Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Mission Beach - za krásami australského ráje

  14:16aktualizováno  14:16
Celá nedočkavá se pomalu ale jistĕ blížím ke svému dalšímu cíli, kterým je tentokrát Mission Beach. Místo ležící asi tak na polovině cesty mezi městy Townsville a Cairns. Jsem ráda, že cesta končí - ono to sezení v klimatizovaném autobuse, kde je přísný zákaz konzumace jídla a pití (kromĕ vody), brzo omrzí! Dříve jsem o této oblasti nikdy neslyšela. Nebýt Philla, majitele staré plachetnice na Fraserovým ostrově, který mi to jako správný dobrodruh s dlouhými vlasy, roztrhaným tričkem a stálým úsměvem, doporučil. Jedná se o území deštných pralesů, mangrových a palmových porostů, vysokých kopců a liduprázdných pláží.

V této vegetaci také žije vzácný, letu neschopný pták podobný pštrosu, který se jmenuje Cassowary (česky nazývaný kasuár). Nedokáže sice létat, ale je výborným plavcem. Má silné končetiny s drápy, přizpůsobené k hledání potravy, kterou jsou většinou plody nalezené na zemi, ale i drobné mrtvé ptactvo. Průměrná velikost Cassowary je 1,75 m. Samičky jsou dominantnejší a také více zbarvené.

Na hospodářsky upravených políčkách se výborně daří cukrové třtině a banánům. Takových plantáží je tu nĕkolik a zcela dobře zapadají do rázu zdejší krajiny.
Možná také proto, že jsem se do těchto míst dostala až v březnu, tedy mimo sezónu, cítila jsem se jako na pustém ostrovĕ. Malý backpacker nebyl ani do poloviny obsazen a kromĕ obřích žab, motýlů a jiných podivných zvířat jsem nevídala ani místní obyvatele.
 

Každý den se vyšplhaly teploty nad 26°C a vlhkost vzduchu byla okolo 90%. (Doporučuji srovnávat se skleníkem.) Tričko se přilepilo během pár vteřin na tělo, pocit ranní svěžosti byl tentam, účes predstavoval nepovedenou trvalou a svačina dostávala zvláštní konzistenci. A přesto všechno to byl ráj! Ráj pro toho, kdo nepřiletěl do Austrálie za kulturnĕ upraveným kontinentem, ale za poznáním přírodních krás a všeho, co k tomu patří.

Jen pár kilometrů od Mission Beach se nachází nádherný ostrov Dunk Island, který umožňuje báječné šnorchlování a potápĕní. V tĕchto místech je také Great Barrier Reef nejblíže k pevnině, a to necelých 5 kilometrů. Onen Velký koralový útes je starý až několik miliónu let.
 

Vzhlížím vzhůru a kochám se kýčovitými barvami tónovanými sluncem, při kterém se obloha mĕní od žluta přes oranžovou až k temně fialové. Samotný západ netrvá ani pár minut. Než jsem se z té krásy vůbec dokázala vzpamatovat, schovalo se sluníčko za kopcem a zůstalo už jen sytě zbarvené nebe. Byla to úchvatná podívaná.
 

Čekala mĕ tůra pralesem, kterou jsem přes noc pečlivě plánovala. Vydala jsem se na ní s kamarádem, který mě 2 týdny při mých cestách po Austrálii doprovázel. Vody jsme s sebou ze začátku táhli sice dost, ale jak to tak bývá, když začne docházet a musí se šetřit, dostane člověk žízeň o to vĕtší. Šlapali jsme nahoru a dolů, přes stoleté kmeny, spadlé liány, brouzdali jsme se potůčky, obcházeli průzračná jezírka a vysoké, husté porosty. Občas se z džungle linul tak silný tón (snad cikády?), až z toho doslova začínala bolet hlava. Napjatě jsem naslouchala i jiným zvukům, nevěděla jsem ale, k čemu je přiřadit. Všechno kolem vonělo exotickou flórou.

Po šesti hodinách byla „procházka“ u konce a následovalo osvěžující koupáni v korálovém moři, piknikování a nicnedělání na bĕlostné, písčité pláži. Myslím si, že Austrálie bez pikniku, je jako Austrálie bez Uluru. Sami Aussies (ózís) tráví většinu víkendů někde venku, kde grilují a poté na dece „baští“ onu povedenou dobrotu.
Při této příležitosti jsem si nasbírala na památku ještě několik mušliček a v hlavĕ mi procházely myšlenky, kterým smĕrem dál? Kam bude tentokráte mé další putování nejstarším, tajuplným australským kontinentem pokračovat....?

Jedna z banánových plantáží v Mission Beach. Banány jsou chraněné igelitovými pytlíky před vysokou vlhkostí, aby se nezačaly kazit popřípadně plesnivět.

"Pozor výskyt kasuarů!" Takových značek je v severním Queenslandu opravdu hodně.

Žít v Mission Beach jako Robinson, s výhledem na Dunk Island, je maličkost.

Barevná flóra deštného pralesa

Barevná flóra deštného pralesa.

Romantická pláž v Mission Beach je dlouhá několik kilometrů.

Velký korálový útes. Pouhé šnorchlování už stačí k tomu, abyste viděli podmořský život vzdálený jen pár metrů od břehu.

Autor:




Nejčtenější

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Další z rubriky

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.