Vánoce jsou jedním z nejdůležitějších křesťanských svátků a tradičně oslavují narození Ježíše Krista.
Ale i obecně je lidé považují za jeden z nejvýznamnějších civilních svátků. Symboly Vánoc jsou napříč jednotlivými zeměmi různé - doslova platí: jiný kraj, jiný mrav.
Velká Británie: švestkový pudink
Vrcholem vánočních svátků ve Velké Británii je 25. prosinec, kdy děti ihned po probuzení nacházejí v červených ponožkách dárky od Santa Clause. Britské rodiny se obvykle sejdou nad nadívaným krocanem a švestkovým pudinkem - směsí oříšků, rumu, vajec, strouhanky, cukru, citrónu a švestek.
Vánoční osvětlení v Birminghamu
Sever Evropy: vánoční koza i obří Ukko
V Dánsku začínají Vánoce zdobením adventních věnců. Nechybí na nich čtyři svíčky, které si ovšem Dánové vykládají jako symboly čtyř období lidského života - dětství, mládí, dospělosti a stáří. Dánové na dárcích nešetří a většinou je kupují, vyrábí nebo objednávají s několikaměsíčním předstihem. Dbají navíc na to, aby dárek poukazoval na některou ctnost, nebo naopak vadu obdarovaného.
Dárky rozdává vánoční posel a balí je do několika vrstev vánočního papíru. Ke štědrovečerní večeři se podává husa, kachna, vepřová pečeně s červeným zelím, teplá šunka, pepřená treska s ředkvičkou a horká rýže politá studeným mlékem, pivní a pšeničný chléb, a jako dezert sladký rýžový nákyp se zapečenou mandlí.
Ve Finsku dává dárky veliký Ukko, a to za vydatné pomoci pidimužíků. Ti prý odnášejí zlobivé děti do svého ledového království. V sousedním Švédsku na sebe Ježíšek bere podobu vánočního kozla, který má rohy zdobeny červenou stuhou.
V Norsku zase schovává dárky do dřeváků a bývá doprovázen vánoční kozou. Děti jí proto dávají do svých botiček nějakou lahůdku.
Francie: dárky u kamen
Francouzi zasedají k slavnostnímu stolu 25. prosince, pochutnávají si většinou na krocanovi plněném kaštanovou nádivkou, ústřicích, žabích stehýnkách a ovoci. Dárky dětem ukládá na krb nebo ke kamnům vánoční duch pére Noël. Tři králové jsou svátkem dětí.
Itálie: bez cukroví
Také italské děti dostávají dárky až na první svátek vánoční ráno. Pro rozvětvené italské rodiny je nezbytnou součástí Vánoc půlnoční mše, hojně navštěvovaná ve všech městech i vesnicích. Italové zdobí vánoční stromeček, ale nepečou žádné cukroví.
Rusko: děda Mráz
Štědrý den není v Rusku žádným svátkem, ale obyčejným pracovním dnem. Pravoslavné Vánoce totiž připadají až na 6. a 7. ledna. Původně byly spojeny s velkým množstvím různorodých lidových zvyků. Po zákazu Vánoc v roce 1918 však zvyky upadly v zapomnění a nyní většina Rusů místo nich slaví alespoň Nový rok s jolkou a dárky od dědy Mráze.
Ruský děda Mráz používá saně, cestuje až ze vzdálené Čukotky a doprovází ho Sněhurka v bílém kožíšku ušitém z hranostajů.
Bulharsko: děda Koleda a sláma
V žádné bulharské domácnosti nechybí o Vánocích ozdobený stromeček (pravoslavné Bulharsko slaví vánoční svátky až 6. ledna). Dárky pod něj dává děda Koleda.
Tradičním vánočním jídlem je v Bulharsku vepřové maso, čočka, fazole, rýže a zelí. Na venkově se občas drží i starý vánoční zvyk, kdy hlava rodiny rozloží před štědrovečerní večeří po zemi slámu, připomínající chudobu chléva, ve kterém přišel na svět Ježíšek.
Sousední státy: adventní věnce i zelňačka
Vánoce mají svojí tradici samozřejmě i v Německu. Nejtypičtějším vánočním stromkem je jedlička a děti se velmi těší už na 1. prosinec, kdy dostávají sladké adventní kalendáře. Na polském štědrovečerním stole zase nesmí chybět polévky jako boršč, zelňačka, houbová nebo rybí a samozřejmě štědrovečerní ryba - sleď nebo jeseter.
Rakousko se na Vánoce připravuje několik týdnů dopředu. Rakušané si vyrábí adventní věnce, ozdobené svíčkami a stuhami - zelenou, ta je barvou naděje, a fialovou - barvou minulosti.
Na Štědrý večer přichází Ježíšek přivolaný zvonečkem.
Vídeň, vánoční trh před radnicí
Brazílie: umělé stromky
V Brazílii se Vánoce slaví za vydatného tepla a slunečního žáru. I když v páté nejlidnatější zemi světa žijí vedle sebe potomci mnoha národů se svými národními zvyky, mají i tam Vánoce společné rysy.
Tak především Brazilci Vánoce milují. Zdobí stromečky spoustou nejbarevnějších vánočních ozdob, navštěvují mše v kostelech nebo pod otevřeným nebem, pochutnávají si na pečeném krocanovi, rybách, ovoci a sladkých zákuscích. Nutno dodat, že většina vánočních stromků je umělá, jen ti nejbohatší Brazilci si mohou dovolit živé.
Mexiko: džbán místo stromečku
Mexičané oslavují Vánoce tak, jak jsou zvyklí žít - hlučně a vesele. Stromeček nemají. Sladkosti však dávají do velkého hliněného džbánu na vodu-Pinty, který visí ze stropu a je ozdobený peřím. Děti se po něm natahují rukama nebo tlučou dřevěnými hůlkami tak dlouho, dokud jim nespadne, sladkosti a dárky se nevysypou na zem a ony si je mohou užít.
Štědrý den na tržišti v San Juanu
USA: Santa Claus a megaVánoce
Vánoce jsou v USA největším svátkem roku, přestože se slaví pouze jeden den - 25. prosince. Proto tento den musí být opravdu dnem D.
Všude jsou miliony světýlek, jak venku, tak doma. Na co si Američané opravdu potrpí, to je velkolepá vánoční výzdoba, ohromné stromky a mnoho dárků. Ty v Americe nosí Santa Claus. Rodiny si obvykle pochutnávají na krocanovi s kaštanovou nádivkou.
Vánoční atmosféra před Kapitolem, USA
Austrálie: vrcholí letní prázdniny
U protinožců slaví Vánoce stejně jako ve Velké Británii - jen s tím rozdílem, že tam vrcholí léto a děti mají letní prázdniny. Vánoční stromečky najdete v Austrálii buď umělé nebo zasazené v květináči.
A vánoční hostina? Obvykle je to piknik pod otevřeným nebem s nezbytnými barevnými balónky. Pijí se ovocné šťávy, australské pivo a víno a k jídlu se podávají studené obložené mísy, chlazené ovocné a zeleninové saláty a přeslazené dorty a zákusky. Nesmí chybět meloun.
Australané milují vánoční gratulace a pohlednice snad nejvíce ze všech národů a posílají jich neuvěřitelné množství. Dokonce mezi sebou soutěží, kdo se může pochlubit větším počtem obdržených vánočních blahopřání. A aby si je každý mohl dobře prohlédnout a případně i přepočítat, připínají je kolíčky na pestrobarevné šňůry, zavěšené nedaleko jídelního stolu.