Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Milovice: nejen sovětská jizva na české duši...

aktualizováno 
Postupně tady střílelo, cvičilo a žilo pět armád. Rakouská, československá, německá, pak opět československá a nakonec sovětská. Milovice se z toho vzpamatovávají dodnes. Obec se má k světu, ale kolem zůstala celá města duchů.

 


Nejskvělejší chvíle měly přijít brzy po roce 1991. Měl to být největší dopravní uzel střední a východní Evropy, který by svými parametry ohrožoval i Frankfurt. Milovice International Airport. Mezinárodní letiště Milovice. Výkladní skříň českého hospodářského zázraku s luxusními hotely.

Teď tady přistávají jen ultralehká letadélka a opodál má u hangáru jeden rolník hnojiště. Tak málo zbylo ze snu.

"Je to mrtvý prostor. Mrtvá zóna," říká jeden z pilotů ultralightů. Místo chrámů podnikání ze skla a oceli jsou za ním jen trosky. Měl tady stát český Manhattan. Ale les za letištěm Boží Dar skrývá jen suť a polorozpadlé zdi desítek staveb.

Vypadá to jako zakleté místo. Na sousední Milovice však přišlo zakletí mnohem dřív, v noci na 21. srpna 1968. Po něm se Milovice staly "hlavním městem" okupačních jednotek v Československu. V roce 1991 Sověti odešli, zakletí však přetrvává dodnes.

Předcházelo ještě jedno, menší prokletí. To když někoho z rakousko-uherských důstojníků napadlo, že velké vojenské cvičiště bude právě tady. Od té doby zmizelo několik vesnic a vystřídalo se tady pět armád. Půda byla prošpikovaná municí. Kupodivu nejvíc nebylo té sovětské. Našlo se tady dost československé, německé a zbyly tu i nějaké ty rakouské granáty.



Velké vojenské cvičiště a vojenský tábor začaly v Milovicích vznikat od r. 1904. Tehdy začala obec Mladá, kam Milovice patřily, mizet ze seznamu živých obcí. Majetek občanů byl zčásti vyvlastněn, zčásti vykoupen a přešel do majetku vojska. Snímek je z r. 1908, vlevo nahoře rakousko-uherský infanterista v plné polní.
Autor: Muzeum Milovicka


Češi to rozkradli

Jinak je tady hodně věcí jako dřív. Někdy si ovšem připadáte jako Däniken, protože hádáte, k čemu který objekt byl.

Školu poznáte snadno: ve sklepě ještě leží azbukou psané plakáty pro brannou výchovu (jak se bránit atomovému výbuchu a jak se orientovat v přírodě). Školka je mnohem veselejší. Jenže je totálně vyplundrovaná. Dohromady to dává surreálný obraz: zkáza, vyrvané a ukradené dráty, podlahy, kohoutky, radiátory - a nad tím malby kohoutků, kmoter lišek, naducaných Ivánků v krojích a šťastných zajíčků na mýtince.

Vlastně všechno je tady vyplundrované. A tak na město za letištěm, v němž žily desítky tisíc Rusů - vojáci a jejich rodiny, není veselý pohled. Je to mrtvé město.

Paneláky hledí na svět prázdnýma očima vytřískaných oken. Totéž platí o stavbách přímo v Milovicích, jejichž rekonstrukce ještě nezačala. Domy u letiště dusí stromy. Pnou se po stěnách. Rostou z balkonů. Uvnitř není nic. Žádné podlahy, stropy, obložení, kabely, armatury. Radiátory, Vypínače. Kliky. Dveře. Nic. Co nebylo z betonu, to Češi ukradli. Zábradlí uřezali autogenem, ukradli plechové krytiny střech, takže ty se po letech propadly.

"Rusové skoro všechno předali v dobrém stavu. Devadesát procent všech materiálních škod způsobili Češi," říká jeden místní člověk. "Nevypadalo to tady sice valně, ale teď je to mnohem horší." Totéž říká každý.

Krádeže začaly ve chvíli, kdy prostory začali hlídat čeští vojáci. Mnozí místní tvrdí, že armáda na ostrahu v podstatě kašlala a strážní se podíleli na rozkrádání.

Odjezd posledního vlaku se sovětskými vojáky z Milovického nádraží, 19.6.1991. Údajně se v Milovicích od roku 1968 vystřídalo 60.000 - 80.000 Rusů.
Autor: ČTK
*** VÍCE ZAJÍMAVÝCH FOTEK Z MILOVIC VČETNĚ NAPŘ. BUNKRU, ODKUD ÚDAJNĚ HITLER SLEDOVAL VÝCVIK SVÝCH VOJÁKŮ, SI PROHLÉDNĚTE ZDE 



Jednou to všechno spadne

Mrtvým městem za milovickým letištěm prorůstá džungle a občas i kapitalismus. V bývalé vojenské kuchyni nyní podnikatel Procházka vaří ve velkém knedlíky. A není tady úplně sám.

Vlastní Milovice jsou mnohem dál. Dopoledne je to město maminek. Potkáváte je s dětmi všude, protože průměrný věk je něco přes třicet let. Důvod je prostý: po odchodu Rusů měly Milovice něco přes 1000 obyvatel, teď se však mladé rodiny odjinud stěhují do opravených sovětských paneláků. Nyní ve městě žije na 6000 lidí, za pár let jich má být skoro jednou tolik. Líbí se jim tady.

Idyla má své mouchy. Není práce. V okolí nejsou velké firmy, malé vlastně také ne, a tak mají Milovice nejvyšší nezaměstnanost v kraji. A pak, nejsou služby. Milovice se rozrostly dřív, než na to byly připraveny.

Milovické letiště je ještě jiná kapitola. "Je to tady takový ruský skanzen. Jednou to tady celé spadne," mávne rukou jeden z amatérských pilotů.



Milovice. Kasárna, bunkr pro nosiče jaderných střel, 2005

Jednou z mála možností, jak oživit Milovice, by bylo přilákat sem turisty. Pavel Hlaváč z Muzea Milovicka a další "vojenští nadšenci" se snaží už několik let prosadit vybudování naučné stezky, která by vedla bývalým vojenským prostorem. Stezka by vedla po stávajících cestách a mohla by výrazně napomoci oživení turistického ruchu v oblasti. "K jejímu prosazení ale zatím chybí vůle místních úřadů," míní Hlaváč.

Jednou bude líp

Bývávaly doby, kdy takhle nikdo nemluvil. Hudebníci se tady měnili ve vizionáře a novináři ve věrozvěsty. "Chodíme po Milovicích a myslíme na spoušť i na to, co všechno jistě přijde. Do deseti let by tu měl pulzovat život města obklopeného zelení, s domy, kulturními objekty, sportovními hřišti," kreslila růžovou budoucnost Lidová demokracie v roce 1991.

Pak dorazila i česká vláda v čele s premiérem Klausem, který řekl, že mají "gejzír nápadů, jak tyto objekty a území využít". Ale tak jednoduché to není. Všechno je třeba nejdřív zbourat, a to je drahé. O letiště se nyní přihlásil nový sebevědomý zájemce: Středočeský kraj. A dostal ho. "Už máme i plán. Jedním ze záměrů je vybudovat v okolí logistický park, v jehož rámci by fungovalo i letiště," řekl mluvčí kraje Martin Kupka.

Za roky zpoždění byly aspoň odstraněny statisíce kusů munice. S naftou a dalším chemickým znečištěním půdy je to horší.

Přesto však paradoxně asi jedinými, kdo tak úplně netouží po přeměně vojenských prostorů v Milovicích v moderní oblast, jsou přírodovědci. Například Milovice jsou jediným místem, kde se zachovala příroda Polabí tak, jak vypadala před sto lety.

"Příroda tady byla zakonzervovaná, vojáci nepoužívali hnojiva, a co zničili, jsou jen bodové záležitosti," říká kolínský biolog Vladimír Vrabec. Byla to zvláštní symbióza, ale je to tak: mezi pásy tanků a vybuchujícími granáty se podařilo přežít druhům křehkých motýlů a brouků, kteří už jinde v celé zemi nejsou...

STROJ ČASU

STROJ ČASU PO ČESKU

1. díl
Těšnovské nádraží pohřbila pražská magistrála

2.díl
Českou vesničku vyhladilo fiktivní uhlí

3.díl
Nejvyšší horu Česka změní skleněný kvádr

4.díl
Jak Česko přišlo o Eiffelův viadukt

5.díl 
Jak se z hromady hnoje zrodila legenda Jizerek

6. díl
Unikát Česka: nejvzácnější lesy Evropy pod hladinou

7.díl
Smíchov: Z továrny na vlaky továrna na nákupy

8.díl
 
České prvenství: historické město vyletělo komíny

Redakce iDNES děkuje za poskytnutí cenných fotografií Muzeu Milovicka, jmenovitě panu Pavlovi Hlaváčovi, a Vojenskému ústřednímu archivu v Praze.

*** Muzeum Milovicka můžete navštívit v červenci a srpnu každý den od 9-12 hodin a 13-17 hodin. Prohlídky pro skupiny min. 10 lidí je možné objednat i na jiný den na tel.: 325 577 083.

 

Milovice: Michal Kocáb s vojáky, rok odsunu 1991

Milovice, pozůstatky po sovětské armádě, 1991

Milovice, pozůstatky po sovětské armádě, 1991

Památník, který postavili Sověti v 70.letech na památku obětí druhé světové války v Milovicích v městské části Mladá. Byla tam i diorama Dukly (snímek z roku 2005)

Blednoucí freska na jedné z ruských ubikací (snímek z roku 2005)

Milovice, Mladá. Vojenský hřbitov (tzv.Italský). Na snímku pravoslavné hroby, snímek z roku 2005.

Srp a kladivo - stopy po sovětské armádě na jedné z milovických ubikací (2005)

Vojenský tábor Milovice, 1908, pohled ze zajateckého tábora s popiskem: "Franto, jsme zde pohromadě a žereme z jednoho žlábku, ať žije náš front!"

Pohled na Milovice, 1908. V levém horním rohu rakousko-uherský infanterista v plné polní.

Milovice, období první republiky, vojenské cvičení

Pohled na Milovice, 1908

Milovice: tanky LT 35 při předávání německé armádě v březnu 1939

Skupina ruských válečných zajatců v lese za táborem, 1916

Eduard Beneš, tehdy ministr zahraničí, na návštěvě v Milovicích (1932 - 1933)

Eduard Beneš v Milovicích, 1933

Prezident Eduard Beneš s generálním štábem v Milovicích v roce 1936

Eduard Beneš, tehdy ministr zahraničí, na návštěvě v Milovicích v roce 1933

Bývalý dům důstojníků, dnes Divadlo Mladá. Budova byla postavena v letech 1975 - 1976 jako dar KNV sovětskému lidu. (2005)

Bývalý Dům důstojníků, dnes Divadlo Mladá, dar KNV sovětskému lidu v letech 1975 - 1976. (2005)

Zajatecký hřbitov v Milovicích, jsou zde pochováni zajatci z první světové války -hlavně Italové, ale i Rusové, Srbové, Turci... Hřbitov byl letos za pomoci italské ambasády v Praze rekonstruován. (2005)

Prezident T.G.Masaryk s generálním štábem v Milovicích, 1926.

Pozůstatky po sovětské armádě, 1991

Bunkr v Milovicích, Mýtko. Traduje se, že z tohoto bunkru Adolf Hitler skledoval výcvik německých jednotek před invazí do Afriky. Bunkr nikdo nehlídá, takže se z něho každý rok musí vyvážet odpadky, které tam nosí vandalové. Střílny, které byly kdysi vyrobené v Düseldorfu, kdosi už před lety ukradl. (2005)

Milovice - "hlavní město" Střední skupiny vojsk Sovětské armády v Československu. V obchodech se platí korunami a ceny jsou stejné jako v čs. obchodech. (leden 1989).

Odjezd posledního vlaku se sovětskými vojáky z Milovického nádraží. (19.6.1991)

V bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá plánovala Škoda Auto výstavbu testovacího areálu. Takto vypadal plánek Pavola Láncze zakreslený na letecké fotografii. Z projektu nakonec sešlo. (4.6.2002)

Milovice, hledání min, listopad 1991

Milovice: pozůstatky po sovětské armádě, rok 1991

Hřbitov v Milovicích, 1991

Milovice, hledání min, 1991.

Defilé tanků v Milovicích ve 20.letech

Milovice, nové domy na místě starých, 2005

Milovice, bývalé ruské vojenské sídliště. 12.8.2005.

Milovice, bývalé ruské vojenské letiště. 12.8.2005

Milovice, bývalé ruské vojenské letiště. 12.8.2005

Milovice, nové domy na místě starých, 2002

Milovice, vila generála. 2005

Milovice. Kasárna, bunkr pro nosiče jaderných střel. 2005

Milovice, raketa v kasárnách (2005)

Milovice, kasárna, výstražná cedule (2005)

Milovice, cedule, kasárna (2005)

Milovice, bývalé ruské vojenské sídliště (2005)

Milovice, bývalé ruské vojenské sídliště (2005)

Autoři: ,




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu...
OBRAZEM: Nudíte se? Projděte se v létě po hřebenech Orlických hor

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu zatopit, ale převážně jde o parádní relax. Projdete se botanickou zahradou a...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.