Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Masová turistika: ano, či ne?

  11:56aktualizováno  11:56
- Podle informací Světové turistické organizace cestuje každý rok na dovolenou přibližně až 600 milionů lidí (jejich počet přitom ale neustále stoupá) a na svých cestách utratí během pobytu stovky miliard dolarů. Jenže mnozí z nich nejedou na cesty podle vlastního itineráře, ale raději využívají služeb cestovních kanceláří. Masová turistika se tak zejména v posledních třech desetiletích stala jedním z nejvýznamnějších fenoménů moderní doby.
Ovšem jedná se o fenomén, který některým sice otevírá nové pohledy na svět, ale jeho odpůrcům - a těch rozhodně není málo - otevírá spíše nůž v kapse. Na jedné straně totiž masová turistika umožňuje jezdit po světě i lidem, kteří jinak nejsou schopni sami podobné cesty absolvovat. Na druhou stranu často negativně (jsou však známy i některé opačné případy) silně ovlivňuje životní prostředí, postupně likviduje místní kultury a přináší i do zapomenutých koutů zeměkoule nezvyklé návyky. Cestovat touží téměř každý, jenže otázka zní: masová turistika ano, nebo ne? Cestování. Jeden z nejvýznamnějších fenoménu moderní doby, který ovšem vyvolává i mnoho otázek: Jak cestovat? S kým? Kdy? Kam? Neškodí velký rozvoj turistiky v mnoha oblastech životnímu prostředí? Diskuse se přitom neustále točí kolem rozvoje masové turistiky. Ta má své vášnivé odpůrce a stejně vášnivé zastánce.

Zejména nezávislí cestovatelé tvrdě kritizují praxi velkých cestovních kanceláří, které po tisících vyvážejí klienty na určená místa a svojí nabídkou je prakticky směřují jenom ke svým vlastním cílům. Například publicista Ivan Brezina, který společně se svojí manželkou před několika týdny vydal knížku »Cesta na východ«, jež je určena právě nezávislým cestovatelům, píše: »Cestovní kancelář za výletníka vyřídí všechny úřední formality, naloží ho do letadla, ubytuje v přepychovém hotelu, naservíruje mu jídlo, na které je zvyklý z domova, nechá ho povalovat na pláži a ukáže mu několik vybraných historických památek, turistických atrakcí a folklórních tanečků. Takový rekreant se o cizí zemi nedozví prakticky nic. Jako by v ní vlastně ani nikdy nebyl.« Také další odborníci uvádějí hned několik důvodů, proč masová turistika člověka příliš neobohacuje. Zde jsou: - velká a někdy dokonce naprostá ztráta soukromí; - malá možnost měnit své plány, jste vlastně odkázán hlavně na předem zaplacené služby; - omezená možnost důkladněji poznat místní zvyky, jídlo a především chování lidí; - po odjezdu na zájezd takřka nulová možnost změny své volby, která se někdy neukazuje jako příliš šťastná, zákazník pak na dovolené spíše trpí, než si užívá. »Přímou a nezprostředkovanou osobní zkušenost s kulturou, přírodou, náladou a atmosférou cizích zemí, získanou bez pomoci cestovních kanceláří proto nic nenahradí,« připomíná ještě Ivan Brezina. Zástupci cestovních kanceláří však podobné argumenty odmítají. Naopak oponují tím, že s jejich pomocí cestují i lidé, jež by se jinak zřejmě nikdy nikam nedostali - tedy starší občané, děti, lidé, kteří jinak nejsou vůbec schopni vycestovat, protože neumí žádný cizí jazyk, či mají s cestováním pramalé zkušenosti. Někdy se argumentuje i cenou, která může být při masové turistice přijatelná pro všechny vrstvy obyvatelstva. Oponenti zase říkají, že individuální cestování bývá naopak daleko levnější. Zde však záleží kam se jede, protože když pojedete na Kanárské ostrovy, tak to individuálně levnější určitě nebude, ale třeba do Asie ano. Pořadatelé zájezdů vidí v masové turistice i vznešené cíle. Václav Fischer, majitel největší české cestovní kanceláře, s oblibou tvrdí, že »cestování více otevírá mysl«. V nedávném rozhovoru pro časopis Respekt k masové turistice řekl: »Já si myslím, že je to pro ně (klienty) spíše povznášející. Zároveň jim umožním, aby si skvěle odpočinuli, aby zemi, kterou navštíví, poznali... Takže: myslím si, že jde o docela významnou osvětu.« Jaká je tedy odpověď na otázku, zda masová turistika ano, či ne? Kdo chce mít z cestování skutečně silný a dlouhodobý požitek, měl by jet sám. Pokud někdo »nedokáže« takto cestovat, ať se radši svěří do rukou cestovní kanceláře. Pak však musí počítat s tím, že jeho poznání a objevování bude daleko omezenější.


Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.