Mlýn jako z pohádky

Domky obce Písečná na Žamberecku se schovaly před studenými větry do údolí a lemují oba břehy potoka. Jen kostel, jistě proto, aby někdo toto místo v členité krajině Podorlicka nepřehlédl, vystoupil o něco výše a věží upozorňuje na svoji existenci. Právě tady došlo, ne-li k zázraku, tedy alespoň k obrovskému objevu...

Když se v roce 1996 rozhodli manželé Maárovi koupit v Písečné padesát let neobývaný mlýn, rozhodně jim ho nikdo nezáviděl.

Někteří to kvitovali s potěšením, že se o zbědovanou stavbu začne konečně někdo starat. Co práce, starostí, námahy, běhání, shánění i financí stálo nové majitele dát stavbu do slušného stavu, si jen těžko dovedeme představit. Zaťali zuby a dokázali to.

A jak je to s tím překvapením? Jak se postupně vyklízel nepořádek, otevřely se i dveře vlastní mlýnice. Užaslým zrakům Maárových a později i desítkám mlynářských a muzejních odborníků se objevilo kompletní vybavení takřka provozuschopného mlýna se zařízením ze druhé čtvrtiny dvacátého století. Tedy objev skutečně unikátní.

Mlýn mlel už v roce 1596
Staré listiny dokládají, že mlýn v Písečné stál a mlel už v roce 1596. Musel tedy vzniknout ještě před tímto datem. Jistěže jako vesnický mlýn měl jen to nejjednodušší vybavení.

Ještě na začátku osmdesátých let devatenáctého století měl dvě vodní kola o průměru okolo 7 m na vrchní vodu. Jedno z nich pohánělo obyčejné, takzvané české složení s mlýnskými kameny a druhé pilu.

Velké změny ve vybavení mlýna probíhaly ve dvacátých a čtyřicátých letech dvacátého století. České složení bylo nahrazeno válcovými stolicemi, vodní kola nahradila Francisova turbína o výkonu pět koňských sil. Melivo se dopravovalo zakrytými kapsovými výtahy.

Veškeré zařízení bylo instalováno a propojeno ve čtyřech podlažích nad sebou. Větší část vybavení dodala a do provozu uvedla pardubická firma Josefa Prokopa.

Ve mlýně se mlelo do roku 1951. Avšak to stále ještě není všechno. Láska ke starým věcem nového "pana otce" dala vzniknout i další pozoruhodnosti ve mlýně. Je ukryta na půdě prostorné stodoly. Je jí rozsáhlá sbírka nářadí a předmětů, užívaných kdysi lidmi v Písečné.

Když se o této zálibě dozvěděli sousedé, ochotně přinášeli všechno, co bylo po léta uschováno na půdách a v kůlnách. Pan Maár čistil, rovnal, vyřezával a doplňoval chybějící dřevěné i kovové části. Nakonec zachráněné předměty vynášel na opravenou půdu stodoly.

Budete žasnout, co všechno se sešlo pod jednou střechou. Od starých konví na mléko, které se nosily na zádech nebo v zimě vozily na sáňkách, přes nástroje a válce na drcení hrud na poli i na rovnání jeho povrchu až k saním, na nichž se sváželo dřevo z lesa.

Jsou tu i secí strojky na drobná semena - vlastně vynálezy místních koumáků, čističky obilí i lněného semene, radlice, pluhy, rádla, řezačky na píci i řepu, pračka brambor i ořezávač hnoje.

Na zahradě u stodoly stojí pod přístřeškem mlátičky a šrotovník, staré okolo stovky let. Do pohybu je uváděl dieselový motor Slavia z 20. let minulého století.

Může se hodit

Jak do mlýna:
Pokud byste se rozhodli mlýn navštívit, budete vítanými hosty. Ani cesta do Písečné není nikterak komplikovaná. Pojedete-li z větší vzdálenosti, zajeďte do Žamberka a po 5,5 km jižním směrem jste na místě. Z Letohradu postačí 3km. Obě města jsou dostupná i železnicí (trať číslo 020 z Hradce Králové do Letohradu).

Ze Žamberka můžete jít i po turisticky značených cestách. Zelená značka 3 km, žlutá - 5 km. Písečnou najdete na turistické mapě KČT č. 49 - Českomoravské mezihoří - Českotřebovsko.

Prakticky za humny Písečné je obec Žampach s romantickou zříceninou hradu na strmém kuželovitém kopci. Pod ním najdete přímo v obci starý kamenný pranýř a před nepřístupným zámkem památník F. Lutzova, propagátora českých dějin, kultury i sportu.

Bývalý mlýn v Písečné u Žamberku

Na brambory se napustila voda, přitom se otáčelo klikou a po jejich umytí se pákou zvedlo otáčivé dno a brambory se vysypaly do koše.

VAZAČ OTÝPEK KLESTÍ. Dvojitý kovový oblouk se odklopí, přes zaoblené laťkové dno se položí provázek a klestí se narovná mezi dvě dvojice svislých dřevěných hranolů. Potom se kovový oblouk přiklopí, sešlápne a otýpka se zaváže provázkem.