Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Město, kde Západ začínal na východě

aktualizováno 
Na Glienicker Brücke v braniborské Postupimi nevěřte kompasu. Na mostě přes řeku Havelu platily přes 40 let jiné pořádky - na jeho východním konci začínal Západ, na západním zase Východ. Do této schizofrenie se Glienicker Brücke dostal kvůli rozhodnutí vítězných velmocí po druhé světové válce, kdy se Postupim ležící na západním okraji německého Berlína stala součástí sovětské okupační zóny.

Průvodce vykládá, jak si zde německé tajné služby, ale i KGB a CIA za ranních mlh vyměňovaly špiony. Neopomene pošťouchnout padlý komunistický režim v okamžiku, kdy se přiblížíme do půlky mostu: "Tady probíhala hranice mezi východním Německem a Západním Berlínem. Vidíte, komunistická část konstrukce je natřena světlejší zelenou. V NDR neměli dost peněz na barvu, a tak ji museli ředit, aby se jim podařilo jejich část natřít."

Pětačtyřicetiletá vláda Ulbrichta, Honeckera a jejich stranických kumpánů se na vzhledu Postupimi, někdejšího letního sídla pruských králů z dynastie Hohenzollernů, i tak vydatně podepsala. V centru města je k vidění bizarní mišmaš mezi ambiciózní architekturou a krabicovitou "dederonskou" výstavbou.

Ohyzdná kaňka

Panelové domy, byť je v posledních letech dali "do pucu", jsou ohyzdnou kaňkou v sousedství oranžové budovy barokní jízdárny. Tam, kde stávala královská rezidence, kterou komunističtí mocipáni místo oprav po spojeneckém bombardování nechali raději strhnout, se nachází rušná křižovatka a odpudivé monstrum, kde sídlí vysoká škola.

Po sjednocení Německa se pracuje na vzkříšení zámku, z něhož by se mělo stát sídlo braniborského parlamentu. Přestože si to vyžádá velké náklady, přesunutí jednoho z hlavních dopravních uzlů a demolici "enderáckých" staveb, nejde o žádný nereálný sen. Novotou zářící vstupní brána Fortuna Portal už stojí. Celý projekt by měl skončit v roce 2011.

Do zámeckého parku, kde se nacházejí hlavní postupimské skvosty, naštěstí socialistický realismus nezasáhl. Atak se návštěvník může ponořit do tamního ticha a zkoumat jednotlivé budovy, které jsou mezi stromy rozesety. Japonská pagoda nebo Čínská čajovna předvádějí hohenzollernskou snahu o "kosmopolitní image" a také to, jak zkresleně si v novověké Evropě představovali Dálný východ.

Hlavní postupimskou perlou je rokokový přízemní zámeček Sanssouci, který si v roce 1745 nechal vystavět Fridrich II. Veliký, aby tu "bezstarostně" (jak zní překlad francouzského jména zámku) mohl odpočívat po svých válečných eskapádách. Stojí na uměle navršeném kopečku, který slouží jako údajně nejsevernější vinice Evropy. O "nezpochybnitelné" kvalitě vína svědčí místní vtip, podle něhož jsou ke konzumaci postupimského vína třeba tři lidé. Jeden, který pije, a dva, kteří to do něj násilím nalévají.

Zámeček s hvězdou

Vynechat nelze ani zámeček Cecilienhof postavený za první světové války, spíše než sídlo aristokratů připomíná zájezdní hostinec. Na nádvoří i dnes najdete pěticípou hvězdu vysázenou z květin. Připomíná jedno z nejdůležitějších setkání dějin - po porážce nacistického Německa se tu 17. července 1945 sešli Stalin, Truman a Churchill, aby projednali poválečný osud světa.

"Veledílo" zahradníků mělo ukázat, podle jakých not se v novém světovém uspořádání bude hrát. Symbolika měla velký význam. Aby se předešlo ceremoniálním hádkám o to, kdo koho uvítá, byl dohodnut kompromis. Každý z politiků přicházel jinou branou:Truman ze západu, Churchill (a později Attlee) ze severu a Stalin z východu - tenkrát se v Postupimi světové strany ještě nepletly.



POSTUPIMSKÝ ZÁMEK Cecilienhof, kde se v létě 1945
jednalo o budoucnosti světa

 

POSTUPIMSKÝ ZÁMEK Cecilienhof, kde se v létě 1945 jednalo o budoucnosti světa

POSTUPIMSKÝ ZÁMEK Cecilienhof, kde se v létě 1945 jednalo o budoucnosti světa

Autoři:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.