Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kvetoucí louky pod Blaníkem, zlatý důl i nejlepší řízek. Výlet, jak má být

aktualizováno 
Zveme vás do kouzelného kraje pod Blaníkem, kde vystoupáme na Malý Blaník, budeme obdivovat louky kvetoucích vstavačů i meandry řeky Blanice a na závěr projdeme novou naučnou stezku zlatodolu Roudný. A nakonec si ještě pochutnáme na řízku s bramborovým salátem.

Jarní louky pod Blaníkem | foto: Jan Hocek, pro iDNES.cz

Možná vás překvapí, že jsme opomenuli Velký Blaník. Tuto největší turistickou atrakci kraje dnes záměrně vynecháme, i když ti zdatní si mohou trasu o výstup na tuto horu klidně prodloužit (o výletu na Velký Blaník jsme psali v článku "Poslední záchrana pro Česko přijde z Blaníku. Výlet na bájnou horu").

Náš dnešní podblanický okruh, dlouhý 15 km, vede po pěších turistických trasách a zvládnete ho i s dětmi. A pokud vám nebude přát počasí, můžete navštívit třeba zámeček v Louňovicích pod Blaníkem.

Ve stínu většího bratra

Start volíme v obci Louňovice pod Blaníkem, kde najdeme zázemí v podobě restaurace a také tu můžeme bez problémů a zdarma parkovat. V Louňovicích se m.j. narodil hudební skladatel Jan Dismas Zelenka a najdeme tu také barokně přestavený zámek s expozicí věnovanou Louňovicím, Blaníku a archeologickému výzkumu bývalého kláštera premonstrátek.

Fotogalerie

První půlkilometr jdeme po silnici, která vystoupá k malému zpoplatněnému parkovišti na okraji lesa, ležícímu přesně mezi vrcholy Velkého a Malého Blaníka. Odtud po červené značce vystupuje naprostá většina návštěvníků na Velký Blaník. Pokud máme čas, můžeme se na vrchol s rozhlednou také podívat, cesta tam a zpět včetně výstupu na rozhlednu zabere přibližně 1,5 až 2 hodiny.

Ale my dnes máme v plánu výšlap na menší ze dvou Blaníků, na jehož zalesněný vrchol vede rovněž červená značka. Cesta strmě stoupá smrkovým lesem a jak se blížíme k vrcholu, objevují se první staleté buky.

Vrchol Malého Blaníku pokrývá rezervace s přirozenou bučinou, kde můžeme například zahlédnout holuba doupňáka, výra nebo jestřába. Na samém vrcholu pak ve stínu stromů stojí zřícenina kaple sv. Máří Magdaleny z 18. století, uprostřed které roste obrovský smrk. Od dob, kdy se sem podnikaly poutě, uplynula již staletí, a tak tu oproti Velkému Blaníku s živým návštěvnickým ruchem najdeme klid a můžeme se zaposlouchat do zvuků lesa.

Vrchol malého Blaníku

Vrchol malého Blaníku

Na vrcholu Malého Blaníku - ruiny kaple sv. Máří Magdaleny z 18. století

Na vrcholu Malého Blaníku - ruiny kaple sv. Máří Magdaleny z 18. století

Louky plné vstavačů

Z vrcholu pokračujeme dále po červené značce, která sestupuje k loukám u Býkovic. Z okraje lesa se otevírá nádherný pohled k jihu a na Býkovický rybník. Podle pověsti o blanických rytířích právě u vesnice Býkovice pod Blaníkem dojde k osudové bitvě Čechů s nepřáteli, která bude tak krutá a dlouhá, až se Býkovický rybník naplní krví. A to bude ten den, kdy z hory Blaník vystoupí rytíři, aby nepřátele zahnali a potrestali.

Nad Býkovickým rybníkem objevujeme na podmáčených loukách stovky kvetoucích vstavačů, které spolu se suchopýry a dalšími květinami podtrhují výjimečnost této přírodní lokality pod oběma Blaníky.

Kvetoucí vstavačové louky u Býkovic

Kvetoucí vstavačové louky u Býkovic

Na Malém i Velkém Blaníku najdeme zachovalé bukové lesy.

Na Malém i Velkém Blaníku najdeme zachovalé bukové lesy.

Červená značka nás odtud vede přes Býkovice a dále po polní cestě na Hrajovice a do Kamberka. Jdeme otevřeným terénem s výhledy na krajinu Blanické brázdy a pomalu klesáme k řece Blanici. Tu přejdeme v obci Kamberk (dříve Zlaté Hory), těsně pod hrází Zlatohorského rybníka. Horní tok Blanice vlašimské patří mezi zachovalé a čisté toky, řeka tu meandruje loukami směrem ke Smršťovu a dále k Louňovicím.

V Kamberku jsme přibližně v půlce trasy a můžeme tedy využít místní restaurace k doplnění energie nebo tekutin.

Pohled na Býkovice a Býkovický rybník

Pohled na Býkovice a Býkovický rybník

Opuštěný zlatodůl

Z Kamberka musíme jít asi 1,5 km po silnici po zelené značce do Předbořic, kde odbočíme na polní cestu a stoupáme k zalesněnému vrchu u Roudného. Tady byla loni otevřena zrekonstruovaná naučná stezka vedená po bývalém areálu zlatodolu.

Roudný býval v minulosti významnou zlatonosnou lokalitou a na počátku 20. století byl dokonce nejvýznamnějším zlatodolem ve střední Evropě. Odhaduje se, že v Roudném bylo celkem vytěženo více než sedm tun zlata. Dnes tu najdeme už jen pozůstatky staveb, ale podle dobových fotografií si lze představit, jak obrovský zásah do přírody zdejší těžba zlata louhováním v kyanidu a rtuti představovala. Dodnes, po téměř 70 letech od ukončení těžby, rostou na náspech kontaminovaného písku jen břízy a borovice.

Naučná stezka zlatodolu v Roudném

Naučná stezka zlatodolu v Roudném

Řeka Blanice

Řeka Blanice

Trasa naučné stezky má celkem 15 zastavení, kde s pomocí velkých tabulí pronikáme do způsobu těžby zlata. Postupně nás zelený pruh provádí lesem, přes opuštěné odkalovací nádrže nebo kolem pozůstatků těžebních věží.

U deváté zastávky se napojujeme na žlutou turistickou značku, po které se stáčíme zpět do našeho výchozího bodu v Louňovicích. Cesta vede střídavě lesem a po loukách, odkud se otevírají nejhezčí pohledy na oba dva Blaníky současně vedle sebe. Poté, co mineme Strašický Mlýn, napojujeme se na červenou značku, která nás přivede zpět do Louňovic. A pokud si na závěr výletu chcete dopřát něco dobrého na zub, stavte se v nedaleké Kondraci v restauraci U Matoušků. Jejich řízek se salátem nemá konkurenci široko daleko.

Může se hodit

  • Délka trasy: 15 km
  • Občerstvení na trase: Louňovice pod Blaníkem, Kamberk, Libouň. Nejlepší restauraci najdete v nedaleké Kondraci v restauraci U Matoušků. Jejich řízek s bramborovým salátem prostě nemá široko daleko konkurenci.
  • S výjimkou výjezdu na Malý Blaník lze trasu absolvovat i na horském kole.
  • Tip autora: Nedaleko trasy, v ratměřickém parku, rostou dva sekvojovce obří (Sequoiadendron giganteum), jsou největší v Česku. Přes 150 let staří a více než 40 metrů vysocí velikáni pocházejí původně z kalifornských hor Sierra Nevada. Kromě nich v parku najdeme liliovníky, tisy, jedlé kaštany a jiné vzácné stromy. 
  • Užitečné weby:
    http://www.lounovicepodblanikem.cz/rozhledna/ - stránky rozhledny na Velkém Blaníku
    www.podblanickem.net – koordinátor realizace projektů obnovy a rozvoje vlašimského parku
Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Cestovatel Pavel Suchý hostem pořadu Rozstřel (21. března 2017)
Nejnebezpečnější šelma je úředník, říká Čech, který objel svět na jawě

Padesát stupňů ve stínu, nad hlavou žhnoucí slunce a pod koly rozpálený písek, taková byla tříměsíční expedice Pavla Suchého na Jawě 350. Dobrodruh se začátkem...  celý článek

Titanic. Bezesporu nejznámější lodní katastrofa zaujímá co do počtu obětí...
Cestovka nabídne ponory k vraku Titaniku, dobrodruzi zaplatí miliony

Sen mnoha dobrodruhů se už příští rok naplní. Britská cestovní kancelář hodlá nabízet ponory k vraku Titaniku. Během netradičního výletu se cestující podívají...  celý článek

Rybníček v Písečné
Za kvetoucími bledulemi do Údolí Sejfů. Tenhle výlet dlouho neodkládejte

Údolí plná bledulí jsou v druhé půlce března nejvíce typická pro východočeskou oblast v podhůří Orlických hor. Jedno z nich začíná hned za městem Ústí nad...  celý článek

Značkaři dostávají od Libereckého kraje málo peněz. Na snímku Jindřiška Brabcová z Liberce.
Klub českých turistů slaví výročí, stovka pochodů projde Českem

Klub českých turistů zahájí 25. března speciální seriál pochodů ke 100. výročí vzniku Československé republiky a ke 130. výročí svého vzniku. Akci nazvanou 100...  celý článek

V Jeruzalémě dokončili opravy Božího hrobu, v němž byl podle křesťanské legendy...
Oprava Božího hrobu v Jeruzalémě je u konce, znovu hýří barvami

V Jeruzalémě dokončili opravy Božího hrobu, v němž byl podle křesťanské legendy pohřben Ježíš Kristus. Takzvaná edikula, malá svatyně, v chrámu Božího hrobu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.