Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Plastová záplava na březích Mallorky děsí turisty i ekology

aktualizováno 
V malebných zátokách a na plážích s jemným pískem na Baleárských ostrovech kazí lidem radost z koupání ohromné množství plastů a dalšího smetí. Během několika dnů se pláž proměnila na skládku odpadu, říká Alberto Espejo, který natáčí otřesný pohled na zátoku Cala Vella na jižním pobřeží Mallorky.

Na Mallorce mají v posledních týdnech problém se záplavou plastů, které se sem dostávají z Alžírska. | foto: Profimedia.cz

„Každým rokem je to horší,“ stěžuje si rodilý Mallorčan a vyzývá úřady k okamžitému zásahu.

O několik dnů později se sejde dobrý tucet dobrovolníků a sbírá odpad do pytlů, ale je to sisyfovská práce. Záplava plastů mezitím dospěla na pláž ve vesnici S'Estanyol o několik kilometrů dál. A také na desítky dalších zátok na ostrově, především na jihu a jihozápadě.

Mallorská ekologická organizace GOB se už dříve snažila zalarmovat úřady a zveřejnila fotografie z národního parku na ostrůvku Cabrera, asi 12 kilometrů od Mallorky. Snímky ukazují mimo jiné nechutnou kaši nečistot naplavenou na břeh a mnoho sáčků od mléka z alžírské továrny. Velké množství odpadu se prý objevilo také u pobřeží Ibizy.

Odpad pluje z Alžírska

Mluvčího organizace GOB Toniho Muňoze to nepřekvapuje. Je dávno známo, že země na severu Afriky, především Alžírsko, mají obrovský problém s likvidací odpadu. Velké části pobřeží tam jsou plné odpadu, který časem odnesou vlny, potvrzují rovněž alžírští ekologičtí aktivisté. Ne nadarmo prý elita země tráví léto v Tunisku, kde jsou pláže čistší.

To, že tolik odpadu zdolá vzdálenost přes 250 kilometrů mezi alžírským pobřežím a Baleáry, lze podle Muňoze přičíst setrvalému jižnímu větru. Ale tento jev není nový, říká Josep Maria Aguiló z baleárského úřadu pro vodu a životní prostředí (Abaqua), který koordinuje nasazení takzvaných popelářských člunů kolem Baleárských ostrovů.

„Sáčky od mléka jsme našli už v roce 2004, kdy ministerstvo životního prostředí spustilo službu čištění pobřeží,“ řekl Aguiló, jehož cituje agentura DPA. Rozčiluje ho, že noviny píší o znečištění, jaké tam dosud nebylo. To je podle něj přehnané a škodí to pověsti Mallorky jako ostrova dovolených.

Ale je celkem jasné, proč právě letos na pláže dorazilo obzvlášť velké množství odpadu. Už několik týdnů totiž fouká takzvaný termický vítr od moře na pevninu. Stačí tři nebo čtyři dny severního větru a naplaveniny se vrátí na širé moře, kde je nikdo neuvidí.

Sbírání odpadků stojí miliony

V Aguilových očích je aktuální situace dokonce pozitivní. „Naše čluny posbírají mnohem více nečistot než loni,“ pochvaluje si. V současnosti vyplouvá díky optimálním povětrnostním podmínkám každý den 33 člunů na odpadky, z nich 15 na Mallorce, po osmi na Menorce a Ibize a dvě na Formenteře.

Kromě toho budou čluny letos nasazeny o měsíc déle než obvykle, totiž od začátku května do konce září, na což baleárská vláda vynaložila 1,1 milionu eur (téměř 30 milionů korun).

Narušení křehkého ekosystému

Přesto se rozsah zaneřádění plasty takřka nedá zvládnout, obává se bioložka Marina Sanzová-Martínová z mallorského Institutu pro mořský průzkum Imedea. Vědkyně spolupracovala na první podrobné studii o znečištění Středomoří plasty. Před dvěma lety proto byly na 28 místech s pomocí hustých sítí odebrány vzorky. Výsledky z Baleárských ostrovů vyvolávají obavy. Zvláště vysoký je stupeň znečištění jižně od Formentery s až 2 500 gramy plastu na čtvereční kilometr.

Ale podle vědkyně si to nelze představovat jako „plastový koberec z alžírských sáčků od mléka a plechovek od coly“. V mallorských médiích se přitom opakovaně hovoří o koberci z odpadu. „To je naprosto absurdní,“ upozorňuje Sanzová-Martínová. U odhaleného plastu jde většinou o nepatrné částečky, z 83 procent menší než pět milimetrů. Ale právě ty mohou na ekosystému napáchat největší škody. Jednak kvůli nim umírají mořští živočichové, jednak umělá hmota přes potravinový řetězec končí na našich talířích.

Autor:




Nejčtenější

Plzeňan Martin Kopřiva přešel napříč Českou republikou. Za třináct dní urazil...
Student přešel Českou republiku za třináct dní, je to nový rekord

Za třináct dní, sedm hodin a čtyřicet sedm minut přešel napříč Českou republikou Plzeňan Martin Kopřiva. Vyrazil z Ašska a doputoval až do nejvýchodnějšího...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Cihlové červené domy (dřevo tehdy nebylo) jsou zásadně třípatrové, s různě...
Od prádelen až po UFO. Poznejte genius loci hornických Katovic

Polské Katovice se sotva dvousetletou historií se v novém tisíciletí vydávají směrem moderního města. Sází na sport, hudbu i kongresovou turistiku. A přeměna...  celý článek

Itálie, Benátky. Romantika pro jednoho zákazníka na tradiční gondole a kolem...
Z Benátek se stal turistický cirkus, místní se raději stěhují pryč

V italských Benátkách vřou emoce. Město protkané stovkami kanálů nepřestává fascinovat návštěvníky z celého světa. A také rozčilovat zmenšující se skupinu...  celý článek

Další z rubriky

O Aveiru se často mluví jako o portugalských Benátkách. Dost tomu napomáhají i...
Kláštery, hory a pravé portské. Vzhůru na týdenní cestu Portugalskem

Sedm dnů za volantem i na sedadle spolujezdce při jakémkoliv roadtripu zcela jistě ovlivní perspektivu vnímání navštívené země. A tak pro mě Portugalsko bude...  celý článek

Panorama severním směrem: observatoř, Yake (světle zelený vrchol uprostřed),...
Tiché hory a léčivá koupel. Nádherný výšlap nejvyšší silnicí Japonska

Typická představa o Japonsku jsou nekonečné přelidněné metropole. Ovšem dominantní plochu této technologické velmoci ve skutečnosti zaujímají těžko obyvatelné...  celý článek

Festival světla Signal 2014
Lákadlo pro turisty. Pražský festival světla sbírá ocenění po celém světě

Signal festival patří po několika letech k největším kulturním událostem v České republice. Do seznamu prestižních akcí ze všech koutů světa jej teď zařadil i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.