Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Paříž má Monu Lisu, Drážďany Rafaelovu madonu. Jaké poklady nabízí Praha

aktualizováno 
Do Amsterdamu se jezdí za Rembrandtem, do Paříže za Monou Lisou, do Drážďan za Rafaelovou Sixtinskou madonou. A co Praha? Představujeme deset nejvýznamnějších klenotů z moderních sbírek Národní galerie, které by měl každý z nás vidět na vlastní oči.

Vražda v domě (Jakub Schikaneder) | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Dnes probíhá po celém světě Mezinárodní den muzeí, kdy si můžete zcela zdarma prohlédnout díla, jejichž cena se pohybuje v desítkách až stovkách milionů korun.

Zatímco Národní galerie v Londýně, pařížský Louvre či Muzeum Vincenta van Gogha v Amsterdamu jsou neustále v obležení návštěvníků, pražská Národní galerie je většinou téměř prázdná. Dokonce v sobotu odpoledne se slavnou francouzskou sbírkou prochází jen pár lidí.

Fotogalerie

Zahraniční turisty láká spíše Karlův most a levné pivo a pro mimopražské (a i spoustu pražských) jsou dvě stovky za pár obrazů vyhozené peníze. Naštěstí jsou čas od času sbírky k vidění zdarma a to už může být lákavé. Byť by se šel návštěvník podívat jen na pár vybraných kusů.

Umělecký „bulvár“

Náš přehled začíná ve čtvrtém patře, kde sídlí sbírka české moderny z konce 19. a začátku 20. století. Zde jsme pro vás vybrali tři významné obraty (byť s výjimkou posledního spíše v českém kontextu).

Prvním z nich je monumentální naturalistické plátno Jakuba Schikanedera Vražda v domě, které vzbudilo velký rozruch už při svém prvním vystavení v roce 1891 a jehož pochmurná, tragická nálada s nádechem absurdity lidského života zabírá i dnes.

Obraz na Olympiádě

Nejcennější částí této sbírky je kolekce obrazů Františka Kupky, který je z mezinárodního pohledu považován za nejvýznamnějšího českého malíře, neboť stál u zrodu abstrakce a výrazně tak ovlivnil dějiny světového malířství.

Obraz v muzeu

Národní galerie vlastní nejucelenější kolekci Kupkova díla na světě, přičemž největší význam má pravděpodobně obraz Dvojbarevná fuga z roku 1912 v ceně desítek milionů korun (Kupka je nejdráže prodávaný český umělec). Zajímavostí je, že motiv obrazu se objevil před čtyřmi lety na olympijském oblečení české výpravy v Londýně.

Muchova Slavie

Naším třetím tipem z této části sbírek je obraz Alfonse Muchy, jehož Slovanská epopej je v NG vystavena v rámci samostatné výstavy (i ta je dnes přístupná zdarma).

Obraz v muzeu

Součástí stálé sbírky je Muchova podobizna Josephine Crane-Bradlay jako Slavie z roku 1908, která zastupuje styl, díky němuž se Mucha proslavil, tedy zdobnou a efektní malbu v duchu Art nouveau. Pro úplnost dodejme, že Alfons Mucha je také autorem návrhu vitráží jednoho z oken ve svatovítské katedrále.

Milenci z roku 1875

Vůbec nejcennější obrazy visí ve třetím patře, kde je umístěna sbírka francouzského umění z 19. a 20. století. Zřejmě nejpůsobivějším plátnem celé kolekce je obraz Augusta Renoira Milenci z roku 1875.

Obraz v muzeu

Na rozdíl od ostatních impresionistů se Renoir nezaměřoval na zpodobení přírody, ale na zachycení postav, navíc konkrétních a žijících lidí, neboť modely k obrazu se stal Renoirův malířský kolega a pařížská herečka. Jedná se o jeden z nejcennějších obrazů v Česku, neboť díla Renoira se běžně prodávají za desítky milionů dolarů.

Obraz z blázince

Výjimečné postavení má také obraz holandského malířského samouka Vincenta van Gogha, jehož sláva a uznání přišlo až po malířově tragické smrti. Dnes je van Gogh řazen do první desítky „největších“ světových malířů a jeho obrazy se prodávají za astronomické částky.

Obraz v muzeu

Obraz Zelené obilí (při pozornější prohlídce objevíte zvláštní neklid, který z obrazu vyzařuje) van Gogh namaloval pár měsíců před svou smrtí v psychiatrické léčebně v Saint Paul de Mausole, stojící na předměstí provensálského města Saint Rémy de Provence. Malíř zde strávil rok, během něhož namaloval kolem 150 obrazů.

Fantaskní vize

Mezi desítkou vybraných skvostů samozřejmě nemůže chybět Pablo Picasso, byť jeho kubistická díla jsou pro běžného diváka poměrně komplikovaná. Naopak portrét Stojící žena z roku 1921 spadá do druhé, klasicistní linie malířovy tvorby.

Stojící žena

Stojící žena

Cirkus

Cirkus

Dalším klenotem sbírky je Cirkus Marca Chagalla z roku 1927. Původem židovský malíř přišel do Paříže z Ruska a proslavil se svými snovými vizemi plnými fantaskních představ a obrazů, v nichž neplatí žádná fyzikální pravidla. Chagallův osobitý styl je lehce rozpoznatelný a jeho díla patří k ozdobám všech světových uměleckých sbírek.

Milovaná Praha

Z Evropské moderny mimo francouzskou sbírku jsme vybrali dvě jména. Tím prvním je otec vídeňské malířské secese Gustav Klimt, jehož Polibek vystavený ve vídeňském Belvederu patří k nejslavnějším obrazům světa. V Praze je vystaveno působivé plátno z roku 1913 s názvem Panna, které má stejně jako další mistrovy obrazy lehký erotický náboj.

Panna

Panna

Karlův most

Karlův most

Druhým malířem je Oskar Kokoschka. Slavný rakouský expresionista žil několik let v předválečné Praze a vedle portrétu TG Masaryka se zamiloval především do atmosféry české metropole, kterou zachytil na šestnácti výrazných malbách. Jedním z nejmagičtějších je jeho pohled na Karlův most.

Zánik světa

Na závěr představme nejslavnější českou malířkou Toyen (vlastním jménem Marie Čermínové), jejíž nádherný, byť značně pochmurný a depresivní obraz přibyl do pražské sbírky poměrně nedávno.

Obraz v muzeu

Obraz s názvem Bramborové divadlo (Potopa) vznikal v době světové války a přes poněkud snovou atmosféru z něj vyzařuje především úzkost a melancholie, neboť s lehkou potměšilostí reflektuje válečné zkázy, když nad starým mizejícím světem tančí dvojice klaunů.

Národní galerie rozvíjí společnost

Mezinárodní rada muzeí (ICOM) ustanovila Mezinárodní den muzeí v roce 1977 s cílem upozorňovat širokou veřejnost na roli muzeí v rozvoji celé společnosti. Od Ameriky po Ocenánii, přes Evropu, Asii a Afriku, je Mezinárodní den muzeí každoročně významnou událostí ve světě muzeí.

Mezinárodní den muzeí a galerií připadá na dnešní den, tedy 18.května, kdy je volný vstup do stálých expozic a výstav Národní galerie (kromě výstavy Císař Karel IV. 1316–2016, na niž platí běžné vstupné). Také otevírací doba je prodloužena do 21 hodin.

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.