Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Mezi jeskynními Romy

  16:14aktualizováno  16:14
Ve španělské Andalusii, v městě jménem Granada, žijí Romové v jeskyních. Tedy někteří. A jsou tam spokojení. Nestěžují si, nepořádají demonstrace před radnicí. Naopak se naučili této »přednosti« využívat: občas do svého příbytku pustí turisty,ale pak očekávají protislužbu - peníze.
Jeskyní je ve svahu spousta, před mnoha lety je vytvořila příroda a Romové si je zabydleli. »Pojďte dál,« zve postarší Romka malou skupinu cizinců dovnitř a už teď je na ní patrné, že návštěva v jejím příbytku nebude zadarmo. Její domov tvoří několik místností, které jsou tak malé a úzké,že vedle sotva projdou dva lidé. Stěny jsou natřeny na bílo a nechybí tu nic,co je potřeba k normálnímu životu, tedy ani televize nebo lednička. V přední »naparáděné« místnosti visí od stropu mosazné nádobí, jehož výrobou si Romové vydělávali na živobytí. Na stěnách jsou svaté obrázky. V jeskyni je čisto, naklizeno, jakoby stále připraveno na návštěvu, všechno je »načinčané«: na skříních, na poličkách, na televizi jsou bílé dečky se spoustou zarámovaných fotografií, figurek, váziček a dalších »zbytečností«. V zadní místnosti je kuchyně, vlevo se jde do ložnice. I tady platí, že by se na zemi pomalu dalo jíst. Romská babička kolem turistů stále poskakuje, nezavře pusu, ukazuje fotografie rodičů, prarodičů, prapra... Když návštěvníci vycházejí ven, Romka se pořád kolem nich motá, svrbí ji ruka. A když cizinci sáhnou do peněženek, ochotně nastaví ruku. Na tuhle chvíli se těšila ze všeho nejvíce. Jeskynní příbytky by ale neměly být jediným důvodem, proč by se turista měl namáhat šlapat do této části Granady, nazývané Sacromonte neboli Svatý vrch. Z romské kolonie se totiž otvírá pohled na největší turistický tahák Granady: bývalou arabskou pevnost Alhambra, která leží na protějším kopci. I kvůli tomuto výhledu se stala tato čtvrť vyhledávaným místem umělců a bohém ů. V okolí je kromě jeskyň spousta domků a některé z nich jsou očividně neobydlené. Hledání příbytku tedy nemusí pro umělce pokaždé skončit nezdarem. Dříve tu ale bývalo plno. Jenže na konci šedesátých let se přes jeskyně přehnala povodeň a mnohé romské rodiny se pak přestěhovala do bezpečnější části Granady, takzvané chudinské nebo také arabské čtvrti - Albayzínu, který leží jen pár minut chůze od jeskyň. Žádný turista by si návštěvu Albayzínu neměl nechat ujít, zejména v noci je zde z Mirador San Nicolás působivý pohled na osvícenou Alhambru s vrcholky Sierry Nevady v pozadí. Z pohledu na starodávnou arabskou památku se údajně těšil i americký prezident Bill Clinton. Noční Albayzín ale nabízí i další lahůdky: nefalšované a zatím ne zcela zkomercionalizované cikánské flamenco či pravé arabské lázně Baňos Arábes. Arabská čtvrť pochází z počátku třináctého století a nabízí příjemnou procházku úzkými uličkami mezi domy,které jsou vyzdobeny typickou místní keramikou a spoustou květin. Tamní radnice každý rok vyhlašuje soutěž o nejhezčí fasádu a obyvatelé berou zápolení velmi prestižně. Největší arabskou památkou je ale samozřejmě Alhambra a přilehlé zahrady Generalife. Arabové se vylodili s početným vojskem na jihu Španělska v roce 711, postupně rozšířili své panství téměř na celý poloostrov a nejdéle vydrželi proti sílícím u křesťanském u tlaku právě v Granadě. T eprve v lednu 1492 byli poraženi a této bitvě prý přihlížel také Kryštof Kolumbus. Jen pár měsíců poté vyrazil na svou první cestu přes Atlantik. Zvenku vypadá Alhambra jako obyčejná tuctová pevnost. Ale je to jen zdání. Arabští vládci nechtěli příliš dávat na odiv své bohatství, nechtěli provokovat potenciální nepřátele,proto ta zdánlivá šeď. Uvnitř se ale už nijak neomezovali a dopřávali si luxusu: prostorné paláce, nádvoří, sloupy, fontány, plastikami a řezbami vyzdobené stropy a stěny, na nichž se proplétají arabské symboly, tvary a posvátné znaky. A pochopitelně nesmí chybět ani citát z koránu: »Jen Alláh je vítěz«. Člověk, jako by se ocitl jednou nohou v Orientu a tou druhou zůstal v Evropě. I po mnoha staletích, kdy všechny barvy z paláců prakticky zmizely, mnozí Španělé tvrdí, že Alhambra je nadále nejkrásnějším palácem na světě. Jak by ale asi toto tvrzení obstálo před skupinou Čechů na nádvoří Karlštejna? Z paláců Alhambry je to jen kousek do zahrad Generalife, které se rozkládají na nevysoké vyvýšenině. Zde, v centru zahrad,bývalo letní sídlo muslimských vladařů. Zahrady tvoří okrasné keře sestříhané do různých tvarů, květiny, fontány. Průvodci doporučují navštívit zahrady na jaře,kdy jsou zaplaveny barvami rozkvetlých květin a keřů.

Může se hodit
Do Granady se dostanete letecky (letiště leží 17 kilometrů západně od města), autem, autobusem nebo vlakem. Hlavní informační kancelář, kde dostanete zdarma mapku města a informace o kulturních akcích, leží na náměstí Plaza Mariana Pineda (tel.: 958223527). P olicie má číslo 091, ambulance 061 a hasiči 080.

jedno z kouzelných nádvoří s fontánou.

Po Arabech zůstaly v Granadě i nádherné fresky.

Granada: Slunce, palmy a vzdušná architektura.

V zahradách Generalife.

Autor:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.