"No, lehké to asi nebude," přiznává mladý nadšenec.
Zatím ho útěk z Karlovic nemrzí. Donutily ho k němu problémy s pozemky. Koupit nějaký atraktivní a postavit sjezdovku v centru dění je tam už téměř nemožné.
Ve Stupavě takové potíže neměl. "Vytvářet v Karlovicích fabriku na sníh někde bokem zájmu nemělo smysl, investice by se nikdy nevrátila," vysvětluje Orel návrat do míst, kde se narodil.
Ne že by tady chtěl zbohatnout, ale víc vleků regionu určitě chybí. "Lidé nemají možnost dostatečně se vylyžovat. Chci dokázat, že investice do lyžování může být rentabilní i v podmínkách jižní Moravy."
Letos poprvé zkonfrontuje představy s realitou. Na tři sta padesát metrů dlouhou sjezdovku chce přilákat davy návštěvníků. I kdyby jich přijely mraky, mohou jezdit nahoru dolů bez čekání na vlek.
Orel jim slibuje kapacitní přepravu víc než dvanáct set osob za hodinu. Na příští rok už plánuje druhou, půl kilometru dlouhou sjezdovku. K ní areál s občerstvením a další potřebné zázemí. Časem snad i s ubytováním.
"Děcka, která přijdou v půl druhé ze školy, hodí tašku do kouta a poletí na sjezdovku. Dospělí, kteří si přijedou po práci zalyžovat za umělého osvětlení. Víkendoví lyžaři z Bučovicka a Uherskohradišťska, časem jim snad přistavím i vlastní ski-bus," plánuje Orel.
Sjezdovku ještě oficiálně nepojmenoval, ale o jejím okolí mluví jako o "mrazivém údolí". Mne si přitom ruce. Stačí málo, základní podklad, a zbytek už "dosněží" sněhová děla...
