V roce 1996 mi fiskální okolnosti laskavě dovolily vydat se do V elké Británie mým VW Golf2. A jelo se furt rovnou za Nosem s cihlou na plynu až do Holandska. Šup sem, šup tam a byli jsme v Belgii. Nebezpečné jakobydálnice! Honem do Francie. A jsem tu. V zemi Beatles, Stonehenga a lidí neporažených Hitlerem. Jedu tak, že odbočuji pouze vlevo. Až cca po hodině jsem schopen si uvědomit čas a prostor. Jsem ve Folkestone asi 30 mil nalevo od Doveru. Tam si počkám na auto, které vyhodilo pravý blinkr a za ním se vydávám poprvé vpravo. První etapa ježdění vlevo se zvládla.Ten den jedu až do Oxfordu, včetně jízdy po zlověstně pověstném dálničním okruhu kolem Londýna, bez problémů, někdy dokonce i v nejpravějším pruhu. Druhý den jezdím s klidem Čecha, třetí den je ze mne zoufalec, jenž jede svou první jízdu v autoškole. Od čtvrtého dne až do konce srpna jsem řidič, který zbožňuje jízdu vlevo. V Saint Andrews se jednou vydávám na slavná golfová hřiště. Tvářím se, že mám zájem a dokonce dopodrobna probírám s trenérem první lekce v golfu, než definitivně zjistím, že mě golf dokonale nudí. Asi je to ale přesto krásný sport. Zato cesta k jezeru Loch Lomond, to je můj šálek čaje. Jedu vstříc své oblíbené písni! Skotsko - kraj melancholiků a zadumanců. Stovky kilometrů nic jiného. Ruiny hradů na ostrůvcích uprostřed jezera s příšerou čvachtající se ve vodě opodál. A jedeme zpátky, teď po atlantické straně. Správci motorestu u Liverpoolu mi vyprávějí o koncertě Beatles, který měl přesně takovou atmosféru, jak je zachyceno v Perném dni. A před námi je poslední významný cíl našeho putování - Stonehenge. Nemůžeme najít nocleh. Je úplněk. Přede mnou je zvláštní záře. Jedu za ní. Ptám se lidí. Říkají, že jedu přesně opačně od Stonehenge. Vracím se, odkud jsem přijel - po polní cestě mezi ploty. Už podruhé zastavujeme u cedule Stonehenge. Stonehenge nikde. Schovalo se, není. Jsme už naprosto schvácení, ospalí, utahaní, unavení. Magie za úplňku se nekoná. V e věčném větru salisburské pláně stavíme stan, ve kterém se poplandáme zbytkem noci. Ráno se probouzíme ospalí, unavení, utahaní. První, co uvidíme, je naprosto zřetelný Stonehenge. Spali jsem vedle něj.
12. února 2000
