak sněžné dělo a postupně dělají z Čihadla místečko skromným lyžařům zaslíbené. A lidé z Jindřichohradecka, Táborska, Soběslavi, Veselí, z Třeboňska, ale i chalupáři z Prahy se sem už naučili jezdit.
Pro koho toto místo je? Asi nejvíc pro děti, pro začátečníky, pro starší, klidné lyžaře. Ale i zkušený sjezdař hladovějící po sněhu si tu bude dvě tři hodiny rád dávat do těla a může ho to bavit.
Hlavně tu však cílí na děti a mládež. "Každým rokem tu pořádáme závody pro cca až 90 dětí," říkají dva z provozovatelů Zdeněk Michálek a Jiří Šívr. "Už jsme tu postavili i snowboardcrossovou dráhu a letos chceme zahájit snowpark," dodávají.
Pojďme si prohlédnout trať. Začíná se mírným svahem u horní stanice vleku. Při dobrých sněhových podmínkách a závodech lze dokonce upravit asi dva metry vysokou dřevěnou rampu. Po 80 metrech se trať dělí na dva koridory, které objíždějí trojici vzrostlých bříz. Ten plynulejší a rychlejší vede těsně kolem vleku, druhý, krkolomnější, objíždí břízy zleva a na malých přírodních skokáncích si lze i trochu skočit. Pak už přichází hlavní část trati, která se rychle noří do lesa. Relativně prudší s umírněnými terénními zlomy umožní i rychlejší carvingové oblouky. Dojezd pak zanáší lyžaře doleva do mírného protisvahu.
Jak dlouho se tu dá v zimě lyžovat? Ve velmi dobré sezoně 2005/2006 to bylo od poloviny listopadu do 24.března a to teprve pořizovali sněžné dělo. Loni byla zima extrémně špatná - jezdilo se jen asi 22 dní. Letos to bude určitě překonáno - lyžuje se od konce roku. A pokud se podaří vyřešit problémy s nedostatkem vody, která je pro zasněžování nezbytná, mohli by tu mít lyžaři zlaté časy.
Přes den i večer je vlek v provozu ve středu, v pátek a v sobotu, v neděli pak jen přes den. K občerstvení jsou tu párky a klobásy, čaj, grog nebo svařené víno. A samozřejmě tatranky a fidorky pro děti.
Může se hodit
Skipasy Celodenní - dospělí 190 Kč, děti do 150 cm 140 Kč Kde se dá v oblasti ještě jezdit 1) Monínec – 1200m dlouhá trať a čtyřsedačka, u Prčice 2) Čeřínek – 600 metrů dlouhá sjezdovka, blízko Jihlavy 3) Křemešník – 350 metrů, u Pelhřimova |
