Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Město má zlato - a tím i dost starostí

  15:07aktualizováno  15:07
Rosia Montana - město, které leží hluboko v pohoří Apuseni v západním Rumunsku na ložisku zlata. Ne každý je z toho šťastný. Dostanou bídou trpící místní lidé dobře placenou a jistou práci a nové domovy, bude-li se v tomto 2000 let starém zlatém dole, v němž leží jedny z největších zásob zlata v Evropě, opět těžit? Nebo bude důl se dvěma kostely a 600 domy vymazán z mapy a vznikne povrchový důl, který bude vyčerpán za dvě desítky let?

Tuto otázku zvažuje i čtyřicetiletý hornický veterán Simion Sicoe s cigaretou ve zkřivených prstech. "Rumunský stát je schopen těžit své bohatství sám. Většina lidí je proti novému projektu."

Pach kreozotu proti štěnicím v temné hospůdce na půl cesty do hor přeráží aroma silného tabáku a slabého piva. Sicoe vydělává 3,7 milionu lei (131 dolarů) měsíčně u státní společnosti pro těžbu zlata, která zaměstnává 700 lidí. Spolu s ním v hospodě sedí místní lidé, kteří nadávají na ambiciózní novou důlní společnost a naříkají nad budoucností, kterou vidí černě. Podezřívavost je vlastní těmto drsným horalům, kde je těžba zlata jediným průmyslem už dva tisíce let. I Římané sem kdysi přišli rabovat zásoby zlata. Bývalý komunistický diktátor Ceaušescu dal zbourat v osmdesátých letech některé staré domy ve vesnici Rosia Montana a přesunul místní lidi do ponurých bytů ve zcestném plánu urbanizace vesnického obyvatelstva Rumunska.

Asi polovina z 13 000 rumunských vesnic byla určena pro "systemizaci", jak se nazýval Ceaušeskův plán. Po Ceaušeskově pádu byli Rumuni oklamáni podvodnými investičními plány, bankami bez peněz a klamnými privatizačními akcemi. Někteří místní lidé se domnívají, že nově příchozí chtějí totéž - vyčerpat důl a nechat je zde s prázdnýma rukama.

Jiní se dívají na 350 milionů dolarů, které chce Kanaďanům patřící Rosia Montana Gold Corp. utopit v dole, za záchranný pás pro kraj postihovaný 25procentní nezaměstnaností. Státní dolování je v úpadku. Vládní dotace tomuto odvětví klesly z 526 milionů dolarů v roce 1990 na pouhých 100 milionů v roce 1999. Za Ceaušeska těžil zlatý důl Rosia Montana 50 kg zlata měsíčně ve srovnání s dnešními 24 kg. "Investice pomůže sociálně, hospodářsky i ekologicky," tvrdí Gary O'Conor z kanadské společnosti. Nová společnost slibuje stovky pracovních míst a bezpečnější metody těžby, odstranění silikózy. Uznává, že pro povrchovou těžbu musí zmizet 600 domů a staveb a snad i pravoslavný a kromě toho také římskokatolický kostel.

Váhá i starosta Virgil Narita: "Důlní firma platí daně a sponzoruje některé projekty, ale když lidi řádně neodškodní, budou protesty." Starosta, kterému patří tři krámy a dům s plovárnou, poznamenává, že vláda projekt podporuje. Někteří vesničané ho obviňují ze zrady, protože se dal zvolit hlasy odpůrců projektu a nyní postupuje diplomatičtější cestou. Starosta namítá, že i ve veřejném mínění došlo k posunu. "Všichni chtějí investice, ale nikdo se nechce hnout. Nelze souhlasit s investicemi a odmítnout stěhování," říká důlní inženýr Paul Gruber, který žije ve zchátralém dvoupokojovém bytě a doufá, že dostane lépe placenou práci a nový byt.

Jiní však varují, že sledovat krátkodobý prospěch je krátkozraké. "Místo této vesnice tady bude jáma," říká profesor historie Ruxandra Manta, jeden z nejhlasitějších kritiků rozšiřování těžby. "Těžilo se tady už před Kristem. Co chtějí dělat? Zničit hřbitov a pět kostelů?" říká Manta. "Nejsem proti investici, ale jsem pro to, aby těžili pod zemí, tak jako již tisíce let." 
  

Autor:




Nejčtenější

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Pohled na osamělý vrchol Hohe Salve s výškou 1 829 metrů nad mořem a s výhledem...
Pozor, jen pro náročné. Dokonalost v největším zážitkovém světě v Rakousku

Krásné středisko Wilder Kaiser v Tyrolsku se může chlubit hned několika rekordy. Pokud se sem vydáte - a je úplně jedno, jestli s rodinou, nebo sami - ...  celý článek

Letiště Václava Havla v Praze
Letenky do exotických destinací zlevňují, hitem je thajský Phuket

Zájem Čechů o letecké dovolené v exotických destinacích roste. Důvodem jsou podle prodejců klesající ceny letenek kvůli větší konkurenci dopravců i sílící...  celý článek

Další z rubriky

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Pohled na osamělý vrchol Hohe Salve s výškou 1 829 metrů nad mořem a s výhledem...
Pozor, jen pro náročné. Dokonalost v největším zážitkovém světě v Rakousku

Krásné středisko Wilder Kaiser v Tyrolsku se může chlubit hned několika rekordy. Pokud se sem vydáte - a je úplně jedno, jestli s rodinou, nebo sami - ...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.