Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Messner: poutník, který posouvá hranice

aktualizováno 
Loni v srpnu mu bylo šedesát - a přešel poušť Gobi. "Člověk prozrazuje svou duši jen tím, co dělá. Moje umění se jmenuje přežít," píše v knize Třináct zrcadel mé duše legendární italský poutník Reinhold Messner. "Jsem v podstatě jen zvědavý člověk. Ne horolezec," dodává dál.

Při setkání s ním jako byste se ocitli v podivuhodném magnetickém poli. Taková energie z něho sálá, tak mimořádně silné charizma vyzařuje. Jako každá výjimečná osobnost však nebývá jen zbožňován.

"Ve své době udával tón lezení, byl jednička," říká o něm český horolezec Radek Jaroš. "Teď brojí proti přeplněným horám. Přitom on sám to má na svědomí, zbohatl tam."

Přišel o sedm prstů

Messner se narodil v roce 1944 ve Vilnössu v jižním Tyrolsku. Na italském území, kde se mluví německy. "Vždycky jsem chtěl být horským sedlákem," říkává. Proto koupil usedlosti na Ortlhofu a hospodaří na nich - vyhání jaky na pastvu, opravuje stavení, seká trávu. "Ale svoboda moci vyrazit kdykoliv a kamkoliv se stala nejvyšší hodnotou mého života," dodává vzápětí.

Už v pěti letech se vydal s otcem na horu Sass Rigais do výšky 3027 metrů. Ve dvaceti zdolal s bratrem Güntherem nejtěžší cesty v Dolomitech a Západních Alpách. A stanovili kánony tzv. lehkého alpského stylu - bez nákladných podpůrných týmů a hromad vybavení. A později ho využili i v Himálaji.

Z osmi sourozenců dva bratři zahynuli v horách. On sám přišel "jen" o sedm prstů na nohou vinou omrznutí. A nejtěžší zranění utrpěl před deseti lety, a nebylo to v horách - zlomil si nepříjemně patní kost a musel podstoupit operaci.

Stále na cestách

Před dvaceti lety koupil za sto tisíc marek polorozpadlý hrad Juval ze 13. století a zřídil tam muzeum. Útočiště na skále nad Vinschgau v Ötztalských Alpách se stalo symbolem jeho života. "Je tady stále cosi v pohybu: vítr vane, mraky táhnou kolem, z hor vytékají potoky vody. A já bych měl zůstat v klidu? Potřebuju kolem sebe hory, abych se jich mohl přidržovat."

Se svou nynější partnerkou Sabinou však bydlí převážně v Meranu, kde vychovávají dvě děti - sedmnáctiletou Magdalénu a čtrnáctiletého Gesara Simona. Z prvního manželství má Messner ještě dceru Láylu, která žije s matkou Uschi v Kanadě.

"Je dobré mít dům, kus země a zvířata. Ale lepší je být na cestách," říká Messner a celým svým životem to potvrzuje. Se synem například žil tři měsíce v nepálském Káthmándú, v domě po producentovi slavného filmu Malý Buddha. "Domov je pro mě stav, ne geografický bod, zvyk nebo pevnost jistoty. Náš vztah žije z odcházení a přicházení."

Prokletí Nanga Parbat

Osudovou se pro Messnera stala hned první cesta, na osmitisícovku Nanga Parbat v roce 1970. "Tehdy jsem se poprvé setkal s největší dimenzí života. Smrtí," uvedl později. Ztratil tu bratra Günthera.

Vysíleného ho vlekl dolů z vrcholu. Ale když prozkoumával o kus dál cestu, strhla Günthera lavina. Po šesti dnech se zlomený Messner objevil v základním táboře. Tři měsíce pak strávil na klinice. "Bylo mi jasné, že neuteču od jeho smrti, když opustím hory."

Přesto ho někteří horolezci stále obviňovali, že nechal vyčerpaného bratra sestupovat jinou cestou samotného. Až po více než třiceti letech mu dal za pravdu Ústav soudního lékařství v Innsbrucku. Prozkoumal vzorky DNA z kostí nalezených pod svahem na východní straně Nanga Parbat, kudy se Messner vrátil, a potvrdil, že patřily jeho bratrovi.

14 osmitisícovek za 16 let

Jako první na světě zdolal vrcholy všech čtrnácti osmitisícovek. Začal v roce 1970 na Nanga Parbat a skončil o šestnáct let později na Lhoce. Po něm to dokázal i Polák Jerzy Kukuczka. Jako první také stanul s Peterem Habelerem na Mount Everestu - střeše světa - bez kyslíkové bomby. A jako první tam vylezl sólovýstupem.

Do jeho bilance patří více než stovka prvovýstupů - stanul na vrcholech, kde žádný jiný člověk před ním nebyl. "Vrchol je prázdný. Jako peklo, kterému se každý vyhýbá," tvrdí přesto. "Kdo se drží pravidel našeho důvěrně známého světa, dostane se možná na vrchol, ale nikdy do temných koutů duše hor."

Stovky hodin strávil na hranici života a smrti. „Bez svobody moci se zřítit nejsou obtížnosti zvládnutelné,“ napsal jednou. Někteří proto soudí, že častým pobytem ve vysokých výškách bez kyslíku trpí poruchou mozku, a proto má posunutou hranici pudu sebezáchovy. „Nejsem exot s většími plícemi, pomalým tepem srdce a tlustou kůží. Nechci nic jiného než uskutečňovat své sny, které mě pronásledují od dětství,“ brání se však Messner.

MESSNEROVY VRCHOLY (v datech)

1970 Nanga Parbat (8125 m)
1972 Manaslu (8153 m)
1975 Gašerbrum I (8068 m)
1977 Dhaulágiri (8167 m)
1978 Mount Everest (8850 m) bez kyslíku
1979 K2 (8611)
1980 Mount Everest sólo bez lan
1981 Šiša Pangma (8012 m)
1982 Kangchenjunga (8598 m), Gašerbrum II (8035 m), Broad Peak (8048 m), Čho Oju (8222 m) v zimě
1984 Gašerbrum I a II, traverz mezi dvěma vrcholy
1985 Annapurna (8091 m)
1986 Makalu (8485 m), Lhoce (8511 m), Mount Vinson - vrchol Antarktidy (4897 m)
1990 Přechod Antarktidy 2800 km bez psů a techniky
1993 Přechod Grónska 2200 km
1995 Přechod Arktidy
2004 Přechod pouště Gobi

MESSNEROVY KNIHY (v češtině)

*Yetti. Legenda a skutečnost (Mladá fronta, 1999)
*Malloryho druhá smrt (Mladá fronta, 2000)
*Osudová hora (Brána/Knižní klub, 2002)
*Lidé z hor. Obrazy a setkání (Mladá fronta, 2002)
*Annapurna. 50 let expedic do smrtící zóny (Brána/Knižní klub, 2002)
*Už nikdy. Severní pól, Mount Everest, Jižní pól (Mladá fronta, 2002)
*Třináct zrcadel mé duše (Brána/Knižní klub, 2002)
*Až na konec světa. Poutě v Himálaji a Karakoramu (Brána/Knižní klub, 2003)
*Bílá samota. Moje dlouhá cesta k Nanga Parbat (vydala Brána/Knižní klub, 2003)
*Mount Everest, expedice ke konečnému bodu (Mladá fronta, 2003)
*G I a G II. Výzva Gašerbrum (Brána/Knižní klub, 2004)
*Antarktida, Nebe a peklo zároveň (Epocha, 2004)
*Můj život na hraně (Brána/Knižní klub, vyjde letos)

Na pólu i v poušti

Nechodí jen po horách, ale i po ledových pláních a pouštích. Poté, co stanul na Mount Vinson, nejvyšší hoře Antarktidy, rozhodl se přejít ledový kontinent napříč bez psů a jiné techniky. "Při horolezeckých výpravách jsem se koncentroval na vrchol. Tady jsem byl ztracen," vzpomíná. Přesto to s Němcem Fuchsem dokázal: 2740 kilometrů za 117 dní.

S mladším bratrem Hubertem, dětským lékařem, který mu tak připomínal ztraceného Günthera, přešel i severní pól. "Čin má váhu sám o sobě. Vydání všanc je na polárnímu ledu nesrovnatelně vyšší než na nejvyšších horách planety."

Na cestě Sibiří je napadli lední medvědi a na poslední chvíli je zachránil ruský vrtulník.
Ze země ledu se vydal do pouští. Přešel Atacamu v Jižní Americe a naposledy bájnou Gobi. Z Taklamakanu v západní Číně se však vrátil, aniž dosáhl cíle.

"Neměl jsem v sobě nic než prázdnotu. Je to gulag a chaos zároveň. Nad neživostí pouště nekrouží ani supi. Poušť je nejnáročnější terén na zemi. Vyjadřuje konec a beznaděj. Možná právě do ní odcházeli zakladatelé náboženství. A když se vrátili, přinesli nový řád a vize."

20 tisíc kilometrů za Yettim

Zkoumal i fenomén Yettiho - sněžného muže. Podle Messnera je to druh sněžného medvěda. Vydal se za ním na dvě desítky výprav a ušel při tom 20 tisíc kilometrů, hovořil s mnoha domorodci. Dvakrát ho prý ve východním Tibetu i spatřil. "Existuje dvojím způsobem. Jako legenda v myslích himálajských lidí a jako bytost žijící ve volné přírodě," tvrdí.

Když nechodí po horách či pouštích, točí Messner filmy (několikrát spolupracoval i s legendárním režiséremWernerem Herzogem) a jezdí na turné po celém světě a přednáší za tučné honoráře. Několikrát navštívil i Česko. Uhrančivě vypráví především o tibetské kultuře, kterou miluje, a udivuje jejími hlubokými znalostmi. Na krku nosí tibetský kámen Xi, posvátnou horu Kailas uctívá víc než Everest.

Je zanícený debatér. Svůj vyhraněný individualistický způsob života formuluje do filozofických teorémů. "Chůze je a zůstane nejlepším způsobem, jak si může člověk objasnit sebe sama. Je to klíč k zemi," vyznává se. Nebo: "Všem horám projevuji obrovskou úctu. Nemám žádné ospravedlnění pro to, že se jim přibližuji, než svou lidskou podstatu."

Před třemi lety převzal Messner cenu nadace Pangea Za úsilí o nápravu věcí lidských. Byl ostatně i poslancem v Evropském parlamentu za italské Zelené (do strany však nikdy nevstoupil). "Největší prioritou je chránit a respektovat přírodu. Protože člověk vyrostl do svých schopností tam, kde mu ukázala jeho strachy a slabosti," říká. A také: "Přežijeme jako jednotlivé lidské bytosti a jako jednotlivé bytosti také zanikneme - uvnitř hranic, které jsme si sami stanovili."

Sám Messner hranice nezná. Proto jeho fenomén nezanikne.

 

REINHOLD MESSNER. Svoboda moci vyrazit kdykoli a kamkoli je nejvyšší hodnotou mého života, říká horolezec.

Autoři: ,




Nejčtenější

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Další z rubriky

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.