Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Modrý sloup? Krev, pot a slzy

  8:23aktualizováno  8:23
Po patnácti letech dohadování ochránců přírody s představiteli obcí, turistů a národního parku byl letos zpřístupněný hraniční přechod Modrý sloup. Avšak s výjimkou. Panují tak obavy, že současný stav je pouze polotovar s omezeným účinkem.

Na snímku samota Březník nedaleko Modravy, cesta na bývalý přechod Modrý sloup a v pozadí vrchol Luzný (1375 m.n.m.). Letecký pohled. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Historickým okamžikem se stalo letošní otevření šumavského hraničního přechodu Modrý sloup za Modravou.

Proslulý hraniční přechod na bavorskočeské stezce zvané Böhmweg stál tolik krve, potu a slz jako málokteré jiné místo na Šumavě. Přístup na Modrý sloup byl z české strany po druhé světové válce zakázán, nejprve pohraničníky, po roce 1991 ochranáři. V dramatu zvaném Modrý sloup vystupovali bavorští i čeští starostové, hejtmani, poslanci parlamentu, senátoři i ministři.

Útěk Luzenským údolím

Na Modrém sloupu se odehrály demonstrace a politické hyde parky. Z jedné takové demonstrace dokonce několik účastníků uteklo zpět do Česka zakázanou cestou Luzenským údolím a strážci parku je pak honili. Některé z nich dokonce na té krásné cestě pod Velkou Mokrůvkou dohnali a legitimovali. Pak se řešilo, co s tím.

Celých patnáct let vystačila Správa Národního parku Šumava s několika výmluvami, proč musí být přechod uzavřený: Je tam tetřev. Není dokončena hájovna na Březníku. Padají tam suché větve. Je tam nebezpečí požáru. Nesouhlasí s tím ekologičtí aktivisté a protestovali by. Nesouhlasí s tím ornitolog. Je nutné posouzení vlivu na životní prostředí.

Hledání cesty

Na počátku nového tisíciletí přišly do sporu o Modrý sloup nové impulsy. František Pojer, náměstek tehdejšího ministra životního prostředí, roku 2005 nařídil, že Správa parku musí začít hledat cesty, jak Modrý sloup zpřístupnit. "Hledat, jak ano, nehledat, jak ne," řekl tehdy Pojer.

Zakladatel Národního parku Bavorský les Hans Bibelriether a ředitel správy téhož parku Karl Friedrich Sinner se vyjádřili, že cesta na Modrý sloup by měla být z české strany otevřena, a to přímo Luzenským údolím. "Populace tetřeva je nejméně rušena, když se určí trasa a termín pohybu turistů," uvedl Sinner. To byly první rány do českého ochranářského kolovrátku.

V roce 2006 byly konečně na pět víkendů povoleny organizované exkurze z Březníku na Modrý sloup.

Modrý sloup, ŠumavaModrý sloup, Šumava

Kauza Neumannová

Na konci roku 2006 přišla povánoční aféra s Kateřinou Neumannovou a dalšími běžkaři, kteří trénovali tetřev netetřev na zakázané cestě mezi Březníkem a Pytláckým rohem.

Aby Ministerstvo životního prostředí tehdejšího ředitele Aloise Pavlíčka z aféry vysekalo, byl proveden veletoč, který obrátil vzhůru nohama legislativu národního parku: Vstup do klidového území není porušením zákona, zjistilo se za prvé.

Cesta z Březníku na Pytlácký roh nevede I. zónou, zjistilo se za druhé (vede přitom po jejím okraji).

Za třetí: piktogram s přeškrtnutým lyžařem neznamená podle tehdejší expertizy ministerstva životního prostředí zákaz vstupu, ale jen konstatuje, že cesta není vhodná k lyžování.

Logicky tedy přeškrtnutý cyklista neznamená zákaz vstupu cyklistů, ale označuje jen cestu nevhodnou k cyklistice. Aféra s Katkou zpochybnila základní principy ochrany přírody v této oblasti a ukázala, že systém zákazů v národním parku platí jen pro někoho. A konečně se sama správa parku chytla do vlastních osidel.

Všichni si potom mysleli, že v roce 2007 budou exkurze na hraniční přechod pokračovat. Nestalo se a v roce 2007 a 2008 byl přístup na Modrý sloup z české strany zase zakázán.

Začalo přituhovat

Pak se začala situace kolem Modrého sloupu dramatizovat. V březnu 2008 zamítly obce na obou stranách hranice memorandum obou národních parků o zřízení takzvaného Divokého srdce Evropy, téměř nepřístupného přeshraničního území, kam by mohli jenom vědci. Obce tehdy řekly, ze nejdřív musí být vyřešeny přechody mezi parky.

Začalo se mluvit o nové "zelené oponě" a bavorský zemský rada Heinz Wölfl zpochybnil, že národní parky mají rozhodovací pravomoc, pokud jde o hraniční přechody.

V květnu 2009 podepsali zástupci ministerstev životního prostředí Česka a Bavorska dohodou o podmínkách k otevření nových hraničních přechodů. Zpátky už jít nešlo. Posudek vlivů na životní prostředí najednou nebyl nutný, suché větve padat přestaly.

A tak mohl být konečně v červenci hraniční přechod Modrý sloup dočasně otevřen. Jedna z prvních návštěvnic si pochvalovala: "Jsem spokojena. Dostaneme se tudy na Luzný, to je fajn, prohlédneme si zblízka suchý les, to taky jinde nevidíme. A aspoň něco se povedlo, příští rok to může být zas o krůček lepší."

Kde jsou tetřevi?

Radost z historického aktu kazí několik nesrovnalostí.

Cesta na Modrý sloup vede na zkušební dobu dvou let zdlouhavou cestou po úbočí hory Špičník. Z Březníku na Modrý sloup to přes Špičník trvá 1,5 hodiny, zatímco přímou, ale zakázanou cestou Luzenským údolím jen půl hodiny. Škoda, že si ministr životního prostředí Ladislav Miko neprošel při nedávné návštěvě Šumavy obchůzkovou trasu celou. Možná by pak pochopil její nesmyslnost. Turista se na ní totiž v "tetřevím" území zdržuje mnohem déle, než pokud by šel přímo.

A jsou tu ještě další paradoxy. V expertním materiálu z roku 2006 nabídla Správa parku pět variant řešení průchodu Březník-Modrý sloup, přičemž varianta přes Špičník byla vyhodnocena jako ta nejhorší.

"Právě tam je koncentrována druhá největší šumavská populace tetřeva," stojí ve zdůvodnění z roku 2006. Podle tohoto dokumentu se tetřevi dříve žijící v Luzenském údolí přestěhovali právě do lokality Špičník.

Dnes se tedy přestěhovali zase jinam?

Střet se zákonem

Dalším problematickým bodem je zrušení hraničního chodníku mezi Špičníkem a Velkým Roklanem. Hraniční chodník neboli hraniční pruh Luzný-Roklan patřil mezi nejatraktivnější trasy Šumavy, ale přístupný byl jen z Bavorska. Nyní je hraniční chodník v oblasti Špičník - Roklan uzavřen zákazovou tabulí jako "území s omezeným vstupem". O průchodnost hraničního pruhu se ale má starat ministerstvo vnitra. Zákaz vstupu na hraniční chodník tabulí správy Národního parku Šumava je tedy ve zjevném rozporu se zákonem o státních hranicích.

Vadou na kráse je u cesty na Modrý sloup i skutečnost, že turistovi se na většině trasy naskýtá bezútěšný pohled na les sežraný kůrovcem. Shlédnout, že o dva kilometry dál na bavorském území se sežraný les sám od sebe masivně zmlazuje, zůstává českému turistovi odepřeno, protože prostě není v jeho fyzických možnostech dostat se tam.

Upekli polotovar Jak to bude dál?

Těžko říct. Možná má pravdu česká turistka, která otevření cesty na Modrý sloup oklikou komentovala takto: "Otevřeli to, aby to zas mohli zavřít."

Čeští turisté jsou rádi, že s vyplazeným jazykem doběhnou na přechod a zase se vracejí, protože jinak by nestihli vrátit se na Modravu.

Němečtí turisté sem nechodí prakticky vůbec. Předseda Svazu obcí Národního parku Bavorský les Heinz Wolf tvrdí: "Vyjádření správy parku, že cesta Modrý sloup-Březník bude po dvou letech přeložena zpět do Luzenského údolí, považujeme za ohlupování lidí. Dvouroční zákaz cesty na Velký Roklan bude znamenat, že k Roklanu nebude po hraničním chodníku prakticky žádný přístup."

Zdá se, že přes snahu vyhovět obcím a návštěvníkům Šumavy, byl v kauze Modrý sloup upečen polotovar, který má jen omezený užitek.

Autoři:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště...
Kukuřičná bludiště získávají popularitu, v Česku jich jsou desítky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště pro rodiny s dětmi. Vznikla na více místech v Česku, na jižní Moravě letos...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.