Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Mlčící kameny

aktualizováno 
Není jich mnoho, někdy však kolem nich chodíme denně; potkáváme je na venkovských cestách, na polích stejně jako v obcích, všem jsou na očích a přesto zůstávají stranou naší pozornosti -
kamenné kříže,kamenní svědkové dob dávno minulých.

Už počátek 19. století se nesl ve znamení studia a zájmu o naši minulost a pro mnohé nadšence k tomu neodmyslitelně patřilo i důkladné poznání oblasti, ve které žili. V literatuře z této doby se díky tomu nachází první zmínky o tzv. cyrilskometodějských kamenných křížích, známých spíše pod lidovějším označením jako kříže smírčí, švédské nebo baby. Téměř okamžitě se také začaly objevovat první pokusy o jejich zmapování, které však měly spíše lokální charakter. Na ucelený přehled jsme si museli ještě počkat. O původu, stáří i funkci křížů se vedly dlouhodobé diskuse. Nejčastěji bývaly kříže označovány jako pozůstatky vlivu a působení Cyrila a Metoděje na V elké Moravě (proto cyrilskometodějské). Pojem kamenných křížů se však také objevoval v některých středověkých smírčích smlouvách, které vlastně plnily úkol smluv vyrovnávacích. Bývaly oficiálně uzavírány mezi viníkem (vrahem) a rodinnou oběti, byla to i jistá náhrada krevní msty. Po uzavření smlouvy byl vrah povinen nejen vyplatit pozůstalým finanční odškodnění, které mu smlouva ukládala a ke kterému se zavázal, ale musel i splnit svůj další slib. Tím přisliboval na místě činu vztyčit kamenný kříž, na znamení usmíření a pokání. Smírčích smluv se nezachoval nijak velký počet, ale k podpoře této verze je to postačující, zejména pokud lze podle smlouvy některý existující kříž s velkou pravděpodobností identifikovat. Přesto však zůstává otázkou, jak tomu bylo s ostatními kříži, ke kterým se nevyskytují žádné záznamy v podobě smluv. Kromě toho řada křížů je podstatně mladšího data než uvedené smlouvy a k nim zřejmě nelze přiřadit jiné vysvětlení než to, že se jedná o kříže postavené jako tichá připomínka na místě jiné nešťastné události. Podle další teorie, která se často objevovala, mohly kříže prý plnit i poslání hraničních mezníků. Obvykle tato funkce náležela hrubě opracovaným hraničním kamenům, které však často měnily svou pozici. Zato kamenné kříže, vzhledem ke svému tvaru, jako posvátné znamení měly být navždy pro člověka nedotknutelné a proto i hranice jimi vymezená měla zůstat zachována. Občas lze na kamenných křížích nalézt vytesanou jednoduchou podobu zbraně (meč, dýka, sekera...). Zastánci teorie smírčích křížů v nich vidí vražednou zbraň, kterou tam vytesal na znamení svého provinění sám vrah; v případě mezníků se prý jedná o varovné znamení. Dalším zajímavým zobrazovaným předmětem kromě zbraní bývají tradiční symboly řemesel ( kladivo, nůžky,tkalcovský člunek...). A vzhled těchto křížů ? Obvykle jsou to nízké, masivní, rovnoramenné kříže bez podstavce, vytesané z jednoho kusu kamene. Někdy jejich neumělý vzhled napovídá cosi o nepřílišné šikovnosti zhotovitele, či možná o spěchu, ve kterém byl kříž vytvořen. A co si myslet o křížích, které namísto ramen jsou zakončeny půlkruhovitě nebo kde dokonce nalezneme křížové kolo? Slabikář návštěvníků památek nás poučí následovně: »smírčí kříž, kamenný hrubě tesaný, někdy o nestejně dlouhých ramenech, v 15. a 16. století a mnohdy i později zřizovaný viníkem jako součást trestu na místě napadení. Některé kříže mají na sobě vytesaný vražedný nástroj a vzácně i letopočet, později i nápis zaznamenávající událost. Křížům ve funkci mezníků se říkalo báby.« Přes tuto stručnou, leč zvědavce neuspokojující charakteristiku kamenné kříže i nadále provokují svým tajemstvím a legendami, které se kolem nich po staletí odvíjely. Tak si i pro mnohá další pokolení zajistily určitou dávku přitažlivosti. Faktem zůstává, že kamenné kříže nejsou záležitostí jen naší země. Najít je můžeme na území téměř celé Evropy, především v místech, která bývala v dobách středověku hojněji osídlena. Jejich dnešní podoba je většinou silně poznamenána vlivy okolí, ať už se jedná o erozi způsobenou počasím či o jejich hrubé přemísťování. Centrální evidence křížů existuje v ašském muzeu, kde lze nalézt fotografickou dokumentaci k více než dvanácti stovkám kamenných křížů, křížových kamenů a křížových kol z celých Čech a Moravy.


Autor:


Témata: Morava, Napadení


Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.