Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Moldavsko hledá své místo na mapě Evropy

  18:18aktualizováno  18:18
Janina Ivančenková žije celý život v Moldavsku. Považuje se za Rusku, neboť jejím rodným jazykem je ruština. Také je Ukrajinka, protože odtamtud pocházejí její rodiče. A samozřejmě že mluví moldavsky, tedy rumunsky. "Zmatek, že?" říká Janina, kišiněvská novinářka, a se smíchem usrkává kávu.

"A tak to je tady se vším. Velký problém Moldavska je, že přesně neví, kde je a kam má vlastně mířit," říká. V Moldavsku, zemědělské zemi sevřené mezi Rumunskem a Ukrajinou, se v mnoha ohledech před několika lety zastavil čas. Patří mezi nejchudší republiky bývalého Sovětského svazu a Rusko vypadá z Kišiněva jako bohatá země. Formálně je ve válečném stavu, neboť na dořešení čeká konflikt v Podněstří, separatistické enklávě, která se od Moldavska odtrhla po krátké válce v roce 1992.

Všechno tu trvá dlouho," poznamenává Janina. Většina moldavského území byla součástí meziválečného Rumunska a po vyhlášení nezávislosti v roce 1991 se v Kišiněvě i Bukurešti objevila myšlenka na sjednocení. Postupně však jejích zastánců ubývalo a nyní o sjednocení Rumunska a Moldavska skoro nikdo nemluví. "Samozřejmě, že jsme příbuzní, když ne bratři, tak alespoň bratranci," říká novinářka Domica Dimitriuová. "Sovětská éra nás však nasměrovala rozdílným směrem. Nyní jsme již každý někde jinde," dodává.

A sovětská éra též zamíchala národnostním složením; odhaduje se, že téměř polovina lidí v zemi je "nemoldavská". Část lidí tedy hledí směrem k Bukurešti. ("Jsou to příbuzní a jejich pomoc potřebujeme," říkají.) Část k ní hledět odmítá ("Není o co stát. Rumunsko má navíc svých starostí dost," říkají.) A nemálo lidí se domnívá, že jediným opravdovým spojencem je Rusko. "Je hodně lidí, kteří za svého prezidenta považují Vladimira Putina," říká Janina. Je však přesvědčena, že Moldavsko musí nechat Rusko Ruskem a Rumunsko Rumunskem a mířit na Západ, samo za sebe. Drtivá většina lidí však žije úplně jinými problémy.

"Můj otec má penzi sedm dolarů, moje matka šest. Beze mne by zemřeli hlady," říká Janina. Západní diplomaté, kteří dobře znají celý region, říkají, že ne vše je zcela beznadějné. Kišiněv, ospalá poklidná metropole, je patrně nejčistší město široko daleko, život ubíhá poklidně a bída, o které hovoří statistiky, nebije do očí. Statisíce lidí ovšem odešly za prací, zejména do Ruska. Mnozí patrně navždy. "Naším největším problémem je konflikt v Podněstří, zcela blokuje náš normální rozvoj," říká Eugen Karpov, náměstek moldavského ministra zahraničí.

"Dokud nebude vyřešen, nemůžeme se pohnout vpřed," říká. Území mezi řekou Dněstr a ukrajinskou hranicí nebylo součástí meziválečného Rumunska a tamní, většinou ruskojazyčné obyvatele počátkem devadesátých let vyděsila myšlenka splynutí Moldavska s Rumunskem. Podněstří, přímo i nepřímo podporované Ruskem, vyhlásilo nezávislost. V krvavém konfliktu zahynulo několik set lidí a provincie se stala de facto nezávislou.

Vláda v Kišiněvě nemá na území za Dněstrem žádnou moc a nezdá se, že by se to mohlo v dohledné době změnit. Tiraspol, "hlavní město" Podněstří, trvá na nezávislosti, vláda v Moldavsku nabízí pouze širokou autonomii. Nikým neuznaná republička tak působí jako destabilizační faktor celého regionu. Pozorovatelé tuto zónu bezvládí považují za jedno z největších zbrojních skladišť v Evropě - podle odhadů tam zůstávají ještě ze sovětské éry desítky tisíc zbraní. Nadále tam je rozmístěno asi 2500 ruských vojáků, což dráždí vládu v Kišiněvě. Rusko váhavě přislíbilo, že své vojáky stáhne do konce roku 2002. Žádný průlom v mírových jednáních však podle expertů není v dohledné době pravděpodobný.
 

Typický obrázek pro všechny post sovětské republiky. Panelákový parlament a socha Lenina před hlavním vchodem. Kišiněv není výjimkou.

Autor:




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Další z rubriky

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.