Mikuláš po holandsku: dárky ve slepici

- Věrni své pověsti "zagroškudlů, střádalů a hamižníků" si lidé v holandsky mluvících zemích s Vánocemi moc starostí nedělají. Mnohem důležitější je u nich Mikuláš, při němž dávání dárků podléhá zvláštnímu rituálu. Přípravy začínají už na podzim, kdy do holandských a vlámských městeček přijíždí Sinterklaas (Mikuláš) s černým Petrem.

Děti v Belgii a Nizozemsku věří, že Sinterklaas přijíždí ze Španělska, a netrpělivě čekají, až jeho loď přistane v místním přístavu.

"Když v říjnu přistála Sinterklaasova loď v Antverpách, byla to velká sláva," vzpomíná Vlám Luc Le Lievre. "Ohromný průvod černých Petrů se Sinterklaasem uprostřed se vydal po pěší zóně a rozhazoval cukrátka."

Se Sinterklaasem přicházejí svátky
Příjezd Sinterklaase je signálem k tomu, že se blíží doba svátků. "Děti si dávají za okno botičky a v týdnech před mikulášským večerem se párkrát dočkají nadílky," vysvětluje Holanďanka Caroline van der Jagt, jak to chodí u nich doma.

Jakmile je Mikuláš už ve městě, je nejvyšší čas na opravdové přípravy. Do klobouku se hodí jména těch, kteří se na mikulášský večer mají sejít - čím větší společnost, tím lépe. Každý si pak anonymně vylosuje jméno právě jedné osoby, které koupí dárek v předem smluvené hodnotě. Přitom má zůstat tajemstvím, kdo komu bude dárek kupovat.

"Je to tak lepší, člověk si nemusí lámat hlavu s tím, co má každému koupit, a taky ho to nepřijde na tolik peněz," říká Jouke Knol z Enschede, který si na tuto příležitost většinou vyhrazuje částku pětadvaceti guldenů (asi 400 korun).

Správně upravený dárek se nalézá v obalu, který se buďto vztahuje k dárku samému, anebo k něčemu, co je typické pro obdarovávaného. Například Aldin manžel Jaap, požárník, dostal svůj dáreček umně vpravený do napodobeniny pouličního sloupku hydrantu.

Originální obaly na dárky
A však čím méně je do dárků vkládáno peněz, tím více jim je věnováno pozornosti. Jejich rozbalování na Mikuláše tudíž provází večer plný oslav a smíchu. Bývá dobrým zvykem ke každému dárku vymyslet co nejoriginálnější obal pokud možno co největších rozměrů.

"Dceři jsem vloni koupila stopky na vaření ve tvaru vajíčka. No a to si přímo říkalo o zabalení do slepice," směje se Alda Dassenová ještě teď, když si vzpomene,jak se celá sešlost mohla potrhat, když se její dospělá dcera Nastasha pokoušela dobýt do polystyrénové kvočny nadživotní velikosti, polepené skutečnými slepičími pírky.

"Veršování" na závěr
Tím ale zdaleka všechna legrace nekončí. Ke každému dárku neodmyslitelně totiž  patří i trocha "poezie". Smyslem správné mikulášské básně je ve verších poukázat na určité typické vlastnosti toho, jemuž dáváte dárek. Čím vtipnější a nadnesenější variace na dané téma, tím větší úspěch.

Dárky se vybalují jeden po druhém a každý obdarovaný musí básničku za všeobecného veselí přečíst nahlas. Pak už může jenom hádat, komu za svůj dar a potažmo i "zesměšnění" vlastně vděčí.

Mikuláš s černými Petry v Bruselu u sošky Maneken Pis.

,