Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Město posledního císaře

aktualizováno 
-
V krámku kousek pod náměstím se jako každý den mladý nadporučík zastavil na dvojku vína, koupil si doutník a prohodil s hokynářem česky pár slov o počasí a o životě. Hokynář mu mezi řečí připomněl minulou noc, kdy s partou trochu opilých kamarádů z důstojnického kasina o půlnoci vyhrávali na náměstí, na čemž se nadporučík svým bubnováním významně podílel. Mladý důstojník se jen začervenal.

Psal se rok 1908. Nadporučík dragounského pluku se jmenoval Karel. Městečko se zámkem na návrší nad řekou Labem bylo tehdy královským komorním a nazývalo se Brandýs. Karel byl arcivévoda a o osm let později se stal posledním rakousko-uherským císařem. Brandýs, který miloval a kde milovali jeho, mu však nepřestal být druhým domovem. Městem posledního císaře. »Tohle je jediné, co nám tady zbylo,« ukazuje zámecký kastelán Jan Štaf na dvě obrovské komody z konce minulého století. »Neukradli to jen proto, že byly příliš těžké na to, aby je odnesli,« dodává smutně. Hemží se to tu muži v montérkách a zámeckými chodbami se ozývá tlukot kladiv. Brandýský zámek pomalu procitá z klinické smrti. Do léta by v celém prvním patře měly být nové expozice. »Všude tady byly kanceláře, ale i normální byty, na něž jejich obyvatelé ještě nadávali,« dodává Štaf o renesančně-gotickém zámku, který byl od roku 1547 jedním z rodových sídel Habsburků. Císař Rudolf II. několik posledních let své vlády žil víc tady než v Praze, Karel VI. v něm v osmnáctém století pobýval mnohokrát s celým svým dvorem. Alespoň na pár dní však zámek navštívil snad každý panovník. Důvodem tak velké obliby Brandýsa byl především obrovský lovecký revír mezi Mělníkem a Jizerou, kde kromě obvyklé zvěře žili dokonce jeden čas i zubři a stádo bílých jelenů, dar ruského cara Petra I. Na počátku století, kdy do Brandýsa přijel sloužit k místnímu gardovému dragounskému pluku budoucí císař Karel I., patřil zámek rudolfínsky podivínskému arcivévodovi Ludvíku Salvátorovi, který trávil život objížděním světa na své parní jachtě a sbíráním starožitností. Karel ve městě pobyl více než dva roky. Dům s hokynářstvím, kde se Karel stavoval pro doutníky, stojí stále na svém místě, stejně jako bývalé důstojnické kasino či lázně Houštka, kam jezdíval na projížďky na koni. V Brandýse ještě možná žije pár Karlů, kterým se stal císař kmotřencem. Zajít se dá i na ostrůvek, kde bývala střelnice ostrostřeleckého klubu, nebo do zámeckého parku, kde se procházel zamilovaný Karel se svojí novomanželkou Zitou. To bylo v dobách největší slávy města, kdy do Brandýsa na podzim roku 1911 přijel Karel se Zitou na svatební cestu. Pětadevadesátiletý malíř V ilém Plocek chodíval tehdy jako malý chlapec se svým otcem, Karlovým komorním truhlářským dodavatelem, často na zámek a na setkání s budoucím císařem si ještě dnes živě vzpomíná. »Byl to úplně normální mladý muž, velice milý. Jednou, když otec cosi vyráběl, si s ním Karel na zámecké chodbě povídal a přitom mě mimoděk pohladil po vlasech,« vypráví. »Když Brandýs před několika lety navštívil syn Karla a Zity Otta Habsburk, řekl mi, že císařovna na více než dva měsíce strávené na zámku vzpomínala jako na nejkrásnější dny svého života,« říká pan Plocek. Arcivévodský pár na líbánkách byl v Brandýse přivítán velkolepě. Na mostě slavobrány, na domech stovky vlajek a vrcholem všeho se stala blikající koruna na náměstí. Na zámku bylo za pobytu Karla a Zity veselo. V životopisech se píše o rušném společenském životě. »Tady po tomto schodišti jela při jednom zvlášť vydařeném večírku přímo do komnat Zita na koni,« uvádí to do trochu jiného světla brandýský kastelán. Bohužel na dotazy, kde byla svatební ložnice posledního císaře, jen krčí rameny. »Všechny plány se ztratily,« vysvětluje. V Brandýse se dodnes povídá, že Zita sem jezdila za Karlem tajně ještě předtím, než byli oddáni. Zelenou boudu, kde se měly schůzky mezi milenci odehrávat, tady zná ještě teď každý. Není však tak lehké ji v nekonečných borových lesích u Jizery najít. A když konečně přijedete na tu správnou mýtinu, která je asi tři kilometry na východ od sousední Staré Boleslavi, zjistíte, že Zelená bouda už není zelená, a několikrát přestavěná se už nepodobá původní romantické stavbě. Zato protější domek kočího, který Karla vozil ze zámku, se nezměnil. »Tyhle opratě jsou ještě od Karlova kočáru,« říká Lucie Hermanová, která tady od malička bydlí. Před pár lety se u Zelené boudy propadl kus silnice. »Říkalo se, že to mohla být část tajné chodby, která prý vedla až na zámek,« dodává. Čas lásky, lovů a dvorských radovánek, který v Brandýse Karel se Zitou po své svatbě prožili, v obou zanechal zřejmě silnou vzpomínku. Když totiž Ludvík Salvátor v roce 1915 zemřel, Karel, tehdy už císař, zámek a panství za osm milionů rakouských korun koupil a začal ho nákladně rekonstruovat. Hovořilo se o tom, že zde bude jeho letní sídlo. V témže roce přijel na další slavnou návštěvu. V srpnu 1918 tady byl znovu. Se starým známým, starostou Jiskrou, se prý na zámku radil o federalizaci říše. »Je pozdě,« řekl mu prý tehdy Jiskra. Monarchie se rozpadla, zámek zkonfiskovala nová republika a Brandýs přišel o svého císaře. »Řeknu vám to tak. Tady v Brandýse lidé nebyli republikou nijak nadšeni. T atínek, když sundával ze zdi znak oznamující, že je komorním dodavatelem císaře Karla, plakal,« říká Plockova manželka Pavla. A dnešní Brandýs, Karel a Habsburkové vůbec? »Chtěli bychom tady na zámku udělat o Habsburcích velkou stálou výstavu,« říká Miroslav Šnajberk, vedoucí kulturního odboru městského úřadu. »Rozpočet je ale deset milionů. Ty nám nikdo nedá. Ani Habsburkové.«

Může se hodit
JAK SE TAM DOSTAT
Brandýs nad Labem leží na dálnici z Prahy do Mladé Boleslavi asi 20 kilometrů za Pra hou. Z Prahy je sem i dobré autobusové spojení.

DALŠÍ INFORMACE
Zámek bude letos otevřen od prvního června. Už dvacátého května se tu konají Rudolfínské slavnosti. Karlova hospoda v Brandýse není, můžete se však zastavit v hospodě u Dragounů na náměstí. K ousek od Brandýsa je Stará Boleslav, kde byl zavražděn svatý Václav a kde se konají jedny z nejvýznamnějších náboženských poutí.


Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.