Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Mír, přejí si Iráčané

  18:27aktualizováno  18:27
Džavád Hátim Chafíf z Basry ztratil za války v Perském zálivu v jediné vteřině pět dětí. Za deset let, které uplynuly od tragédie, se prý něco přiučil: Řešením je mír. Jeho názor sdílí mnoho obyvatel jihoirácké Basry, kteří si nyní připomínají "matku všech bitev", v níž stála začátkem roku 1991 irácká armáda proti koalici vedené Spojenými státy. Spojenecká vojska zahájila operaci Pouštní bouře v časných hodinách 17. ledna 1991 bombovými útoky na cíle v Iráku a jím okupovaném Kuvajtu. Za šest týdnů byl Irák poražen, jeho armáda se musela z Kuvajtu stáhnout a Bagdád začaly svírat mezinárodní sankce.

Chafífův dům dostal přímý zásah 4. února. Na místě zemřeli čtyři z pěti synů, z nichž dva byli inženýři a jeden student medicíny, i jediná dcera, která byla učitelka. Chafíf, manželka a poslední syn vyvázli se zraněním. "Pamatuji si stále na tu zoufalost a pocit ztráty. Zničený dům, mrtvé děti, peníze i majetek v nenávratnu. Za několik minut jsem přišel o vše. Chci něco vzkázat: Nic lepšího než mír není. Mír, a nikoli peklo je cesta pro lidské bytosti," říká muž sedící vedle tiše plačící ženy.

Basra, rodiště Sindibáda z pohádek Tisíce a jedné noci, někdejší turistické a obchodní středisko, nyní chudé a živořící město. Jeho dva milióny obyvatel jsou na frontové linii už skoro dvacet let. Basra byla častý cíl spojeneckých letadel za války v
Zálivu především pro svoji polohu - leží na hlavní silnici mezi Bagdádem a Kuvajtem. Byla rovněž srdcem bojů za irácko-íránské války v letech 1980 až 1988 a ocitla se v centru šíitského povstání proti Bagdádu po válce v Perském zálivu.

Nad ní vedou trasy pravidelných hlídkovacích letů amerických a britských letadel monitorujících bezletové pásmo nad jižním Irákem. Piloti těchto letadel mají oprávnění shazovat bomby, pokud je ohrožuje irácká protiletecká obrana. Pro Basru válka ještě neskončila. "Stále padají bomby a pořád platí sankce, což je taky druh
boje," říká sedmačtyřicetiletý taxikář Valíd Chalíl. 

"Krize díky Bohu brzy skončí. Nechceme boj, chceme mír," přiznává obchodník Raad Hanún. Jeho kolega Sálih Mahdí ztratil za státního převratu v roce 1963 jednoho bratra a druhého za války s Íránem. Iráčané prý nyní trpí, ale bez prezidenta Saddáma Hasajna by trpěli daleko víc.

"Zvykli jsme si na válku, protože my jsme na straně dobra. Dokud je tu Saddám, vše je snadné," tvrdí. Ale i on přiznává, že už má dost řinčení zbraní. "Nic není
neřešitelné. Jsme spravedlivá a mírumilovná zem a ne válečníci. Tahle krize je mrak na letním nebi, který brzo odplyne," utěšuje se. Basřané vedou od války v Zálivu vlastní každodenní boj o chleba. Většina je závislá na přídělech, které vláda rozděluje v rámci programu "ropa za potraviny".

Kdysi tu panoval čilý ruch, v palmových hájích si pod většinou vlídným nebem užívali bohatí Arabové ze zemí Perského zálivu, nemálo jich přijíždělo z Kuvajtu. "Bez vládních přídělů by mnozí neměli co dát na stůl. Ty časy, kdy tu žili nejbohatší z bohatých, jsou pryč," říká vládní úředník Kázim. Infrastruktura města se rozpadá. Pravidelně je vypínán elektrický proud, kanalizace protéká do bahnitých silnic. Vláda
až nyní začala s provizorními opravami kanalizačního systému díky příjmům z ropy kontrolovaných OSN.

O tom, jaké zoufalství musí panovat v rodinách, svědčí pravidelné páteční trhy. Lidé na chodnících rozkládají televizory, rádia, ledničky, oblečení, ba dokonce žárovky, dětská kola či videohry, za něž potřebují utržit peníze na chybějící jídlo. "Prodávám tu věci vnuků. Nemám žádné příjmy. Rodina žije z mé penze, což je 150 dínárů (osm amerických centů) měsíčně," vysvětluje jeden z prodávajících, sedmdesátiletý Júsuf Husajn. Bohatství nezažil ani před válkou. Jako zedník tehdy vydělával 70 dínárů. "Ty věci, které tu prodám, nám nemůže nikdo nahradit," konstatuje s hořkostí.

Basru založili v 7. století Abbásovci a v nejlepších časech obchodovala i s tak vzdálenými zeměmi, jako je Čína. Kromě toho poskytla útočiště intelektuálům a proslula architekturou, univerzitou a mešitami. Dnes má dosud nezhojené jizvy z bojů v podobě zničených domů a strategického mostu. Navzdory pravidelným monitorovacím letům se zdá, že Saddám Husajn město pevně svírá a nedopustí, aby se mu zase vymklo z rukou. Přesvědčíte se o tom, když se rozhodnete zajet si do Basry z Bagdádu po dálniční 550kilometrové trase. Celou cestu budete míjet vojenské hlídky, které vás několikrát zastaví. Vojáci nevypadají nijak výhrůžně, protože jsou si jistí, že mají vše pod kontrolou.

Irák dnešních dnů.

Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.