Au! Taková milá žlutomodrá rybka, a jak umí rafnout! Proč se jí říká Picasso? Raději pryč mezi korály. Tenhle světlezelený výstupek vypadá skoro jako židle. Poeta by řekl: korálová thonetka. Tady se to bude odpočívat! Ale... proč ta věc žahá do zad? Au, au, aú!!
Jsem potápěč - začátečník. Vyplivnu šnorchl a voda z brýlí mi nateče do očí a do pusy. Slzím a prskám na všechny strany. Abyste mi rozuměli, přijel jsem původně do Šarmu chytat teroristy. Po těch se slehla zem, zato koráli o sobě dávají vědět krvavými šrámy.
"Hello, my friend," volá snědý chlápek na břehu. Odkud se známe? První pokus o potápění úplně nevyšel, a proto od Músy, jak se představil, vděčně přijímám nabízenou skleničku chlazeného nápoje. Chvíle odpočinku v proutěném týpí (anebo jak nazvat chatky ze sušených bambusových kmínků) na lehátku, kam díky šikovné konstrukci nemůže slunce.
Maškarní bál pod vodou
Žhavá sluneční koule je v nadhlavníku, sedíme na pomezí Afriky a Asie a hledíme na druhý břeh, do Arábie. Rudé moře se rozkládá na ploše skoro půl milionu kilometrů čtverečních, ale vstup do vody po dlouhém kluzkém betonovém molu připomíná chůzi po jezu na řece Sázavě.
|
|
To kvůli korálovým útesům a jejich obyvatelům - exotickým rybám - se do Šarm aš-Šajchu kdysi vypravil Jacques-Yves Cousteau a po něm miliony dalších, aby objevili kouzlo potápění na Sinajském poloostrově. Teď jsem tu já, zkušený potápěč z Kácova nad Sázavou. Jde se na druhý pokus.
V ploutvích a se šnorchlem v puse se spouštím z mola asi tak elegantně jako pavouk v pokročilém stadiu Parkinsonovy nemoci. Ale podařilo se - do brýlí nenatekla voda. Tudíž je vidět dno. Respektive, přesněji řečeno, pode mnou je vidět - DNO!!
Korálové útesy padají kolmo dolů a vytvářejí pitoreskní krajinu připomínající nějakou krystalickou sloučeninu pod mikroskopem. Mezi nimi se líně proplétají pestrobarevné ryby, které se patrně účastní jakéhosi maškarního bálu. Tu šplouchnou sem, tu šplouchnou tam a podobně jako excentričtí umělci mají jediný cíl - důkladně vyšokovat každého, kdo byl kdy obdařen zrakem.
Výkladní skříň Egypta
Je tu Picasso, perutýn ohnivý, klaun (známý dětem také jako "Nemo"), ježíci, komorníci, útesníci, sapíni, klipky, velcí červení kanicové a papouščí ryby.
Uhrrrl grrrlo, urrrlo grrrlo, slyším svůj dech a poprvé mi přijde líto, že když už moji předci vylezli na břeh a začali nepředloženě experimentovat s bývalými ploutvemi (končetinami), museli se přitom také zbavovat žáber. Uhrrrl grrrlo... neměl bych také vylézt, vždyť už jsem ve vodě hodinu?
"Hello, my friend," volá friend Músa a mává od pultu s chlazenými nápoji. Tentokrát jeho úsměv neopětuji, nějak se mi v Rudém moři, které vůbec není rudé, spálila záda. Ta naopak dokonale rudá jsou. Perfektně tak ladí s horninou mořských útesů a vyprahlými horami na obzoru, o něž se vedlo několik válek a podle nichž se možná Rudé moře jmenuje.
|
|
Jako první pochopili turistické možnosti Šarm aš-Šajchu Izraelci, kteří se Sinaje zmocnili v roce 1967. Když ji v roce 1982 předávali Egyptu, byl už Šarm jedním z hlavních zdejších hotelových středisek. Hotely přitom zřídka mají více než dvě patra, aby nezastínily ony skály na obzoru.
Dnes je Šarm výkladní skříní egyptského turistického ruchu. Moderní hotely, perfektní služby, přátelská obsluha. Jedinou skvrnou na kráse se tak letos stal červencový teroristický útok na třech místech v Šarmu, který pořádně vyděsil návštěvníky. Ovšem jen dočasně.
Kolem žluté ponorky
|
ŠARM AŠ-ŠAJCH Mnohé hotely v lokalitách jako Shark’s Bay, Ras Um Sid a dalších mají přímý přístup k okraji korálového útesu. |
Po dvou dnech už je to rutina. Dvě minuty po molu, šplouch, uhrrrl grrrlo a potom k bójce. Na bóji je uvázané lano, po němž lze sešplhat do hloubky k jakési mříži asi deset metrů pod vodou, podívat se na veškeré to hemžení odspodu a pomalu kolem korálů stoupat k hladině.
Hlubiny jsou také jediné místo, kde teplota vody klesne pod 20 stupňů Celsia. Na povrchu připomíná moře spíše horkou minerální lázeň a obří akvárium zároveň.
Ryby si plavce prohlížejí s podobným zájmem jako unuděný televizní divák 317. díl seriálu Dallas. Některých se dokonce můžete dotknout (čímž by Dallas televizního diváka nepochybně vyděsil).
Občas kolem propluje nějaká ponorka. V souladu se zdejším surrealistickým stylem je pochopitelně žlutá, takže přítomní Britové okamžitě zanotují "We all live in the yellow submarine" od Beatles, děti zamávají na potápěče a ti se na ně zazubí skrze brýle. Prostě prázdninová idylka jaksepatří.
"Hello, my friend!" křičím na chlápka za barem na břehu. Není to Músa, ale odpoví pohotově: "Hello, my friend!"
 Podmořský ráj. Pokud vyrážíte do Šarm aš-Šajchu, nezapomeňte doma ploutve a potápěcí brýle. Bez nich jste tady ztracení. |
 Šarm aš-Šajch vyrostl v sedmdesátých letech. Pyšní se korálovými útesy, moderními hotely, perfektními službami i přátelskou obsluhou. |
 Ostenec Picassův nazývaný také Picassova ryba překvapuje potápěče skutečně až kubistickým vzhledem |
 Mezi korálovými útesy se líně proplétají pestrobarevné ryby. Jsou jich tu tisíce a hrají všemi možnými barvami. |
