Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Plastová záplava na březích Mallorky děsí turisty i ekology

aktualizováno 
V malebných zátokách a na plážích s jemným pískem na Baleárských ostrovech kazí lidem radost z koupání ohromné množství plastů a dalšího smetí. Během několika dnů se pláž proměnila na skládku odpadu, říká Alberto Espejo, který natáčí otřesný pohled na zátoku Cala Vella na jižním pobřeží Mallorky.

Na Mallorce mají v posledních týdnech problém se záplavou plastů, které se sem dostávají z Alžírska. | foto: Profimedia.cz

„Každým rokem je to horší,“ stěžuje si rodilý Mallorčan a vyzývá úřady k okamžitému zásahu.

O několik dnů později se sejde dobrý tucet dobrovolníků a sbírá odpad do pytlů, ale je to sisyfovská práce. Záplava plastů mezitím dospěla na pláž ve vesnici S'Estanyol o několik kilometrů dál. A také na desítky dalších zátok na ostrově, především na jihu a jihozápadě.

Mallorská ekologická organizace GOB se už dříve snažila zalarmovat úřady a zveřejnila fotografie z národního parku na ostrůvku Cabrera, asi 12 kilometrů od Mallorky. Snímky ukazují mimo jiné nechutnou kaši nečistot naplavenou na břeh a mnoho sáčků od mléka z alžírské továrny. Velké množství odpadu se prý objevilo také u pobřeží Ibizy.

Odpad pluje z Alžírska

Mluvčího organizace GOB Toniho Muňoze to nepřekvapuje. Je dávno známo, že země na severu Afriky, především Alžírsko, mají obrovský problém s likvidací odpadu. Velké části pobřeží tam jsou plné odpadu, který časem odnesou vlny, potvrzují rovněž alžírští ekologičtí aktivisté. Ne nadarmo prý elita země tráví léto v Tunisku, kde jsou pláže čistší.

To, že tolik odpadu zdolá vzdálenost přes 250 kilometrů mezi alžírským pobřežím a Baleáry, lze podle Muňoze přičíst setrvalému jižnímu větru. Ale tento jev není nový, říká Josep Maria Aguiló z baleárského úřadu pro vodu a životní prostředí (Abaqua), který koordinuje nasazení takzvaných popelářských člunů kolem Baleárských ostrovů.

„Sáčky od mléka jsme našli už v roce 2004, kdy ministerstvo životního prostředí spustilo službu čištění pobřeží,“ řekl Aguiló, jehož cituje agentura DPA. Rozčiluje ho, že noviny píší o znečištění, jaké tam dosud nebylo. To je podle něj přehnané a škodí to pověsti Mallorky jako ostrova dovolených.

Ale je celkem jasné, proč právě letos na pláže dorazilo obzvlášť velké množství odpadu. Už několik týdnů totiž fouká takzvaný termický vítr od moře na pevninu. Stačí tři nebo čtyři dny severního větru a naplaveniny se vrátí na širé moře, kde je nikdo neuvidí.

Sbírání odpadků stojí miliony

V Aguilových očích je aktuální situace dokonce pozitivní. „Naše čluny posbírají mnohem více nečistot než loni,“ pochvaluje si. V současnosti vyplouvá díky optimálním povětrnostním podmínkám každý den 33 člunů na odpadky, z nich 15 na Mallorce, po osmi na Menorce a Ibize a dvě na Formenteře.

Kromě toho budou čluny letos nasazeny o měsíc déle než obvykle, totiž od začátku května do konce září, na což baleárská vláda vynaložila 1,1 milionu eur (téměř 30 milionů korun).

Narušení křehkého ekosystému

Přesto se rozsah zaneřádění plasty takřka nedá zvládnout, obává se bioložka Marina Sanzová-Martínová z mallorského Institutu pro mořský průzkum Imedea. Vědkyně spolupracovala na první podrobné studii o znečištění Středomoří plasty. Před dvěma lety proto byly na 28 místech s pomocí hustých sítí odebrány vzorky. Výsledky z Baleárských ostrovů vyvolávají obavy. Zvláště vysoký je stupeň znečištění jižně od Formentery s až 2 500 gramy plastu na čtvereční kilometr.

Ale podle vědkyně si to nelze představovat jako „plastový koberec z alžírských sáčků od mléka a plechovek od coly“. V mallorských médiích se přitom opakovaně hovoří o koberci z odpadu. „To je naprosto absurdní,“ upozorňuje Sanzová-Martínová. U odhaleného plastu jde většinou o nepatrné částečky, z 83 procent menší než pět milimetrů. Ale právě ty mohou na ekosystému napáchat největší škody. Jednak kvůli nim umírají mořští živočichové, jednak umělá hmota přes potravinový řetězec končí na našich talířích.

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.