Mekka lyžařů láká, i když není sníh

- Každý muslim by měl jednou za život vykonat pouť do Mekky, každý vyznavač lyžování - zejména klasických disciplin, to znamená běhu a skoku na lyžích, by měl navštívit posvátné místo těchto sportů, lyžařský areál Holmenkollen nedaleko norského hlavního města Oslo.

A protože do Norska se nejezdí jen v zimě a celý areál kolem slavného Holmenkollenu žije po celý rok, pojďme se podívat i na jeho letní podobu.
Dominantou areálu je lyžařský můstek, viditelný ve svahu nad norským hlavním městem již zdáli při příjezdu trajektem do přístavu. První závody se na něm uskutenčnily již 31. ledna 1892 - tedy před 106 lety. Tehdejší podoba "můstku" byla víc než skromná, byl postaven ze dřevěných klád, pokrytých sněhem a vítěz skočil před deseti tisíci diváky do vzdálenosti 21,5 metru. Roku 1914 byl postaven první pevný můstek ze dřeva, na němž bylo dosaženo rekordního skoku délky 35 metrů. Můstek pak prošel řadou rekonstrukcí a současnou podobu dostal v roce 1992. V současnosti umožňuje skoky přes hranici 120 metrů dlouhé, rekord můstku je 126,5 metru.
Okolím můstku vedou po lesních cestách a průsecích i desítky kilometrů běžeckých tratí. Pro ně je aréna pod můstkem jedním z největších, a každopádně asi nejslavnějším lyžařským stadionem na světě.
Zážitek letu na lyžích je ale vyhrazen jen vyvoleným odvážlivcům. Pohled z věže můstku si však může prožít každý, kdo navštíví muzeum lyží, umístěné v nenápadném pavilonu, který je částečně zapuštěn do skály pod můstkem. V muzeu jsou dokumenty o historii lyžování na severu Evropy. V Norsku je historie lyžování součástí kulturní historie země, bez lyží by se obyvatelé této severské země jen stěží v drsné přírodě obešli. Nejstarší nalezené lyže jsou přes 5000 let staré, skalní kresby lyžařů mají stáří 4000 let. V muzeu je dokumentován vývoj běžeckých i skokanských lyží a dalších součástí výstroje a výzbroje lyžařů až k současným autentickým špičkovým závodním modelům, na nichž jezdily legendy norského lyžování.
Unikátní předměty jsou také v části expozice, věnované polárním badatelským cestám slavných Norů: Nansena, Sverdrupa, Amundsena, ale také lyžařů a jedné lyžařky, Liv Arnesenové, kteří na oba póly došli v devadesátých letech. Zvláštní místo mají ve sbírkách muzea i dokumenty o vztahu norské královské rodiny k lyžování. Legendou je v tomto směru král Olav V., který na Holmenkollenu sám aktivně závodil a mnohokrát zde sledoval vrcholné sportovní podniky jako divák. Vedle areálu je v bronzové podobě jako lyžař přítomen dodnes.
Na Holmenkollenu je živo i v létě - a nemá to na svědomí jen pasivní turistický ruch. Na stezkách v okolí lyžařského areálu polykají své tréninkové dávky aktivní i rekreační sportovci, samotný prostor dojezdu skokanů pod můstkem je zaplněn vodou a slouží jako bazén, sportující veřejnosti je k dispozici i základní sociální vybavení. V širším okolí je řada hotelů, chat a dalších objektů, takže celý areál slouží často i jako velké kongresové centrum, nenápadně rozptýlené v typicky severské přírodě.
Cestu na Holmenkollen je možné zkombinovat s cestou na Frognersteren, ležící o necelých pět kilometrů dále. Hlavním lákadlem tu je vyhlídková plošina na televizní věži, z níž je možno obhlédnout při dobrém počasí šestinu Norska a velkou část Oslo i Oslofjordu (samotné centrum Oslo je však ukryto pod zlomem svahu). Zajímavý je ale pohled shora na přistávající letadla na letišti hlavního norského města. Vyplatí se mít s sebou dalekohled. Druhou možností, jak si přiblížit detaily, je krmit nenasytný automatický dalekohled - polykač mincí.

INFORMACE:
Podrobnější informace nabízí v Oslo dvě informační centra: nedaleko centra města a na dohled od budovy radnice je to Norské informační centrum, na Hlavním nádraží pak je nabídka více směrována na informace o samotném Oslo. Menší informační pult je i ve vestibulu radnice.


Témata: Islám, Norsko, Oslo