Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Místo tisíců pagod

aktualizováno 
-
Vozík tažený pohublým koníkem kodrcá po vyprahlé kamenité cestě. Dřevěná kola poskakují po výmolech a víří zlatavý prach, který zastiňuje krvavě rudé slunce stojící vysoko na obloze.

Nikde ani živáčka. Jen barevná pole bavlníku, sezamu a kukuřičné lány, do žlutohněda vyprahlá krajina s hradbami kaktusů, trnitých křovin a tu a tam poházených skupinek zakrslých palem, podivně opuštěných v tetelícím se tichu. A siluety pag od. Pag od a chrámů, klášterů i zbytků městských valů. Stovky, tisíce honosných staveb všech typů, velikostí a tvarů i polorozpadlých ruin všude, kam oko dohlédne. Místa plná historie i jiná jen do počtu, osamoceně se krčící v polích. Hodiny lze plout v němém úžasu barmským Paganem, přízračným kamenným oceánem, který se zdá bez konce. Městem, jež před několika staletími uniklo světu, jeho pomíjivé povrchnosti, a uchovalo si krásu v krystalické podobě. »Podívej se támhle,« volá nadšeně Sanda Oo, studentka historie z Rangúnu, a ukazuje do míst, kde nově pozlacená věž pagody září jako maják za soumraku. »To je Anandův chrám, pojmenovaný po nejbližším Buddhově žáku, jeden z největších a nejuctívanějších.« Špice impozantní pyramidy končí ve výšce šedesáti metrů. Když sluneční paprsky shora nemilosrdně pálí a odspodu sálá rozžhavená dlažba, lze vejít do stinných útrob symetrické stavby, vzhledu stejně impozantního jako třeba chrám sv. V íta. T emné chodby po obvodu skýtají příjemný chládek. Sanda se uklání před jednou ze čtyř snad deset metrů vysokých soch a zapaluje vonné tyčinky. »Představují buddhy předchozích věků, kteří dosáhli osvícení,« vysvětluje. »Avšak jen ta hledící na jih je původní, ostatní byly dříve zničeny při zemětřesení a později nahrazeny kopiemi.« Barmský Pagan, vzdálený 500 kilometrů od hlavního města Rangúnu, předčí veškerá očekávání. Co do krásy i do bohatosti. A také do zvláštnosti. Je to trochu tak, jako kdyby se na jednom místě nahromadily všechny románské kaple, všechny gotické katedrály a všechny renesanční kostely. A pak byly opuštěny a ponechány napospas větru a staletím. Nepředstavitelné. Pás těsně přimknutý k legendární Iravádi, u které tolik snil Kipling, přes tři kilometry široký a více než třináct kilometrů dlouhý, je náboženskými stavbami doslova posetý. Kdysi mu dali jméno »Město čtyř milionů pagod«. Lidová tradice říká, že pagod se v Paganu dodnes dochovalo 9999, suché vědecké údaje však hovoří o dvou a půl tisících. Nadpozemská náboženská horlivost, jejímž výsledkem je unikátní architektonický skanzen, vydržela pouhá dvě století. Co fantazie sem však bylo vloženo! T řebaže leg endární historie Paganu zachycená ve střípcích záznamů starých kronik se vine až k počátkům křesťanské éry, období rozkvětu říše nastalo až s podrobením T hatounu, hlavního města vyspělé říše Monů v roce 1057. Sláva Paganu pohasla o 200 let později. T ehdy vládci své pyšné město v panice opustili a prchli před blížícími se mongolskými hordami obávaného chána Chubilaje. Jméno Pagan se dnes svět teprve učí znovu vyslovovat. Přesto je tato nejúžasnější památková rezervace v Barmě, ne-li v celé jihovýchodní Asii, nejspíš jediným místem na světě, které se může honosit takovým množstvím svatyní seskupených na jediném místě. »Pagan je v mnoha ohledech nejpozoruhodnějším náboženským městem na světě. Jeruzalém, Řím, V áranásí, Lhasa, žádné z těchto míst se nemůže honosit takovým množstvím chrámů jako toto opuštěné místo na břehu Iravádi,« napsal v roce 1882 sir James Scott. Dnešní Pagan však již není tím tichým a osamělým místem, jak se jevil britskému cestovateli před sto lety. V olská spřežení se sice dosud důstojně vlečou ve stínu pagod tak jako za starých časů a také rolníci dál neúnavně tlačí své dřevěné vozíky mezi křovisky a hromadami stoletých cihel, avšak touha přilákat hord y turistů, zvláště pak jejich vytoužené valuty, změnila okolí slavného skanzenu k nepoznání. Zatím se po Paganu stále jezdí koňským spřežením, ve čtyřkolce nebo na kole z půjčovny. Nicméně »pokrok« je již za dveřmi: dorazily sem první japonské klimatizované autobusy. A s nimi i početné skupinky zahraničních výletníků, cvakání fotoaparátů a vrčení kamer.



Autor:




Nejčtenější

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.